Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyZásah nemocnice v Gaze si podle Palestinců vyžádal stovky obětí. Izrael vinu...

Zásah nemocnice v Gaze si podle Palestinců vyžádal stovky obětí. Izrael vinu odmítá

Úřady v Gaze uvedly, že izraelský letecký útok na nemocnici v Pásmu Gazy v úterý zabil asi 500 lidí. Izrael však vinu odmítá, výbuch podle něj způsobila palestinská raketa. Americké tajné služby navíc později informovaly, že počet obětí byl výrazně nižší. Napsaly o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Počet obětí byl nejvyšší ze všech jednotlivých incidentů v Gaze během současného konfliktu. Vyvolal protesty na okupovaném Západním břehu Jordánu, v Istanbulu a Ammánu, informuje agentura Reuters. Dle pozdějších zpráv amerických tajných služeb byl nicméně počet obětí nižší, zhruba v rozmezí 100 až 300 lidí, napsal server CNN.

Ministr zdravotnictví ve vládě Gazy řízené Hamásem obvinil Izrael z „masakru“ v nemocnici Al-Ahli al-Arabi. K tragédii došlo během intenzivního bombardování Gazy Izraelem, které trvá již 11 dní. Hamás tvrdí, že většinou obětí byli vysídlení lidé. Prchající před izraelským bombardováním totiž hledají útočiště v nemocnicích v naději, že budou ve větším bezpečí.

Izraelské síly však podle CNN „kategoricky“ popřely jakoukoli účast na útoku na nemocnici. Místo toho obvinily „neúspěšný raketový start“ palestinské skupiny Islámský džihád, konkurenční islamistické militantní skupiny v Gaze. Mluvčí izraelské armády uvedl, že analýza jejího operačního systému ukázala, že nemocnici zasáhla „nepřátelská raketová palba“ namířená na Izrael.

Biden opět na cestě do Izraele

Islámský džihád popřel, že by se některá z jeho raket podílela na výbuchu v nemocnici. Skupina tvrdí, že v té době nevyvíjela žádnou aktivitu ve městě Gaza ani v jeho okolí. Íránem podporovaný Islámský džihád se 7. října zúčastnil útoku Hamásu na Izrael.

Zprávy o masakru v nemocnici a vysokém počtu obětí vyvolaly v předvečer návštěvy amerického prezidenta Bidena v Izraeli odsouzení mnoha zemí. Rusko a Spojené arabské emiráty požadují zasedání Rady bezpečnosti OSN a na Západním břehu Jordánu vypukly střety.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás po útoku na nemocnici zrušil plánované setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Místo toho odcestuje zpět do Ramalláhu na naléhavou schůzku palestinského vedení.

Gaza stále bez humanitární pomoci. Dochází jídlo, voda i léky

Světová zdravotnická organizace uvedla, že útok na nemocnici byl „bezprecedentní ve svém rozsahu“. Již dříve prohlásila, že došlo k celkem 115 útokům na zdravotnická zařízení v Gaze a většina jejích nemocnic nefunguje.

Izrael od útoku Hamásu přerušil veškeré dodávky elektřiny, vody, potravin, paliva a léků do Gazy, čímž zesílil stávající blokádu enklávy. Na zavřené hranici Gazy se mezitím hromadí životně důležitá humanitární pomoc, a to navzdory diplomatickému úsilí otevřít koridor z Egypta. Organizace spojených národů a další představitelé uvedli, že potřebují ujištění o bezpečném průjezdu pro případné konvoje s pomocí.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama