ZprávyProtivládních demonstrací v Jeruzalémě se účastnily desítky tisíc lidí

Protivládních demonstrací v Jeruzalémě se účastnily desítky tisíc lidí

V centru Jeruzaléma se v neděli sešly desetitisíce Izraelců protestujících proti současné vládě premiéra Benjamina Netanjahua. Dav požadoval vyjednání příměří v Pásmu Gazy, rychlé propuštění zbývajících rukojmích a předčasné volby. Informují o tom AP a Voice of America (VoA).

Podle organizátorů se v centru Jeruzaléma sešlo dokonce přes 100 tisíc lidí. Izraelská média označují nedělní demonstraci za největší od začátku války v Pásmu Gazy po 7. říjnu, kdy palestinské hnutí Hamás zaútočilo na Izrael a zabilo 1200 lidí.

Netanjahu slíbil drtivou porážku Hamásu a vysvobození všech 250 rukojmích. Válka v Pásmu Gazy už ale trvá skoro šest měsíců, a i když Hamás podle Izraele utrpěl těžké ztráty, stále se ho nedaří porazit, připomíná agentura AP.

Premiér slíbil brzký návrat všech rukojmích domů. Zatím se jich však vrátila zhruba polovina. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle serveru The Times of Israel v únoru oznámil, že ze zbývajících 136 rukojmích jich je jednatřicet po smrti.

Nic nenasvědčuje tomu, že by mělo v dohledné době dojít k průlomu v rozhovorech o dočasném příměří. Místo toho Netanjahu vyhrožuje pozemní invazí do Rafáhu, města v nejjižnějším cípu enklávy s rozměry menšími než Praha.

Netanjahu ztrácí podporu

Demonstranti naléhali na vládu, aby dosáhla mírové dohody s Hamásem s cílem osvobodit zbývající rukojmí. Jejich rodiny dávají nelibost vládě najevo stále hlasitěji. Netanjahu doma ztrácí podporu a je obviňován ze 7. října i z korupce.

I v neděli demonstranti prohlašovali, že Izrael před nečekaným útokem oslabil svými soudními reformami. Někteří ho rovněž obvinili z poškození vztahů se Spojenými státy, nejdůležitějším spojencem, napsal server VoA.

Vztahy mezi Izraelem a USA se zhoršily kvůli velkému počtu civilních obětí v Pásmu Gazy. Izraelské odvetní bombardování a pozemní invaze si vyžádaly více než 32 780 civilních obětí, uvádějí palestinské úřady pod kontrolou Hamásu.

Netanjahu ztrácí podporu. Veřejnost se domnívá, že dává přednost svému politickému přežití nad národními zájmy. Podle průzkumů by dnes Netanjahova vláda volby prohrála. Konat se však mají až na jaře v roce 2026.

Demonstranti požadovali předčasné volby. Netanjahu v celonárodním projevu uvedl, že rozumí bolesti rodin. Volby by však podle něj na šest až osm měsíců zcela ochromily Izrael a jednání o propuštění rukojmích by se zastavila.

Doporučujeme

Ledger představil kryptopeněženku podobnou telefonu. Cena začíná na 849 dolarech

Francouzská společnost Ledger představila nové zařízení Atom, které na první pohled připomíná chytrý telefon. Ve skutečnosti jde o hardwarovou kryptoměnovou peněženku s Androidem, která má kromě digitálních aktiv chránit také osobní údaje a komunikaci. Novinka nabídne vlastní bezpečnostní systém a fyzický přepínač pro odpojení kamery a mikrofonu.

Trump zrušil přímý přenos popravy vraha ze základny Fort Hood

Poprava zastřelením, kterou by mohl v přímém přenosu sledovat celý svět. Právě takový plán oznámil americký Pentagon v případě bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zavraždil 13 vojáků. Záměr vyvolal bouři nevole nejen mezi lidskoprávními organizacemi, ale i mezi politiky a náboženskými představiteli. Prezident Donald Trump, který veřejný přenos původně podporoval, nakonec rozhodl, že se poprava před kamerami neuskuteční.

Průmysl eurozóny dál slábne. Česku naopak pomáhá výroba vlaků

Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla už třetí měsíc v řadě a její propad byl výraznější, než ekonomové očekávali. Český průmysl naopak zaznamenal růst, ke kterému přispěla především výroba kolejových vozidel.

V Pákistánu se zřítila střecha školy. Zemřelo nejméně 34 dětí a učitelka

Nejméně 35 lidí zahynulo při zřícení střechy soukromé školy v pákistánském Péšávaru. Mezi oběťmi je 34 dětí a jedna učitelka, dalších více než 50 lidí utrpělo zranění. Policie zadržela majitele školy a vyšetřuje, zda za tragédií stojí špatný technický stav budovy.

Japonsko investuje až 21 miliard dolarů do továren na čipy v USA

Japonsko poskytne až 21 miliard dolarů na výstavbu dvou továren na polovodiče v americkém státě New York. Provozovat je bude společnost GlobalFoundries a mezi prvními zákazníky mají být Apple a japonská firma Renesas. První závod by měl zahájit výrobu v roce 2029.

Narnie se vrací do kin. První trailer představil Aslana s hlasem Meryl Streep

Kouzelný svět Narnie se po letech vrací na filmová plátna. Netflix zveřejnil první trailer očekávaného snímku Narnia: The Magician’s Nephew, za kterým stojí režisérka úspěšné Barbie Greta Gerwig. Nová adaptace slavného fantasy příběhu představí počátky Narnie, hvězdné herecké obsazení i lva Aslana, kterému tentokrát propůjčila hlas Meryl Streep. Film dorazí do kin v únoru příštího roku.

Sněmovna schválila smlouvu s Maltou o zamezení dvojímu zdanění

Sněmovna dnes vyslovila souhlas se smlouvou mezi Českem a Maltou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů. Dosavadní smlouva mezi oběma zeměmi, která začala platit v roce 1997, už podle vlády nevyhovuje současným podmínkám. Senát dal souhlas s ratifikací už v červenci.

Rozpaky po prvním brífinku a pochybnosti o kvalifikaci. Trumpova nová mluvčí má těžký start

Nová tisková mluvčí Bílého domu Katie Zacharia čelí po svém prvním vystoupení před novináři kritice. Část z nich její premiéru označila za katastrofální. Podle některých šlo o jeden z nejkratších a nejrozpačitějších tiskových brífinků, které zažili. Otázky vyvolává i její právnická kvalifikace.

Čína nabízí EU přístup ke vzácným zeminám. Chce ale něco na oplátku

Čína hodlá nadále usnadňovat vývoz vzácných zemin do Evropy bez ohledu na to, zda dojde v lednu k prodloužení obchodní dohody mezi USA a Čínou. Sdělil to mluvčí čínského ministerstva obchodu. Představitelé Evropské komise (EK) se ve čtvrtek a v pátek sejdou v Bruselu, kde také projednají obchodní dohodu s Pekingem.

Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv

Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.

Netanjahu čelí žalobě kvůli 7. říjnu. Ignoroval varování, tvrdí bývalý šéf Šin Bet

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý šéf bezpečnostní agentury Šin Bet Ronen Bar se vzájemně obviňují ze selhání při vyhodnocování varování před útokem Hamásu, k němuž došlo 7. října 2023. Bar podal ve středu na Netanjahua žalobu, v níž požaduje odškodnění ve výši 3 milionů šekelů (přes 21 milionů korun).

Ukrajina zasáhla šest ruských bombardérů ve Voroněžské oblasti

Ukrajina v noci na dnešek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo na facebooku ukrajinské námořnictvo a uvedlo, že útočilo raketovým komplexem Neptun. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Británie poskytne 17 milionů liber na opravu sarkofágu v Černobylu

Británie poskytne 17 milionů liber (490 milionů korun) na opravu sarkofágu jaderné elektrárny v Černobylu, který poničil v loňském roce útok. Uvedla to dnes britská vláda. Ukrajina a Británie přisuzují útok dronu, který poškodil ochranný štít elektrárny, Rusku, Moskva to ale odmítla s tvrzením, že neútočí na jadernou infrastrukturu.

Za nitky Starshieldu tahá americká vláda, reagoval Musk na stížnosti Ukrajiny

Americký miliardář Elon Musk na své sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby tedy podle šéfa SpaceX rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Napsal to po stížnostech Ukrajiny na omezení rychlosti připojení.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinérie v Rusku, řekl Zelenskyj

Ukrajina začne zase útočit na rafinérie v Rusku, řekl v rozhovoru, který dnes ráno zveřejnil deník Financial Times, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tyto údery na několik dnů přerušila kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Kyjev ale poukazoval, že Rusko i nadále útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama