Mongolsko se neodvážilo zatknout ruského prezidenta Vladimira Putina, ačkoliv je členskou zemí Mezinárodního trestního soudu (ICC). Je totiž na Rusku energeticky závislé. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.
Na Putina je vydán zatykač kvůli údajné nezákonné deportaci ukrajinských dětí. Mluvčí Kremlu však uvedl, že se neobává, že by byl Putin během návštěvy zatčen.
#Mongolia won’t be arresting #Putin. Here’s why:
— unnu (@unnu_news) September 3, 2024
🇲🇳 Mongolia is deeply dependent on its powerful neighbors, Russia and China. Our government maintains a neutral stance out of necessity, given the overwhelming influence Russia has on our economy and geopolitics.
For instance,… pic.twitter.com/CJUSWBysKl
Vojáci na koních lemovali Čingischánovo náměstí v hlavním městě a živá kapela hrála válečné hymny na uvítanou ruskému vůdci. Ten se podle BBC setkal s mongolským prezidentem Ukhnaagiinem Khürelsüchem.
V pondělí odpoledne se na náměstí shromáždila malá skupina protestujících, kteří drželi nápis „Ať odsud válečný zločinec Putin vypadne“. Dalším protestujícím zabránily bezpečnostní složky, aby se k ruskému prezidentovi při jeho příjezdu přiblížili.
Další menší protest se odehrál u památníku politických vězňů v Ulánbátaru. Monument připomíná ty, kteří trpěli za desítky let trvajícího komunistického režimu v Mongolsku podporovaného Sovětským svazem.
Ukrajina před jeho návštěvou vyzvala Mongolsko, aby Putina zatklo. „Vyzýváme mongolské úřady, aby dodržely povinný mezinárodní zatykač a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí na Telegramu.
Mongolsko je na Rusku závislé
Soud loni konstatoval, že ruský prezident je odpovědný za válečné zločiny, přičemž se zaměřil na nezákonné deportace dětí z Ukrajiny do Ruska. Vydal také zatykač na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou za stejné zločiny. Tvrdí, že zločiny byly páchány na Ukrajině od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
V úterním prohlášení pro server Politico mluvčí mongolské vlády uvedl, že se země nachází v pozici energetické závislosti, což ztěžuje možnost spoutat Putina zatykačem Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli válečným zločinům na Ukrajině.
„Mongolsko dováží 95 procent svých ropných produktů a přes 20 procent elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ uvedl mluvčí.
„Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích. Dokazují to naše dosavadní protokolární prohlášení,“ dodal.
Chtějí udržet přátelské vztahy
Bývalý sovětský satelitní stát udržuje od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 přátelské vztahy s Ruskem. Ruskou invazi na Ukrajinu neodsoudilo, a odmítlo hlasovat o konfliktu v OSN.
Mongolsko je závislé na Rusku, pokud jde o dodávky plynu a elektřiny. Rusko již několik let jedná o výstavbě plynovodu, který by měl ročně přepravovat 50 miliard metrů krychlových zemního plynu z Jamalské oblasti do Číny přes Mongolsko.
Projekt, známý pod názvem Síla Sibiře 2, je součástí strategie, která má kompenzovat pokles prodeje plynu v Evropě po rozsáhlém bojkotu ruských zdrojů v důsledku invaze na Ukrajinu.
Moskva obvinění ICC již dříve popřela a uvedla, že zatykače jsou „nestoudné“. od členů ICC se očekává, že v případě vydání zatykače zadrží podezřelé osoby. Haagský soud minulý týden uvedl, že členové mají „povinnost“ přijmout opatření. Neexistuje ani žádný nástroj k vymáhání této povinnosti.
