Novým prezidentem Bolívie bude křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po rychlém sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je už nezvratné. Jeho nástup do čela dvanáctimilionové jihoamerické země ukončí dvě desetiletí vlády levice.
V projevu po zveřejnění výsledků Paz uvedl, že chce spolupracovat se všemi silami v zemi. „Je zapotřebí otevřít Bolívii světu a navrátit jí její (mezinárodní) roli,“ uvedl Paz. Dal najevo, že stojí o zlepšení vztahů se Spojenými státy, které za dvě dekády vlád levice ochladly. Nový prezident, který vstoupí do úřadu 8. listopadu, však bude muset řešit i řadu hospodářských problémů.
Bolivia elects center-right president, ending two decades of socialism.
— AFP News Agency (@AFP) October 20, 2025
With 97% of ballots counted, Rodrigo Paz had 54.5% of the vote compared to 45.4% for his rival, right-wing former interim president Jorge "Tuto" Quirogahttps://t.co/YvtuFZwpn3 pic.twitter.com/BYzwF0frpv
Pazovi gratulovali ke zvolení zástupci dalších latinskoamerických států. Jeho zvolení přivítal rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který vnímá nového prezidenta jako šanci ke změně po „dvou dekádách špatné vlády“ levicových sil v Bolívii. Podle Rubia je Washington otevřen spolupráci s Bolívií v oblastech potírání nelegální migrace či zločineckých gangů, nebo při podpoře zahraničních investic.
Paz i Quiroga se prezentovali jako představitelé změny a slibovali voličům, že se odkloní od rozpočtově nezodpovědného populismu, který dominoval Bolívii za vlády Hnutí k socialismu (MAS). Jeho zakladatelem je Evo Morales, označovaný za charismatického vůdce svazu pěstitelů koky, jenž se v roce 2006 stal prvním domorodým prezidentem Bolívie.
„Oslovil ty, kteří sice chtějí změnu, ale nechtějí, aby byla radikální,“ řekla o Pazovi agentuře AFP politoložka Daniela Kesebergová. Podle ní si Paz udržel v kampani klidný tón. Nový prezident však bude muset hledat v parlamentu spojence, protože jeho strana má jen 49 ze 130 poslanců.
Andská země se od roku 2023 potýká s ekonomickou krizí doprovázenou vysokou inflací a hospodářství paralyzuje nedostatek pohonných hmot. Pokles prodeje plynu totiž výrazně snížil přísun dolarů do bolivijské ekonomiky, což omezuje možnosti nákupů na mezinárodních trzích.
Bolívie podobně jako další latinskoamerické státy má takzvaný rychlý systém sčítání, který umožňuje zveřejnit volební výsledky s relativně malou odchylkou v krátké době. Konečné výsledky by měly být k dispozici za několik dní. Volební orgány čelily v noci kritice, že výsledek rychlého sčítání není spolehlivý. V některých městech se proti výsledkům voleb konaly protesty, píše agentura EFE. Manipulaci však nejvyšší volební soud odmítl. Quiroga navíc uznal porážku a své příznivce vyzval, aby svými protesty zemi nepřinášeli další problémy.
