menu

24.7 C
Czech
Úterý 28. května 2024

Průzkum: Čeští voliči chtějí u eurovoleb hlavně vyjádřit názor na vládu

Sledujte nás na sítích

Praha – Nejčastějším důvodem pro účast v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) je pro Čechy snaha vyjádřit názor na současnou vládu. Teprve poté následuje touha ovlivnit směr a obsah politiky Evropské unie. Vyplývá to výsledků dubnového průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. O volby do EP se podle průzkumu zajímá zhruba šest z deseti Čechů. K urnám by podle agentury mohla 7. a 8. června přijít zhruba třetina voličů.

Reklama

O tom, že v červnu budou volby do EP, vědělo letos v dubnu 82 procent dotázaných, o čtyři procentní body více než v únoru. Z 53 na 57 procent za stejnou dobu stoupl podíl respondentů, kteří uvedli, že se o tyto volby zajímají.

Rozhodně se červnových voleb hodlá zúčastnit 38 procent dotázaných. Dalších 30 procent by se výběru europoslanců chtělo spíše zúčastnit. Rozhodně nechce k urnám přijít osm procent Čechů a 14 procent deklarovalo, že se spíše nezapojí. K volbám se chystají přijít častěji muži, senioři nad 65 let a lidé z Prahy.

Na základě trendů nálad agentura Ipsos odhaduje, že reálně by volební účast mohla dosáhnout 32 procent. Byla by tak zhruba o tři procentní body vyšší než ve volbách před pěti lety.

Nejčastější motivací k účasti u letošních voleb do EP je vyjádření názoru na současnou vládu. Jako důvod to uvedlo 37 procent dotázaných, kteří plánují k urnám přijít. Přibližně třetina respondentů jako důvod uvedla, že chtějí ovlivnit směr a obsah politiky EU. Tři z deseti Čechů pak chtějí, aby se v unii řešily konkrétní problémy jako změna klimatu, migrace či ekonomika. Zhruba čtvrtina lidí chce k volbám přijít, aby jejich názory a zájmy byly zastoupeny na evropské úrovni. Podobný podíl hodlá účastí podpořit demokratický systém.

Reklama

Průzkum dále zjistil, že podle dvou třetin lidí, kteří se o volby do EP zajímají, jsou tyto volby důležitější než ty předchozí. A to hlavně kvůli prosazení nového směřování unie nebo kvůli zhoršující se situaci ve světě. Právě bezpečnost je pro Čechy aktuálně nejdůležitějším aspektem, který by unie měla svým členským zemím zaručit, vyplývá z průzkumu.

Autory průzkumu dále zajímalo, podle čeho se voliči rozhodují, koho ve volbách do EP podpoří. Podle důvěryhodnosti kandidátů řídí svůj výběr 47 procent dotázaných. Podle konkrétních otázek nebo problémů, které považuji za důležité, se rozhoduje více než třetina respondentů. Čtvrtina lidí uvedla, že se rozhoduje na základě výsledků strany nebo kandidáta. Stále stejnou stranu, hnutí nebo koalici volí 22 procent Čechů a podle osobní charakteristiky kandidátů si vybírá zhruba každý pátý.

Do dvou podobně velkých táborů jsou Češi rozděleni v otázce, zda má mít kandidát předchozí zkušenost s působením v EP. Rozhodně či spíše důležité je to pro 46 procent lidí, opačný názor zastává 44 procent respondentů. Zbytek dotázaných nevěděl.

Názory veřejnosti zjišťovala agentura Ipsos od 15. do 20. dubna prostřednictvím on-line panelu Populace.cz. Na dotazy odpovídalo 1025 lidí starších 18 let, představujících reprezentativní vzorek populace ČR. Agentura provedla průzkum pro službu ČTK Connect.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

EU má připraveno až 6,9 miliardy eur pro Ukrajinu, pomoc ale blokuje Maďarsko

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. "Situace na bojišti je kritická a naše pomoc může být významná," řekl Borrell.

Použití zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války, tvrdí Stoltenberg

Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Německý klimatický aktivista je kvůli dlouhé hladovce v ohrožení života

Po více než 80 dnech hladovky, kterou chce vládu dotlačit k lepší ochraně klimatu, se německý aktivista podle svých kolegů ocitl v akutním ohrožení života. Informuje o tom dnes agentura DPA. Německý kancléř Olaf Scholz vyslovil už v pátek přání, aby muž hladovku přerušil.

Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy

Izraelské tanky dnes vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.

Z Rafáhu na jihu Pásma Gazy za tři týdny odešel asi milion Palestinců

Před izraelskou vojenskou ofenzivou ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy za poslední tři týdny uprchl už zhruba milion Palestinců, oznámil dnes Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). V dřívější bilanci úřad uváděl, že z města odešlo asi 800.000 lidí. Úřad upozornil, že pro evakuované lidi už není nikde bezpečno, jsou vystaveni bombardování, nedostatku potravin a vody a nevhodným životním podmínkám. Zajišťování humanitární pomoci a ochrany je už takřka nemožné, dodala tato agentura OSN na síti X.
Reklama

DOPORUČUJEME

Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

EU má připraveno až 6,9 miliardy eur pro Ukrajinu, pomoc ale blokuje Maďarsko

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. "Situace na bojišti je kritická a naše pomoc může být významná," řekl Borrell.

Použití zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války, tvrdí Stoltenberg

Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Německý klimatický aktivista je kvůli dlouhé hladovce v ohrožení života

Po více než 80 dnech hladovky, kterou chce vládu dotlačit k lepší ochraně klimatu, se německý aktivista podle svých kolegů ocitl v akutním ohrožení života. Informuje o tom dnes agentura DPA. Německý kancléř Olaf Scholz vyslovil už v pátek přání, aby muž hladovku přerušil.

Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy

Izraelské tanky dnes vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.

Guvernér Floridy bojuje proti aktivistům, nikoli klimatickým změnám  

Florida patří mezi americké státy nejvíce ohrožené vzestupem mořských hladin a od května ji sužují vyčerpávající vedra. Přesto guvernér státu Ron DeSantis podepsal sérii zákonů nazvaných „Don’t Say Climate Change“, které stát prakticky vylučují z boje proti klimatickým změnám. Do guvernéra se teď veřejně pustil místní meteorolog.

Z Rafáhu na jihu Pásma Gazy za tři týdny odešel asi milion Palestinců

Před izraelskou vojenskou ofenzivou ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy za poslední tři týdny uprchl už zhruba milion Palestinců, oznámil dnes Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). V dřívější bilanci úřad uváděl, že z města odešlo asi 800.000 lidí. Úřad upozornil, že pro evakuované lidi už není nikde bezpečno, jsou vystaveni bombardování, nedostatku potravin a vody a nevhodným životním podmínkám. Zajišťování humanitární pomoci a ochrany je už takřka nemožné, dodala tato agentura OSN na síti X.

Historická dohoda signalizuje novou éru strategického partnerství mezi Ruskem a Uzbekistánem

Nedávná dohoda podepsaná během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Taškentu představuje klíčový okamžik ve Střední Asii: Rusko se chystá v Uzbekistánu postavit první malou jadernou elektrárnu v regionu. Tento přelomový projekt nejenže znamená začátek nové etapy ve vztazích mezi Uzbekistánem a Ruskem, ale také podtrhuje rozšiřující se vliv Ruska a jeho vyspělý technologický export v Asii uprostřed probíhajících západních sankcí.
Reklama
Reklama