S rostoucím množstvím důkazů o škodlivosti PFAS na lidské zdraví sílí volání po zákazu těchto látek na úrovni celé EU.
Obavy z PFAS – což je zkratka pro per- a polyfluoralkylové látky – narůstají po celé Evropě. Studie totiž ukazují, že tyto toxické „věčné chemikálie“ jsou přítomny v naší krvi, potravě i vodě, často dokonce v nebezpečných koncentracích.
V posledních letech se několik evropských zemí potýkalo se skandály spojenými s vypouštěním PFAS z průmyslových závodů do půdy a vodních toků, což představuje závažná zdravotní rizika pro místní obyvatele. Pod rostoucím tlakem veřejnosti jsou vlády nuceny jednat. Jak účinné jsou však jejich snahy a jsou vůbec dostatečné?
Co jsou PFAS?
PFAS představují skupinu více než 10.000 syntetických chemikálií, které se vyznačují extrémně pomalým rozkladem. Proto se jim také přezdívá „věčné chemikálie“. Díky své schopnosti odpuzovat teplo, vodu a mastnotu nacházejí široké použití v produktech jako nepřilnavé pánve, obaly na potraviny či voděodolné oblečení.
I když jsou PFAS užitečné, dlouhodobé vystavení i nízkým koncentracím těchto látek je spojováno s různými zdravotními problémy, jako je poškození jater, vysoká hladina cholesterolu, oslabená imunitní reakce, nízká porodní hmotnost a některé druhy rakoviny.
Nacházejí se PFAS v naší krvi?
Evropská agentura pro životní prostředí analyzovala řadu studií zabývajících se obsahem látek PFAS v krvi dospívajících z devíti zemí. Výsledky ukázaly, že 14,3 procenta mělo koncentrace nad přijatelnou mezí, přičemž rozdíly byly značné: od 1,3 procenta ve Španělsku až po 23,8 procenta ve Francii.
Francie v čele legislativy
Francie přijala jedny z nejtvrdších evropských regulací látek PFAS. Zákon schválený v únoru zakazuje od roku 2026 používání PFAS v kosmetických přípravcích, oděvech, botách a lyžařských voscích, přičemž v roce 2030 má vstoupit v platnost širší zákaz PFAS v textilních výrobcích.
Zákon rovněž nařizuje pravidelné sledování obsahu PFAS v pitné vodě. Minulý týden francouzská vláda představila veřejnou online mapu, která zobrazuje úrovně PFAS v celé zemi. V regionech Meuse a Ardennes byla minulý měsíc po zjištění abnormálních hodnot zakázána konzumace kohoutkové vody.
Dvojí krize s PFAS v Belgii
Ve Valonsku vypuklo v roce 2023 veřejné pobouření poté, co místní vysílací společnost RTBF odhalila, že byla dlouhodobě přehlížena varování před kontaminací PFAS. Americká armáda, která má základnu v městečku Chièvres, upozornila na vysoké hladiny PFAS v místní vodě již v roce 2017 po incidentu s hasicí pěnou, která obsahuje značné množství PFAS.
Americká základna doporučila svému personálu pít pouze balenou vodu, zatímco místní obyvatelé zůstali po řadu let v nevědomosti, přestože regionální úřady byly o problému informovány již v roce 2018. Na počátku roku 2024 proběhlo ve městě Chièvres rozsáhlé testování krve, která bylo později rozšířeno i na okolní oblasti.
Úřady uvedly, že v rámci nové kampaně zahájené v červnu bylo v posledních týdnech odebráno téměř 1300 krevních vzorků od obyvatel přibližně deseti obcí, aby se potvrdila expozice těmto chemikáliím.
Valonská vláda se také zavázala, že nové evropské normy pro pitnou vodu začne uplatňovat o rok dříve, tedy již v roce 2025.
Ve Flandrech uzavřela chemická společnost 3M v roce 2022 dohodu s vládou o sanaci škod v hodnotě 571 milionů eur poté, co se zjistilo rozsáhlé znečištění PFAS v okolí její továrny ve Zwijndrechtu nedaleko Antverp.
Itálie: vězení pro znečišťovatele
Itálie měla podobné problémy s velkými podniky a PFAS. V červnu italský soud odsoudil manažery jedné chemické továrny k trestům odnětí svobody až na 17 let za znečištění vody, kterou používají stovky tisíc lidí, látkami PFAS.
Jedenáct vedoucích pracovníků společností, mezi nimiž jsou japonská Mitsubishi a lucemburská International Chemical Investors Group (ICIG), bylo odsouzeno za kontaminaci téměř 200 čtverečních kilometrů pitné vody a půdy závodem Miteni ve městě Trissino na severovýchodě Itálie.
Nizozemsko: PFAS v krvi má každý
Následky rozsáhlého používání PFAS jsou v Evropě již patrné. Celostátní studie nizozemského Národního ústavu pro veřejné zdraví (RIVM) odhalila přítomnost PFAS ve všech 1500 testovaných krevních vzorcích, přičemž téměř ve všech případech byly překročeny zdravotně bezpečné limity.
„Kontaktu s PFAS se nelze zcela vyhnout,“ uvedl RIVM. „Tyto látky jsou přítomny po celém Nizozemsku – v půdě, potravě i pitné vodě.“
Co s tím dělá EU?
V roce 2023 podaly Nizozemsko, Dánsko, Německo, Norsko a Švédsko u Evropské agentury pro chemické látky návrh na plošný zákaz všech PFAS. Návrh nyní posuzují evropské vědecké komise a tento přezkum má skončit v roce 2026. Evropská komise ve svém akčním plánu pro chemický průmysl v červenci uvedla , že je „odhodlána předložit návrh co nejdříve“, jakmile obdrží výsledky přezkumu, „s cílem minimalizovat emise PFAS“.
Komise uvedla, že zváží zákaz používání PFAS pro spotřebitelské účely, v průmyslu však může být využití PFAS pro nezbytné účely povoleno, nebudou-li nalezeny alternativy. Zároveň se zavázala k rozhodným opatřením na vyčištění již znečištěných lokalit podle principu „znečišťovatel platí“, případně z veřejných prostředků, pokud nebude možné určit odpovědný subjekt. Plánuje se také zavedení celoevropského systému monitorování PFAS, který bude shromažďovat data a mapovat místa s vysokou úrovní znečištění.
V Německu se proti plošnému zákazu PFAS postavili ekonomičtí ministři několika spolkových zemí. Ministryně hospodářství Bádenska-Württemberska Nicole Hoffmeisterová-Krautová z konzervativní strany CDU argumentovala, že i když jsou účinky na lidské zdraví dobře známy, zákaz by zničil celé výrobní sektory v EU. Podle ní by se to v praxi rovnalo rozsáhlé deindustrializaci.
Ministr hospodářství Šlesvicka-Holštýnska Claus Ruhe Madsen (CDU) uvedl, že i on vnímá chemické regulace EU s obavami. „Neustále rostoucími náklady, značnou nejistotou při plánování a zpožďováním inovací a investic způsobují (tyto regulace) obrovské škody chemickému průmyslu a souvisejícím hodnotovým řetězcům.“
Na úrovni EU již některá pravidla platí, například limit pro obsah PFAS v pitné vodě od roku 2026 a omezení týkající se určité podskupiny PFAS.
Ne všechny země jsou postiženy stejně
Některé země EU hlásí výrazně nižší míru expozice látkám PFAS.
Slovinská národní zdravotní laboratoř uvádí, že země nemá těžký průmysl využívající PFAS a při dosavadních testech zjistila pouze minimální kontaminaci. Slovinská spotřebitelská asociace však našla chemikálie z řady PFAS téměř ve třetině běžných produktů, které testovala, včetně některých, které jsou v EU zakázané.
Slovinsko plánuje zahájit v roce 2026 systematický monitoring vody.
Bulharsko podle Evropské agentury pro životní prostředí patřilo v roce 2022 mezi země s nejnižším procentem vodních toků překračujících ekologický limit pro PFOS (druh PFAS). Další zjištění nicméně naznačují přítomnost PFAS v řekách a dalších vodních zdrojích.
Zatímco EU stále zvažuje možný zákaz, reálné dopady PFAS na lidské zdraví a životní prostředí se stále více dostávají do popředí pozornosti.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, BTA, Belga, dpa, STA
