-0.5 C
Czech
Čtvrtek 22. ledna 2026
ZprávyPři úderech v Gaze zemřelo nejméně 330 lidí včetně ministra vnitra, píše...

Při úderech v Gaze zemřelo nejméně 330 lidí včetně ministra vnitra, píše AFP

Počet obětí úderů v Pásmu Gazy, jimiž Izrael dnes v noci ukončil křehké příměří trvající od 19. ledna, stoupl nejméně na 330, oznámilo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Údaje o bilanci obětí se rozcházejí, Reuters s odvoláním na týž úřad řízený palestinským teroristickým hnutím Hamás hovoří o 254 mrtvých. Dva zdroje z hnutí Hamás agentuře AFP sdělily, že při úderech byl zabit také Mahmúd abú Watfa, který stál v čele ministerstva vnitra, a vedle policie tak dohlížel také na vnitřní bezpečnostní službu Hamásu. Izraelská armáda dnes ráno nařídila obyvatelům, aby se evakuovali z východní Gazy do centrální části území. Podle agentury AP může tento příkaz signalizovat, že se Izrael chystá znovu spustit také pozemní operaci.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mají obnovené útoky přesvědčit teroristickou organizaci k propuštění zbylých rukojmích; ministr obrany Jisrael Kac pohrozil Hamásu „peklem“. Izrael svůj krok předem konzultoval se Spojenými státy, které jej podpořily, uvedla mluvčí Bílého domu. Podle prohlášení palestinského hnutí se Izrael „rozhodl torpédovat“ příměří v Gaze a osud rukojmích je v důsledku toho nejasný, napsala agentura AFP.

V důsledku úderů „ministerstvo zdravotnictví registruje více než 330 mrtvých, většinou palestinských dětí a žen, a stovky zraněných, z nichž desítky jsou v kritickém stavu,“ sdělil agentuře AFP Muhammad Zakút z ministerstva zdravotnictví v Gaze.

Izrael spustil vzdušné údery dnes v noci na mnoha místech Pásma Gazy, od severu přes města Gaza a Chán Júnis až po Rafáh na jihu. Netanjahu a Kac nařídili armádě „zasáhnout silou“ proti Hamásu, jenž při dosavadních vyjednáváních nesouhlasil s propuštěním dalších rukojmích, které Izrael požaduje pro vyjednání trvalého klidu zbraní. „V Gaze se otevřou pekelné brány,“ uvedl podle webu listu The Times of Israel (ToI) Kac, podle něhož dopadne na Hamás dosud neviděná síla, pokud nepropustí všech 59 zbývajících rukojmích. Činitel izraelské armády citovaný Reuters uvedl, že Izrael povede vzdušné údery tak dlouho, jak to bude nutné, a že nemusí zůstat jen u nich. Cílem dnešních útoků jsou podle něho představitelé Hamásu a jeho infrastruktura.

Izraelské úřady zároveň z bezpečnostních důvodů rozhodly, že dnes zůstanou zavřené školy v oblastech blízkých hranicím Pásma Gazy.

Údery s dlouho nevídanou intenzitou přišly dva měsíce po uzavření dohody z 19. ledna, která ukončila 15 měsíců trvající boje, jež začaly předloni v říjnu po vpádu Hamásu do jižního Izraele.

První fáze příměří skončila po 42 dnech 1. března, od té doby až do dneška však Izrael sahal pouze k ojedinělým úderům. Hamás v rámci dohody vyměnil 25 živých a osm mrtvých rukojmí za téměř 2000 Palestinců vězněných v Izraeli. O druhé fázi nyní vyjednávají USA, Katar a Egypt v katarském Dauhá. Pokud se podaří dohodnout, měli by být propuštěni zbývající rukojmí, z Pásma Gazy by se měly stáhnout izraelské jednotky a měl by nastat trvalý mír.

Konflikt v Pásmu Gazy začal poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spřízněných skupin pozabíjeli na jihu Izraele na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí.

Reklama

Doporučujeme

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

Trumpova cla zastavila schvalování dohody EU s USA

Evropský parlament pozastavil práce na schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou obě strany uzavřely loni v létě. Krok přišel po víkendové hrozbě Donalda Trumpa, že uvalí cla na evropské země, pokud nepřistoupí na americkou kontrolu nad Grónskem.

Taylor Swift byla uvedena do Síně slávy skladatelů

Taylor Swift dosáhla dalšího významného milníku své kariéry. Byla uvedena do Síně slávy skladatelů a zapsala se do historie jako nejmladší žena, které se této pocty dostalo. Ocenění potvrzuje její výjimečné postavení mezi autory písní napříč generacemi.

KOMENTÁŘ: Prodávejte Ameriku. Novému trendu na investičních trzích se v USA smějí

Kvůli další eskalaci vztahů na ose mezi USA a Evropou, kterou způsobilo především nárokování Grónska ze strany Donalda Trumpa, se na investiční trhy vrací antiamerický sentiment. Ten radí prodat vše, co je navázané na USA. Tamní ministr financí se ale těmto snahám vysmál.

Je Grónsko pro Evropu budíčkem? Ursula von der Leyen volá po nezávislosti

Nastal čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu. S takovými slovy vystoupila na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.

Tučňáci posunuli své období pro páření. Hrozí kolaps

Globální oteplování mění chování mnoha druhů živočichů i rostlin. Nová desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University teď odhalila dramatické změny v chování tučňáků v Antarktidě. Zvířata posunují své období pro rozmnožování.

Trump: Sami zjistíte, jak daleko jsem schopen ohledně Grónska zajít

Americký prezident Donald Trump odpověděl na otázku novinářů v zasedací místnosti Bílého domu před odletem do švýcarského Davosu, jak daleko je ochoten v otázce Grónska zajít, se slovy: „Dozvíte se to". Znovu tak vyvolal nejistotu mezi evropskými lídry, kteří varují před vojenskými akcemi na autonomním území Dánska, člena Severoatlantické aliance (NATO).

Dáváme přednost respektu před šikanou, vzkázal Macron Trumpovi

Emmanuel Macron vystoupil v Davosu a poslal Evropě i USA jasný vzkaz. Evropa podle něj nesmí sedět se založenýma rukama, když jí někdo tlačí ke zdi. A má použít všechny nástroje, které má, aby ochránila své zájmy.

Netanjahu se připojí k Trumpově Radě míru, oznámil úřad izraelského premiéra

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala dnes agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama