Věda a TechnikaRozhovor s Markétou Beníšek: Širší povědomí o digitální uhlíkové stopě je stále...

Rozhovor s Markétou Beníšek: Širší povědomí o digitální uhlíkové stopě je stále hudba budoucnosti

Málokdo si dovede představit, jak technologie jako mobilní telefony či počítače mohou přispívat k uhlíkové stopě, online svět se nám totiž může zdát jako neviditelná formace, říká Markéta Beníšek, která o digitálním znečištění promluvila v rámci konference WebExpo 2021. Jaký dopad má jeden zbytečně poslaný e-mail? A jak můžeme my sami k „zelenější“ digitální budoucnosti přispět?

Kolik lidí si dle vašeho názoru svou digitální uhlíkovou stopu uvědomuje?

Digitální uhlíková stopa je stále nové a často překvapující téma. V posledních letech ale začalo nabírat na popularitě, zejména ve Velké Británii. Zájem přichází častokrát od firem, které chtějí udělat své digitální produkty více energeticky úsporné, a tím pádem “zelenější”. Myslím si ale, že širší povědomí o digitální uhlíkové stopě je stále hudba budoucnosti.

Nejenže je to nové, ale pro mnohé také nepředstavitelné a neviditelné. Jak je to tedy v porovnání s jinými odvětvími?

Uhlíková stopa jednotlivých e-aktivit je relativně malá. Když ale vezmeme v potaz, kolik času trávíme na internetu každý den, velmi rychle se to začne nabalovat. Navíc každým rokem roste nejen počet internetových uživatelů, ale i množství digitálních zařízení, které používáme. V současné době je uhlíková stopa digitálního světa zhruba stejná jako celého leteckého průmyslu před covidem-19 (cca 3 procenta globálních emisí skleníkových plynů) a očekává se, že bude nadále stoupat.  

Vezmeme-li běžný e-mail, kterých nám denně ve schránce přistane několik, jaký je jeho dopad?

Každý „zbytečný“ e-mail (tj. e-mail, který má do 4 slov) má uhlíkovou stopu zhruba 1 gram, delší e-mail zhruba 4 gramy, a e-maily s velikými přílohami mohou mít uhlíkovou stopu i 50 gramů. OVO Energy (britská energetická společnost) publikovala v roce 2019 studii, ve které vypočítali, že kdyby každý Brit poslal po dobu jednoho roku o jeden „zbytečný“ e-mail denně méně, ušetřilo by to ekvivalent 81 152 letů z Londýna do Madridu nebo odebrání 3 334 dieselových aut z našich silnic.

Naše data se neukládají někam “nahoru”

V budoucnu nejspíše nedojde k tomu, že bychom začali používat méně elektronických zařízení. Můžeme se s tím tedy vypořádat jiným způsobem?

Digitální uhlíková stopa je problém, ale i příležitost. Pokud budeme kontinuálně zvyšovat energetickou úspornost jednotlivých digitálních úkonů a přejdeme na energii z obnovitelných nebo nízkouhlíkových zdrojů, můžeme přispět k budoucnosti, ve které je internet a digitální svět “zelenější”.

Běžný uživatel se také skoro denně setkává s ukládáním na Cloud či na Disk.  Jak daleko ale vlastně ony dokumenty či obrázky putují?

Samotné slovo „Cloud“ nám dává dojem něčeho nehmatatelného. Jako bychom ukládali všechna naše data někam “nahoru”. Jenže za všemi těmito cloudy stojí obrovská datová centra, která kolektují, procesují a ukládají všechny informace, které si přes internet vyměňujeme. Tato datová centra potřebují ohromné množství energie nejen ke své funkci, ale i k neustálému ochlazování, aby nedošlo k přehřátí. Bohužel díky pocitu neomezené kapacity máme tendenci ukládat víc, než je třeba. Jsme zvyklí soubory duplikovat do různých složek, ukládat je na dobu neurčitou, neprotřizovat je. Zaplatíme totiž maximálně za větší úložiště.

Téměř každý už má dnes ke svému tarifu mobilní data a veřejné wi-fi sítě začínají pomalu ztrácet na popularitě. Liší se nějakým způsobem z hlediska uhlíkového dopadu?

Ano, Wi-Fi je zhruba o 50 – 60 procent energeticky úspornější než mobilní data. Mobilní telefony se vybíjí daleko rychleji, když používáme mobilní data, než když jsme doma nebo v práci připojení na Wi-Fi. Je to proto, že při používání mobilních dat musí informace cestovat dál – z našich telefonů přes telekomunikační sítě a zpět na naše zařízení. Přes Wi-Fi informace cestují daleko menší vzdálenost – na router a dále přes kabely, které spotřebovávají méně energie.

Streamovací služby a jejich uhlíková stopa

Značnou oblibu si během pandemie získaly také streamovací služby jako je Netflix či HBO GO.  Jak je to s uhlíkovou stopou v případě streamování?

Stremovací služby si v posledních letech získaly hodně pozornosti v médiích právě kvůli značné uhlíkové stopě. Existuje hned několik odhadů uhlíkové stopy každé hodiny streamování, ale žádný z nich zatím nebyl stoprocentně potvrzen. Vědci z britské Royal Society nicméně tvrdí, že sledování videa ve 4K rozlišení vytváří až 8x více emisí než nižší rozlišení (SD).

Při pročítání tipů na snížení digitální uhlíkové stopy jsem také narazila na pojem: ekologické vyhledávače. Čím se tyto vyhledávače liší od vyhledávačů jako je např. Google nebo Yahoo?

Asi nejznámějším ekologickým vyhledávačem je Ecosia, která funguje v podstatě stejně jako jiné vyhledávače, získává určité procento z každé reklamy, na kterou uživatelé kliknou. Ekologickým vyhledávačem je ale dělá to, že z peněz, které přes reklamy utrží, dávají až 80 procent organizacím, které vysazují nové stromy po celém světě. Dokonce i některé firmy nastavily Ecosii jako hlavní prohlížeč na všech svých zařízeních, aby tak přispívaly k výsadbě stromů společně se svými zaměstnanci.

Je možné si svoji digitální uhlíkovou stopu nějakým způsobem spočítat?

Setkala jsem se s několika start-upy, které se snaží o vybudování aplikací, které by výpočet naší digitální spotřeby umožnily, ale zatím jsem nenarazila na nic co by jednoduše sledovalo naši aktivitu na všech našich zařízeních a vypočítalo naši digitální uhlíkovou stopu přes množství dat, která jsme stáhli nebo poslali. Za tím by se skrývalo ohromné množství výzkumu a kalkulací. Nicméně jako koncept to zní skvěle a věřím, že se časem podobný kalkulátor objeví. Zatím se ale musíme spokojit s kalkulátory, které dokáží odhadnout uhlíkovou stopu našich prohlížečů nebo jednotlivých webových stránek.   

Spousta informací o digitální uhlíkové stopě je stále těžko dostupná

Vydáme-li se od jednotlivce k celku, je možné sledovat a rozlišit, jaké společnosti jsou v tomto ohledu ekologičtější?

Většina velkých high-tech firem už se k digitální uhlíkové stopě musela vyjádřit, zejména kvůli rostoucí popularitě tohoto tématu. Spousta informací o digitální uhlíkové stopě je ale stále těžko dostupná. Co se týče brouzdání po internetu, i tam existuje možnost jak zjistit, které stránky jsou „ekologičtější“. Díky organizaci The Green Web Foundation si můžeme stáhnout The Green Web plugin na prohlížeči Google Chrome a vidět, jestli je daná stránka uložená na serveru, který je poháněný energií z obnovitelných zdrojů nebo ne.

Vy sama pracujete ve firmě Footprint Digital a svým klientům zprostředkováváte mimo jiné digitální audit včetně tzv. Digital Carbon Audit. Čeho tedy využíváte vy?

My využíváme vlastní kalkulátor digitální uhlíkové stopy, který čerpá informace přímo z Google Analytics, a proto jsou výsledky poměrně přesné. Dá se ale využít i veřejně přístupný kalkulátor jako websitecarbon.com, který byl vytvořený firmou Wholegrain Digital, se kterou často spolupracujeme. Společně jsme vytvořili tzv. Digital Declutter Toolkit, kde vysvětlujeme celé toto téma ve zjednodušené formě a nabízíme tipy na snížení digitální uhlíkové stopy, které mohou aplikovat jak firmy, tak i jednotlivci.

Energetická náročnost kryptoměn

Velký boom zažívají také kryptoměny, jejichž provoz spotřebovává značné množství energie. Web Voxpot napsal, že kvůli bitcoinu vyletí do atmosféry každý rok zhruba 38 megatun oxidu uhličitého, přibližně stejné množství CO2, jaké za rok vyprodukuje celé Slovensko. Myslíte si, že je v kryptoměnách i přes tuto energetickou náročnost budoucnost?

Myslím, že pro většinu lidí, kteří vidí v kryptoměnách možnost výdělku, bohužel nehraje jejich energetická náročnost žádnou roli. Naštěstí jsem ale četla, že energetické úspornosti se bude moci dosáhnout pomocí AI (umělá inteligence). Ta už nyní přispívá k energetickým úsporám a spolehlivosti chodu datových center.

Od té doby, co jste se v tomto odvětví začala pohybovat, podařilo se vám samotné nějakým způsobem svou uhlíkovou stopu snížit?

Určitě ano. Když jsem se o toto téma začala zajímat a dozvídat se, jak rychle se naše digitální uhlíková stopa načítá, několik věcí jsem změnila. V podstatě jsem udělala takový digitální detox. Všechna zařízení vypínám, když je nepoužívám. Taky jsem je přenastavila na tzv. dark mode, protože čím jasněji naše displeje svítí, tím více spotřebovávají energie. Je to také příjemnější na oči. Dále jsem strávila několik hodin mazáním starých a nepotřebných e-mailů a odhlašováním se z odběru newsletterů. Musím přiznat, že bylo příjemné mít čistší inbox. Deaktivovala jsem autoplay videí na aplikacích v telefonu, zejména na sociálních médiích. Snažím se také myslet dopředu na to, co chci sledovat nebo poslouchat, když jsem venku a podle toho si podcasty nebo videa stáhnu doma na Wi-Fi.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama