-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyPutin odvolal šéfa Roskosmosu Rogozina, nástupcem je Borisov

Putin odvolal šéfa Roskosmosu Rogozina, nástupcem je Borisov

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval dosavadního místopředsedu vlády Jurije Borisova do funkce šéfa vesmírné agentury Roskosmos, ve které nahradí Dmitrije Rogozina. Putinovo nařízení zveřejnil Kreml na svém webu.

Dolní komora ruského parlamentu dnes zároveň na mimořádném zasedání souhlasila, aby funkci vicepremiéra převzal ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Jeho jmenování následně schválil Putin, informovala agentura TASS. Třiapadesátiletý Manturov má podle listu Kommersant převzít odpovědnost za průmysl, a to i zbrojní. Podle nově přijatého zákona lze nyní zaměstnance podniků plnící státní zakázky pro vojsko nutit k práci na tři směny bez ohledu na svátky.

Zda Rogozin získá nový post, zatím není jasné. Podle zdrojů portálu Meduza by se ale měl dosavadní šéf vesmírné agentury v nejbližší době přesunout na pozici v prezidentově administrativě. Podle zdrojů je Rogozin jedním z kandidátů na šéfa prezidentské kanceláře, mohl by se stát také jedním z kremelských kurátorů „lidových republik“, které vyhlásili proruští separatisté v Donbasu na východě Ukrajiny. Ty míval v Kremlu na starosti Dmitrij Kozak, který ale s vypuknutím války ustoupil do pozadí, a na východ Ukrajiny jezdil první zástupce šéfa kanceláře Sergej Kirijenko.

Nový generální ředitel Roskosmosu, Borisov působil jako vicepremiér od roku 2018, kdy v této funkci nahradil právě Rogozina, který zamířil do čela vesmírné agentury. Už jako místopředseda vlády se Borisov věnoval otázkám vesmíru a vojensko-průmyslových komplexů. Dříve zastával funkci náměstka ministra obrany a a ještě dříve řídil vojenskou komisi při vládě. Odchod pětašedesátiletého Borisova z vlády už v úterý avizovala ruská média.

Osmapadesátiletý Rogozin se ve funkci šéfa Roskosmosu do paměti zapsal i ostrými výroky na sociálních sítích, včetně opakovaných polemik s americkým podnikatelem Elonem Muskem, a výpadů proti Západu. Rogozinova rétorika, podobně jako v případě dalších ruských představitelů, s ruským vpádem na Ukrajinu ještě přitvrdila, připomněla ruskojazyčná verze BBC.

Rogozin necelé tři týdny po začátku války na Ukrajině pohrozil Západu pádem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), pokud zůstanou v platnosti protiruské sankce. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jen motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Spojené státy zajišťují podporu života na stanici a dodávky energie.

„Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem. ISS váží 500 tun,“ prohlásil Rogozin. Na mapě světa ukázal, kam by případně stanice mohla spadnout, a prohlásil, že Rusko je z velké části v bezpečí. „Ale obyvatelé ostatní zemí, zejména zemí řízených válečnými psy (západními politiky), by se měli nad cenou sankcí proti Roskosmosu zamyslet,“ řekl Rogozin.

V den zahájení summitu Severoatlantické aliance v Madridu zveřejnil souřadnice Pentagonu a několika dalších úřadů západních zemí na protest proti tomu, že Západ podporuje Ukrajinu pomocí své satelitní technologie. „Dnes začíná summit NATO v Madridu, na kterém západní země prohlásí Rusko za svého největšího nepřítele,“ napsal Rogozin na svém kanálu na komunikační platformě Telegram. „Roskosmos zveřejňuje satelitní fotografie místa konání summitu a samotných ‚rozhodovacích center‘, která podporují ukrajinské nacionalisty,“ uvedl. „Současně uvádíme souřadnice objektů. Pro všechny případy,“ dodal Rogozin.

Příspěvek obsahoval ruské satelitní snímky místa konání summitu v Madridu, budovy Pentagonu, Bílého domu ve Washingtonu, britských vládních budov v centru Londýna, německého kancléřství a budovy Spolkového sněmu v Berlíně, sídla NATO v Bruselu, sídla francouzského prezidenta a dalších vládních budov v Paříži. Souřadnice těchto objektů vyjádřené ve stupních zeměpisné šířky a délky jsou volně dostupné.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama