Rakovina plic je velkým neduhem moderní doby, který postihuje zejména dlouhodobé kuřáky. Mnozí z nich ale touto chorobou netrpí a ve zdraví se dožívají vysokého věku. Vědci v nové studii zjistili, že mutace v DNA plicních buněk, jejichž hromadění zvyšuje rizika rakoviny, se u některých kuřáků po určité době zastaví. Překvapivé výsledky údajně změnily pohled vědců na výzkum rakoviny. Napsal o tom server ScienceDaily.
Rakovina je spojena s kouřením. Vzniká přitom u menšiny kuřáků, jak to? Na tuto otázku odpovídají vědci z Albert Einstein College of Medicine, jejichž práce vyšla v časopise Nature Genetics.
Dlouho se nevědělo, jak rakovina v plicích vzniká. Předpoklady byly takové, že v DNA zdravých plicních buněk kouření způsobuje mutace.
„Neexistoval způsob, jak určit tyto mutace v normálních buňkách, proto se to až do naší studie nepovedlo potvrdit,” vysvětlil jeden z jejích autorů Jan Vijg.
Vědci tento problém překonali metodou pro sekvenování celých genomů jednotlivých buněk. Ani ta ale nebyla stoprocentně účinná, upozorňuje server ScienceDaily. Pro vědce bylo těžké odlišit mutace od sekvenčních chyb, k nimž docházelo.
Výzkumníci ve své nové studii použili vylepšenou metodu zvanou jednobuněčná amplifikace s vícenásobným posunem. S její pomocí porovnali plicní epiteliální buňky od nekuřáků ve věku 11 až 86 let a kuřáků ve věku 44 až 81 let, kteří mimo studii podstoupili bronchoskopii.
„Tyto plicní buňky přežívají léta, dokonce desetiletí. S věkem a kouřením tedy mohou hromadit mutace,” řekl další z autorů studie Simon Spivack. „Ze všech typů plicních buněk patří k těm, u nichž je největší šance, že se stanou rakovinnými.”
Mutací přibývá úměrně s věkem
Výsledky studie ukazují, že mutace se hromadí v plicních buňkách kuřáků i nekuřáků. V případě kuřáků jich ale experti objevili mnohem více, což potvrzuje dřívější domněnky, že čím více mutací v plicních buňkách, tím větší riziko rakoviny plic.
Vědci to zmiňují v souvislosti s tím, že na rakovinu plic zemře jen minimum nekuřáků.
Onemocnění se objevuje asi u 20 procent dlouhodobých kuřáků. Počet mutací u kuřáků podle výzkumu rovnoměrně roste s přibývajícími roky. Čím déle tedy kouříme, tím blíže jsme rakovině plic.
Co ovšem vědce zarazilo, je, že nárůst těchto zhoubných mutací se po 23 letech kouření zastavil. Vysvětluje to, proč se některým dlouhodobým kuřákům podaří ve zdraví dožít vysokého věku.
Vědci netuší, co přesně za tím vězí. Tvrdí, že tito lidé možná mají kvalitní systémy pro opravu poškozené DNA či detoxikaci cigaretového kouře.
Tyto výsledky mění pohled vědců na rakovinu a její studii. Nyní se chtějí zaměřit na vývoj testů, s jejichž pomocí by měřili schopnost opravy DNA a detoxikace organismu.
