-0.1 C
Czech
Středa 11. února 2026
Protext ČTKPrůzkum: Čeští voliči chtějí u eurovoleb hlavně vyjádřit názor na vládu

Průzkum: Čeští voliči chtějí u eurovoleb hlavně vyjádřit názor na vládu

Praha – Nejčastějším důvodem pro účast v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) je pro Čechy snaha vyjádřit názor na současnou vládu. Teprve poté následuje touha ovlivnit směr a obsah politiky Evropské unie. Vyplývá to výsledků dubnového průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. O volby do EP se podle průzkumu zajímá zhruba šest z deseti Čechů. K urnám by podle agentury mohla 7. a 8. června přijít zhruba třetina voličů.

O tom, že v červnu budou volby do EP, vědělo letos v dubnu 82 procent dotázaných, o čtyři procentní body více než v únoru. Z 53 na 57 procent za stejnou dobu stoupl podíl respondentů, kteří uvedli, že se o tyto volby zajímají.

Rozhodně se červnových voleb hodlá zúčastnit 38 procent dotázaných. Dalších 30 procent by se výběru europoslanců chtělo spíše zúčastnit. Rozhodně nechce k urnám přijít osm procent Čechů a 14 procent deklarovalo, že se spíše nezapojí. K volbám se chystají přijít častěji muži, senioři nad 65 let a lidé z Prahy.

Na základě trendů nálad agentura Ipsos odhaduje, že reálně by volební účast mohla dosáhnout 32 procent. Byla by tak zhruba o tři procentní body vyšší než ve volbách před pěti lety.

Nejčastější motivací k účasti u letošních voleb do EP je vyjádření názoru na současnou vládu. Jako důvod to uvedlo 37 procent dotázaných, kteří plánují k urnám přijít. Přibližně třetina respondentů jako důvod uvedla, že chtějí ovlivnit směr a obsah politiky EU. Tři z deseti Čechů pak chtějí, aby se v unii řešily konkrétní problémy jako změna klimatu, migrace či ekonomika. Zhruba čtvrtina lidí chce k volbám přijít, aby jejich názory a zájmy byly zastoupeny na evropské úrovni. Podobný podíl hodlá účastí podpořit demokratický systém.

Průzkum dále zjistil, že podle dvou třetin lidí, kteří se o volby do EP zajímají, jsou tyto volby důležitější než ty předchozí. A to hlavně kvůli prosazení nového směřování unie nebo kvůli zhoršující se situaci ve světě. Právě bezpečnost je pro Čechy aktuálně nejdůležitějším aspektem, který by unie měla svým členským zemím zaručit, vyplývá z průzkumu.

Autory průzkumu dále zajímalo, podle čeho se voliči rozhodují, koho ve volbách do EP podpoří. Podle důvěryhodnosti kandidátů řídí svůj výběr 47 procent dotázaných. Podle konkrétních otázek nebo problémů, které považuji za důležité, se rozhoduje více než třetina respondentů. Čtvrtina lidí uvedla, že se rozhoduje na základě výsledků strany nebo kandidáta. Stále stejnou stranu, hnutí nebo koalici volí 22 procent Čechů a podle osobní charakteristiky kandidátů si vybírá zhruba každý pátý.

Do dvou podobně velkých táborů jsou Češi rozděleni v otázce, zda má mít kandidát předchozí zkušenost s působením v EP. Rozhodně či spíše důležité je to pro 46 procent lidí, opačný názor zastává 44 procent respondentů. Zbytek dotázaných nevěděl.

Názory veřejnosti zjišťovala agentura Ipsos od 15. do 20. dubna prostřednictvím on-line panelu Populace.cz. Na dotazy odpovídalo 1025 lidí starších 18 let, představujících reprezentativní vzorek populace ČR. Agentura provedla průzkum pro službu ČTK Connect.

Reklama

Doporučujeme

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.

USA a Arménie uzavřely dohodu o civilní jaderné spolupráci

J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem.

Spojené státy zaútočily na další loď v Pacifiku, dva lidé zemřeli

Americká armáda ve východním Pacifiku zaútočila na další loď, která měla na palubě převážet drogy. Dva členové posádky zemřeli, jeden přežil a v rámci záchranné akce po něm pátrá ekvádorská pobřežní stráž. Šlo o třetí takový útok v tomto roce, k tomu předchozímu došlo minulý týden.

Starmer odmítá rezignaci a slibuje, že neustoupí

Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela vlády prohlásil, že nehodlá ustoupit a nechce zemi uvrhnout do dalšího chaosu. Během jediného dne se v labouristické straně zvedla vlna nervozity a vnitřních manévrů, ale premiér zatím bezprostřední tlak ustál a kabinet ho podpořil.

Britský premiér Keir Starmer čelí tlaku na rezignaci. Vaz mu může zlomit odchod klíčového poradce

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do funkce. Rezignace jeho nejbližšího poradce Morgana McSweeneyho v souvislosti se skandálem kolem Petera Mandelsona a Jeffreyho Epsteina výrazně oslabila jeho pozici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama