Prezident Vladimir Putin v úterý řekl, že Rusové byli sjednoceni v „posvátném“ boji se Západem o Ukrajinu. Napětí však přesto bylo znát během jednoho z nejvíce zkrácených výročí vítězství nad nacistickým Německem za poslední desetiletí. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.
Tisíce lidí lemovaly ulice moskevského Rudého náměstí v rámci každoroční ruské přehlídky, exhibice vlastenectví vyzdvihující roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa ve druhé světové válce.
President Putin spent much of his address on Tuesday targeting the West and allies of Ukraine, which has fought back against Russia’s invasion that began in February 2022 https://t.co/KukI1NBpTt
— CNN (@CNN) May 9, 2023
Putin opakovaně přirovnal válku na Ukrajině, kterou prezentuje jako obranný tah proti Západu, jenž chce rozdělit Rusko, k výzvě, které Moskva čelila, když Adolf Hitler v roce 1941 napadl Sovětský svaz.
„Rozhodující bitvy o osud naší vlasti se vždy staly vlasteneckými, celonárodními a posvátnými,“ řekl 70letý prezident veteránům a vojákům shromážděným na Rudém náměstí na každoroční přehlídce ke Dni vítězství. „Proti naší vlasti se opět rozpoutala skutečná válka,“ prohlásil.
Putin vítal ruské vojáky bojující na Ukrajině jako hrdiny, kteří bojují za budoucnost země proti Západu. Až 354 000 ruských a ukrajinských vojáků bylo zabito nebo zraněno během 15 měsíců trvající války na Ukrajině, píše agentura Reuters. O vysokých ztrátách ruských jednotek, které se odhadují na desítky tisíc, však nepadla ani zmínka, píše CNN.
„Celá země se shromáždila na podporu našich hrdinů. Všichni jsou připraveni pomoci, modlí se za vás,“ řekl o těch, kteří se účastní toho, co Kreml nazývá „zvláštní vojenskou operací“.
Zúčastnil se jeden jediný tank. Z druhé světové války
Podle ministra obrany Sergeje Šojgu se na letošní přehlídce mělo předvést více než 10 000 lidí a 125 jednotek různých typů zbraní a vybavení. Loni ministerstvo oznámilo, že do vojenské přehlídky se zapojilo 11 000 lidí a 131 druhů zbraní. V rámci airshow se předvedlo 77 letadel a vrtulníků. Ale v úterý vedl mechanizovanou kolonu jen jeden jediný tank T-34, typ používaný ve druhé světové válce. Žádné letectví.
K vidění byla obrněná vozidla Tigr-M a VPK-Ural. Hlavní pozornost však byla zaměřena na systém protivzdušné obrany S-400 země a její mezikontinentální balistický systém – Yaris. Obvyklý průlet nad Rudým náměstím byl zrušen, uvedla státní média, aniž by poskytla vysvětlení.
Na Rudém náměstí se i přes hodně omezenou přehlídku vojenské techniky ozýval jásot, salva ze zbraní a ruská hymna.
Den vítězství
Bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa vstoupila v platnost ve 23:01. 8. května 1945. Tento den byl Francií, Británií a Spojenými státy označen jako „Den vítězství v Evropě“. V Moskvě byl již 9. květen. Ten se tak stal „Dnem vítězství“ Sovětského svazu v tom, čemu Rusové říkají Velká vlastenecká válka v letech 1941 až 1945.
Způsob, jakým Sovětský svaz a poté Rusko označují vítězství nad nacistickým Německem, se v průběhu let měnil. Poprvé ho nařídil sovětský vůdce Josef Stalin v červnu 1945. V letech 1947 až 1965 byl však 9. květen normálním pracovním dnem. V roce 1965 sovětský vůdce Leonid Brežněv nařídil průvod k 20. výročí.
První zvolený prezident Ruska Boris Jelcin od roku 1995 učinil z průvodů ke Dni vítězství každoroční událost. Za Putina se staly ukázkou nejen pochodových praporů, ale také nejnovějších ruských zbraní. Včetně vojenských letadel, tanků a mezikontinentálních balistických střel se schopností nést jaderné hlavice.
Letos se výročí slaví necelý týden poté, co Rusko obvinilo Ukrajinu z útoku na kremelskou citadelu dvěma drony ve snaze zabít Putina. Kyjev jakoukoliv účast popřel.
Putin ve svém projevu řekl, že „západní globalistické elity“ rozsévají rusofobii, zatímco ukrajinský lid se stal „rukojmím státního převratu“ a ambicí Západu. Putin však také vzdal hold armádám Spojených států, Británie a dalších, které bojovaly proti nacistům, a také čínskému boji proti Japoncům.
Spolu s porážkou francouzského císaře Napoleona Bonaparta v roce 1812 je rozdrcení nacistického Německa nejuctívanějším vojenským triumfem Ruska. „Chceme vidět mírovou, svobodnou a stabilní budoucnost,“ řekl Putin a poukázal také na to, že v řadě zemí byly zničeny pomníky sovětským vojákům.
„Odrazili jsme mezinárodní terorismus, ochráníme obyvatele Donbasu, zajistíme naši bezpečnost,“ řekl Putin, ke kterému se na Rudém náměstí připojili vůdci několika bývalých sovětských republik.
