ZprávyZásah nemocnice v Gaze si podle Palestinců vyžádal stovky obětí. Izrael vinu...

Zásah nemocnice v Gaze si podle Palestinců vyžádal stovky obětí. Izrael vinu odmítá

Úřady v Gaze uvedly, že izraelský letecký útok na nemocnici v Pásmu Gazy v úterý zabil asi 500 lidí. Izrael však vinu odmítá, výbuch podle něj způsobila palestinská raketa. Americké tajné služby navíc později informovaly, že počet obětí byl výrazně nižší. Napsaly o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Počet obětí byl nejvyšší ze všech jednotlivých incidentů v Gaze během současného konfliktu. Vyvolal protesty na okupovaném Západním břehu Jordánu, v Istanbulu a Ammánu, informuje agentura Reuters. Dle pozdějších zpráv amerických tajných služeb byl nicméně počet obětí nižší, zhruba v rozmezí 100 až 300 lidí, napsal server CNN.

Ministr zdravotnictví ve vládě Gazy řízené Hamásem obvinil Izrael z „masakru“ v nemocnici Al-Ahli al-Arabi. K tragédii došlo během intenzivního bombardování Gazy Izraelem, které trvá již 11 dní. Hamás tvrdí, že většinou obětí byli vysídlení lidé. Prchající před izraelským bombardováním totiž hledají útočiště v nemocnicích v naději, že budou ve větším bezpečí.

Izraelské síly však podle CNN „kategoricky“ popřely jakoukoli účast na útoku na nemocnici. Místo toho obvinily „neúspěšný raketový start“ palestinské skupiny Islámský džihád, konkurenční islamistické militantní skupiny v Gaze. Mluvčí izraelské armády uvedl, že analýza jejího operačního systému ukázala, že nemocnici zasáhla „nepřátelská raketová palba“ namířená na Izrael.

Biden opět na cestě do Izraele

Islámský džihád popřel, že by se některá z jeho raket podílela na výbuchu v nemocnici. Skupina tvrdí, že v té době nevyvíjela žádnou aktivitu ve městě Gaza ani v jeho okolí. Íránem podporovaný Islámský džihád se 7. října zúčastnil útoku Hamásu na Izrael.

Zprávy o masakru v nemocnici a vysokém počtu obětí vyvolaly v předvečer návštěvy amerického prezidenta Bidena v Izraeli odsouzení mnoha zemí. Rusko a Spojené arabské emiráty požadují zasedání Rady bezpečnosti OSN a na Západním břehu Jordánu vypukly střety.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás po útoku na nemocnici zrušil plánované setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Místo toho odcestuje zpět do Ramalláhu na naléhavou schůzku palestinského vedení.

Gaza stále bez humanitární pomoci. Dochází jídlo, voda i léky

Světová zdravotnická organizace uvedla, že útok na nemocnici byl „bezprecedentní ve svém rozsahu“. Již dříve prohlásila, že došlo k celkem 115 útokům na zdravotnická zařízení v Gaze a většina jejích nemocnic nefunguje.

Izrael od útoku Hamásu přerušil veškeré dodávky elektřiny, vody, potravin, paliva a léků do Gazy, čímž zesílil stávající blokádu enklávy. Na zavřené hranici Gazy se mezitím hromadí životně důležitá humanitární pomoc, a to navzdory diplomatickému úsilí otevřít koridor z Egypta. Organizace spojených národů a další představitelé uvedli, že potřebují ujištění o bezpečném průjezdu pro případné konvoje s pomocí.

Doporučujeme

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama