Někteří lidé si chystají nový vztah ještě ve chvíli, kdy jsou pořád v tom stávajícím. Odborníci tenhle vzorec popisují jako zajišťování náhradní varianty, protože člověk se jedné jistoty nepustí, dokud nemá druhou.
U lidí s narcistickými rysy se to podle terapeutů objevuje častěji. Samota pro ně bývá nepříjemná a pozornost nového obdivovatele funguje jako rychlá vzpruha sebevědomí. Vztahy pak mohou stát víc na obdivu a kontrole než na blízkosti.
V praxi to někdy vypadá nenápadně. Flirt, zprávy, tajné citové pouto, a když se partner ptá, odpověď zní „to je jen kamarád“. Postupně ale přibývá utajování, výmluv a odstup.
Jakmile je nová známost jistější, často přichází ochlazení vůči dosavadnímu partnerovi. Někteří lidé začnou být chladní, zlehčují vztah a pak následuje rychlý rozchod a okamžitý přechod jinam. Aby to celé působilo jako „logické“ rozhodnutí, může přijít i přepisování minulosti, například věta „stejně jsem s tebou nikdy nebyl šťastný“.
Terapeuti zároveň upozorňují, že podobně se mohou chovat i lidé, kteří špatně snášejí osamělost, mají nízké sebevědomí nebo úzkostnou vazbu. Rozdíl bývá v tom, jestli cítí vinu, dokážou převzít odpovědnost a mají snahu ublížení napravit.
Pro člověka na druhé straně to často není jen obyčejný rozchod. Zůstává po něm pocit, že byl jen záloha, dokud se neobjevil někdo nový. Odborníci doporučují všímat si varovných signálů, třeba náhlého utajování komunikace, nových „přátelství“ a opakujících se výmluv, a místo snahy vztah za každou cenu zachránit začít chránit hlavně vlastní hranice.
