ZprávyPutin byl v Mongolsku přivítán, zatčení se nekonalo

Putin byl v Mongolsku přivítán, zatčení se nekonalo

Mongolsko se neodvážilo zatknout ruského prezidenta Vladimira Putina, ačkoliv je členskou zemí Mezinárodního trestního soudu (ICC). Je totiž na Rusku energeticky závislé. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.

Na Putina je vydán zatykač kvůli údajné nezákonné deportaci ukrajinských dětí. Mluvčí Kremlu však uvedl, že se neobává, že by byl Putin během návštěvy zatčen.

Vojáci na koních lemovali Čingischánovo náměstí v hlavním městě a živá kapela hrála válečné hymny na uvítanou ruskému vůdci. Ten se podle BBC setkal s mongolským prezidentem Ukhnaagiinem Khürelsüchem.

V pondělí odpoledne se na náměstí shromáždila malá skupina protestujících, kteří drželi nápis „Ať odsud válečný zločinec Putin vypadne“. Dalším protestujícím zabránily bezpečnostní složky, aby se k ruskému prezidentovi při jeho příjezdu přiblížili.

Další menší protest se odehrál u památníku politických vězňů v Ulánbátaru. Monument připomíná ty, kteří trpěli za desítky let trvajícího komunistického režimu v Mongolsku podporovaného Sovětským svazem.

Ukrajina před jeho návštěvou vyzvala Mongolsko, aby Putina zatklo. „Vyzýváme mongolské úřady, aby dodržely povinný mezinárodní zatykač a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí na Telegramu.

Mongolsko je na Rusku závislé

Soud loni konstatoval, že ruský prezident je odpovědný za válečné zločiny, přičemž se zaměřil na nezákonné deportace dětí z Ukrajiny do Ruska. Vydal také zatykač na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou za stejné zločiny. Tvrdí, že zločiny byly páchány na Ukrajině od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

V úterním prohlášení pro server Politico mluvčí mongolské vlády uvedl, že se země nachází v pozici energetické závislosti, což ztěžuje možnost spoutat Putina zatykačem Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli válečným zločinům na Ukrajině.

„Mongolsko dováží 95 procent svých ropných produktů a přes 20 procent elektřiny z našeho bezprostředního sousedství, které již dříve utrpělo přerušení z technických důvodů. Tyto dodávky jsou rozhodující pro zajištění naší existence a existence našeho lidu,“ uvedl mluvčí.

„Mongolsko vždy zachovávalo politiku neutrality ve všech svých diplomatických vztazích. Dokazují to naše dosavadní protokolární prohlášení,“ dodal.

Chtějí udržet přátelské vztahy

Bývalý sovětský satelitní stát udržuje od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 přátelské vztahy s Ruskem. Ruskou invazi na Ukrajinu neodsoudilo, a odmítlo hlasovat o konfliktu v OSN.

Mongolsko je závislé na Rusku, pokud jde o dodávky plynu a elektřiny. Rusko již několik let jedná o výstavbě plynovodu, který by měl ročně přepravovat 50 miliard metrů krychlových zemního plynu z Jamalské oblasti do Číny přes Mongolsko.

Projekt, známý pod názvem Síla Sibiře 2, je součástí strategie, která má kompenzovat pokles prodeje plynu v Evropě po rozsáhlém bojkotu ruských zdrojů v důsledku invaze na Ukrajinu.

Moskva obvinění ICC již dříve popřela a uvedla, že zatykače jsou „nestoudné“. od členů ICC se očekává, že v případě vydání zatykače zadrží podezřelé osoby. Haagský soud minulý týden uvedl, že členové mají „povinnost“ přijmout opatření. Neexistuje ani žádný nástroj k vymáhání této povinnosti.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama