Americký prezident Donald Trump má čínský bankovní účet a strávil roky realizací obchodních projektů v zemi, uvedl deník New York Times. Účet je pod kontrolou společnosti Trump International Hotels Management a v letech 2013 až 2015 z něj byla zaplacena místní daň.
Podle mluvčího Trumpa byl zřízen „k prozkoumání potenciálu dohod v hotelnictví v Asii“. Prezident přitom dlouhodobě kritizuje americké firmy podnikající v Číně a vyvolal obchodní válku mezi oběma zeměmi.
Deník odhalil účet po získání daňové evidence Donalda Trumpa, která obsahovala osobní i firemní finanční údaje. Předchozí zprávy deníku ukazují, že v letech 2016 a 2017, kdy se stal prezidentem, zaplatil federální daně v USA ve výši 750 dolarů.
Z čínského bankovního účtu bylo zaplaceno 188 561 dolarů na místních daních.
Prezident kritizoval i demokratického kandidáta Joea Bidena a jeho politiku vůči Číně. Trumpova administrativa vyzdvihla syna Bidena Huntera a přišla s nepodloženými tvrzeními o jeho jednání s Čínou. Bidenovo přiznání k dani z příjmu a zveřejněné finanční údaje přitom nenasvědčují, že by k obchodním jednáním spojeným s Čínou došlo.
Alan Garten, právník The Trump Organization, popsal článek New York Times jako „čistou spekulaci“ a uvedl, že obsahuje „nesprávné předpoklady“. Řekl novinám, že společnost Trump International Hotels Management „otevřela účet u čínské banky, která má pobočky ve Spojených státech, aby mohla platit místní daně“.
„Žádné dohody, transakce ani jiné obchodní aktivity se nikdy neuskutečnily a od roku 2015 zůstává kancelář neaktivní,“ uvedl Garten. „Ačkoli bankovní účet zůstává otevřený, nikdy nebyl použit k žádnému jinému účelu,“ řekl pro New York Times.
Americký prezident má řadu obchodních zájmů v USA i v zámoří. Patří mezi ně golfová hřiště ve Skotsku a Irsku a řada pětihvězdičkových luxusních hotelů. Podle New York Times má Donald Trump účty zahraničních bank pouze ve třech státech: v Británii, v Irsku a Číně.
„Ukončíme svou závislost na Číně“
V srpnu Trump uvedl, že chce americkým firmám nabídnout daňové úlevy, aby je nalákal k přesunu továren z Číny. Rovněž pohrozil odebráním vládních zakázek firmám, které práci do Číny i nadále zadávají.
Prezident ve svém projevu slíbil, že za 10 měsíců vytvoří 10 milionů pracovních míst. „Ukončíme svou závislost na Číně,“ prohlásil.
V ostrém kontrastu zpráva New York Times podrobně popisuje, jak se Trump snaží o podnikání v Číně. Jeho úsilí se v roce 2012 zrychlilo otevřením šanghajské kanceláře.
Získané daňové záznamy ukazují, že investoval nejméně 192 tisíc dolarů do pěti malých společností vytvořených konkrétně za účelem realizace projektů v Číně po řadu let. Tyto společnosti si od roku 2010 vyžádaly obchodní výdaje ve výši nejméně 97,4 tisíce dolarů, včetně některých menších plateb daní a účetních poplatků ještě v roce 2018.
Plány amerického prezidenta v Číně však byly podle New York Times do značné míry taženy společností Trump International Hotels Management prostřednictvím přímého vlastnictví společnosti THC China Development.
