-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyPři protestech proti vojenskému převratu v Súdánu přišlo o život nejméně sedm...

Při protestech proti vojenskému převratu v Súdánu přišlo o život nejméně sedm lidí

Súdánská armáda v pondělí převzala moc od přechodné vlády, přičemž premiéra Abdalláha Hamduka vojáci odvezli na neznámé místo. Podle tamního ministerstva zdravotnictví během následných protestů bylo při střetech mezi vojáky a demonstranty zastřeleno sedm lidí a 140 dalších utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Generál Abdal Fattáh Burhán rozpustil vojensko-civilní suverénní radu, která měla za cíl dovést zemi k demokracii po svržení dlouho vládnoucího autokrata Umara Bašíra před dvěma lety.

Burhán vyhlásil výjimečný stav s tím, že ozbrojené síly musí zajistit bezpečnost a ochranu. Přislíbil, že v červenci 2023 uspořádá volby a moc předá do rukou nově zvolené civilní vlády. „To, čím teď země prochází, je skutečnou hrozbou a nebezpečím pro sny mladých a naději národa,“ prohlásil generál.

Súdánské ministerstvo informací, které se stále zodpovídá svrženému premiérovi Abdalláhu Hamdukovi, na své facebookové stránce uvedlo, že přechodná ústava dává právo vyhlásit výjimečný stav pouze premiérovi a že akce armády jsou zločinem. Hamduk je dle ministerstva stále legitimním předsedou vlády.

Podle diplomatů měla Rada bezpečnosti OSN o situaci v Súdánu jednat v úterý.

Po noci plné protestů zůstali v úterý ráno demonstranti v ulicích a požadovali návrat civilní vlády. „Civilní vláda je volba lidí,“ skandovali, když stavěli barikády z hořících pneumatik. Protestů se zúčastnila také řada žen, které křičely: „Ne vládě armády!“

Protesty pokračují, přestože vojáci do davů začali střílet

Premiéra Hamduka, ekonoma a bývalého vysokého představitele OSN, příslušníci armády v pondělí zadrželi a převezli na neupřesněné místo poté, co odmítl vydat prohlášení na podporu převratu, napsalo ministerstvo informací.

Ministerstvo také vyzývalo k odporu a uvedlo, že desetitisíce lidí, kteří jsou proti převzetí moci, vyšly do ulic a poblíž vojenského velitelství v Chartúmu čelily střelbě.

Vojáci dle ministerstva zatkli civilní členy suverénní rady a vládní činitele. Zadržen byl také ředitel zpravodajství státní televize, uvedla jeho rodina.

Jeden ze zraněných podle BBC novinářům řekl, že jej příslušník armády před vojenským velitelstvím postřelil do nohy. Další muž popsal, že armáda nejprve použila omračující granáty a poté ostrou munici. „Zemřeli dva lidé, viděl jsem je na vlastní oči,“ řekl svědek.

Svaz lékařů a ministerstvo informací na Facebooku rovněž napsaly, že střelba, při níž došlo ke ztrátám na životech, se odehrála před vojenským areálem.

Zaměstnanci centrální banky vstoupili do stávky a lékaři po celé zemi odmítají pracovat ve vojenských nemocnicích s výjimkou případů nouze.

Mezinárodní letiště v Chartúmu přerušilo provoz. Země se také potýká s výpadky internetu, nefunguje většina telefonních linek.

Světoví lídři reagovali na zprávy o vojenském převzetí se znepokojením. Evropská unie, OSN i Africká unie požadují propuštění politických vůdců, kteří jsou nyní v domácím vězení na neznámých místech.

Vojenský převrat má své zastánce

Minulý měsíc se v zemi odehrál neúspěšný pokus o převrat, ze kterého byli obviňováni stoupenci Bašíra. Akce přitom rozpoutala vzájemné obviňování mezi armádou a civilisty. V posledních týdnech se koalice povstaleckých skupin a politických stran spojila s armádou a vyzvala ji k rozpuštění civilní vlády. Členové kabinetu se naopak účastnili protestů proti vyhlídce na vládu armády.

Súdán zároveň zažívá hospodářskou krizi. Také díky zahraniční pomoci si představitelé civilní vlády připisují zásluhy za určité předběžné známky stabilizace po prudké devalvaci měny a zrušení dotací na pohonné hmoty.

Armáda měla v příštích měsících předat vedení suverénní rady zástupci civilistů. Přechodné orgány se však zasekly na několika bodech včetně toho, zda předat Bašíra Haagu.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama