0.2 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
Auto-MotoProdej vozů na benzín či naftu? Blíží se konec. Chceme datum, vyzývá...

Prodej vozů na benzín či naftu? Blíží se konec. Chceme datum, vyzývá EU skupina 9 zemí

O přechodu automobilů ze spalovacích na alternativní paliva už se mluví nějaký pátek a různé země se k němu staví různě. 9 zemí EU se teď ale spojilo v jeden celek a vyzvalo Evropskou komisi ke stanovení data. Data k čemu? K zákazu prodeje aut využívající k pohonu fosilní paliva.

Tohle téma se probírá stále víc a víc. Je ale otázkou, jak dohady ohledně škodlivosti a neškodlivosti automobilového průmyslu planetě Zemi skončí. Několik věhlasných světových automobilek si je problému s emisemi vědomo a chce zakročit, jiní zatím jen mlží.

Výrobci aut ve velké většině nic nedělají, a proto se do celé akce vložili zástupci členských zemí Evropské unie. Skupina v čele s Dánském a Nizozemskem už nechce jen nečinně přihlížet možnému vyvolání katastrofy, proto nabádá Evropskou komisi k činům.

„Musíme urychlit zelený přechod v silniční přepravě a jako zákonodárci vyslat jasnou zprávu výrobcům i spotřebitelům,” prohlásil ministr Dánska pro klima, energetiku a zdroje Dan Jörgensen. Po evropských hodnostářích žádá spolu s kolegy projednání emisí a současných standardů.

Řešit by se podle něj měla také infrastruktura nabíjecích stanic či jednoznačné datum omezení nebo úplného zákazu prodeje vozidel na fosilní paliva v jednotlivých zemích EU. S dvojicí výše zmíněných států sdílí podobné názory také Rakousko, Belgie, Řecko, Irsko, Litva, Lucembursko a Malta.

Co bude dál? Evropská komise slibuje upravení stávajících poměrů, které představí v červnu letošního roku 2021. Přísnější by měly být standardy emisí oxidu uhličitého nebo plán snížení počtu škodlivých látek v ovzduší. V roce 2030 by chtěla EU snížit procenta oproti roku 1990 až o 55.

2050 – klimatická neutralita

To zní jako hodně ambiciózní nápad, je ale otázkou, zda ho v budoucnu Evropská unie dodrží. K tématu se vyjadřují už také automobilky, mezi kterými vyčnívá třeba Volvo. „Byl bych skutečně překvapený, kdybychom v roce 2030 neprodávali jen elektromobily,“ prozradil generální ředitel švédské firmy Volva Hakan Samuelsson.

Stejné stanovisko zaujala na „Starém kontinentu“ také americká automobilka Ford nebo německý Volkswagen. Ten by byl rád, kdyby pokrývaly prodeje v roce 2030 z minimálně 70 procent vozidla poháněná pouze elektřinou.

Elektromobily stoupají z hlediska poptávky vzhůru. Třeba taková vláda na Britských ostrovech dokonce slibuje, že za 9 let už nebude možné nové auto na benzín a naftu zakoupit.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama