5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
EkologiePříští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než ten letošní a jeden z nejžhavějších v historii, varuje Met Office. Důvodem však není pouze globální oteplování, ale rovněž slábnoucí efekt La Niña, který ovlivňuje teplotu v cyklech. Informovala o tom stanice BBC News a server Sky News.

Britská meteorologická služba Met Office zveřejnila předpověď, podle níž bude příští rok desátým rokem v řadě s globální průměrnou teplotou nad jeden stupeň Celsia, uvedla stanice BBC News.

Podle Met Office bude teplejší než rok loňský. To způsobí slábnoucí chladicí systém La Niña, který ovlivňuje klima v pravidelných cyklech. Ochlazovat Pacifik nyní přestane po třech letech, což způsobí vyšší teploty.

Ve zprávě stanice stojí, že teploty se budou příští rok pohybovat v globálním průměru mezi 1,08 až 1,32 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Půjde o jeden z nejteplejších roků v historii, ale ne o nejteplejší.

Nejteplejším rokem od začátku záznamů v roce 1850 byl rok 2016. Klima ovlivňoval ohřívající systém známý jako El Niño.

Vyšší globální průměrná teplota může příští rok uškodit rychle tající Antarktidě. Meteorologové také očekávají v některých oblastech extrémnější vlny veder, sucha nebo naopak srážek, které povedou k velkým záplavám.

Měli bychom se připravit

„Pro příští rok náš klimatický model naznačuje konec tří po sobě jdoucích let se systémem La Niña,“ uvádí Met Office, s návratem k relativně teplejším podmínkám v částech tropického Pacifiku,“ stojí ve zprávě.

„Tento posun nejspíše povede k tomu, že globální teplota v roce 2023 bude vyšší než v roce 2022,“ vysvětluje podle serveru Sky News Met Office. Meteorologové však dodávají, že to ovlivňuje také globální oteplování.

Svět se oteplil oproti předindustriálnímu období o 1,1 stupně Celsia, než začala civilizace v letech 1750 až 1900 spalovat obrovské množství fosilních paliv. To vedlo a stále vede k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry.

Cílem celého světa je udržet globální průměrnou teplotu na hranici 1,5 stupně Celsia. Vědci opakovaně varují před závažnosti jejího překročení.

Letošní rok si mnozí zapamatují jako rok, v němž jsme pocítili klimatické změny naplno. Teplotní rekordy padly v Evropě a dalších částech světa, včetně Spojeného království, kde naměřili až 40 stupňů.

Část Evropy a Austrálii pak zasáhly velké požáry, Indii a Pákistán zase extrémní sucho a druhou zmíněnou zemi masivní záplavy. Vědci varují, že globální oteplování povede k častějším, nepředvídatelnějším a ničivějším projevům extrémního počasí.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama