-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaPremiéři Austrálie a Velké Británie oznámili post-brexitovou obchodní dohodu

Premiéři Austrálie a Velké Británie oznámili post-brexitovou obchodní dohodu

Britský premiér Boris Johnson a jeho australský protějšek Scott Morrison kývli na hlubší obchodní spolupráci. Pro obě země bude znamenat především zvedání tarifů a cel na výrobky jako víno, hovězí, jehněčí, ale také třeba léky. Navazování dalších vztahů s Austrálií se však nelíbí některým farmářům, kteří se bojí přílivu levnějších konkurenčních výrobků na britský trh. Uvedl to server BBC.

I když se na podmínkách obchodní dohody shodli premiéři Austrálie a Velké Británie už při pondělní večeři v Downing Street, novinářům ji oficiálně oznámili v úterý dopoledne. Oběma zemím přinese dohoda o volném trhu levnější výrobky. Položí ale také základ pro prohlubování integrace, která by jednou mohla vést i k uvolnění omezení na víza nebo profesionální certifikáty. Jedná se zároveň o první dohodu s jinou zemí, kterou Velká Británie uzavřela po Brexitu. Všechny předchozí totiž navazovaly na ty uzavřené ještě pod Evropskou Unií.

Dohoda by měla umožnit farmářům a dalším producentům potravin snadnější přístup na trh druhé země. Symbolicky proto podle britských médií povečeřel britský a australský premiér uzeného skotského lososa a velšské jehněčí, které zapili australským vínem. Ozývají se však hlasy britských farmářů, především právě z Walesu a Skotska, kterým se dojednaný obchod nelíbí. „Ujistíme se, aby veškeré smlouvy pro britské farmáře zajistily jen výhody,“ uvedla na obranu britská obchodní tajemnice Liz Truss. Importy do Austrálie zahrnují také auta, léky nebo alkohol. Do Británie se kromě masa a vína dováží také kovy a stroje.

Britští farmáři se děsí levnější konkurence. Vláda však slibuje ochranu

Farmáři se bojí především přílivu levných výrobků z Austrálie. Například tamní hovězí je totiž oproti Británii produkováno za výrazně vyšší produkce. Britům se rovněž nelíbí, že nejsou australské výrobky vyráběny za stejných standardů jako v jejich zemi. Na rozdíl od nich totiž Australané stále využívají hormony na rychlejší růst dobytku, pesticidy nebo příkrmy, které jsou v Británii zakázané. Vláda však slibuje, že by trh řádně ochránila a uvolnění obchodu by zaváděla postupně.

„Dohoda je výhrou pro pracovní místa, business i volný trh a ukazuje, co mohou dvě liberální demokracie dokázat, pokud se rozhodnou spolupracovat,“ popsala spolupráci mluvčí britské vlády. Tu by měly obě země dopracovat do listopadu a oficiálně ji zahájit v červenci příštího roku. Analytici ale poukazují, že reálný dopad smlouvy bude poměrně zanedbatelný. Významnější by byla například obdobná dohoda se Spojenými státy americkými, která zatím zůstává v nedohlednu. Dohodu o volném trhu pak podepsala Velká Británie loni v říjnu s Japonskem. Ta ale stavěla už na předchozích závazcích.

Reklama

Doporučujeme

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama