EkonomikaPremiéři Austrálie a Velké Británie oznámili post-brexitovou obchodní dohodu

Premiéři Austrálie a Velké Británie oznámili post-brexitovou obchodní dohodu

Britský premiér Boris Johnson a jeho australský protějšek Scott Morrison kývli na hlubší obchodní spolupráci. Pro obě země bude znamenat především zvedání tarifů a cel na výrobky jako víno, hovězí, jehněčí, ale také třeba léky. Navazování dalších vztahů s Austrálií se však nelíbí některým farmářům, kteří se bojí přílivu levnějších konkurenčních výrobků na britský trh. Uvedl to server BBC.

I když se na podmínkách obchodní dohody shodli premiéři Austrálie a Velké Británie už při pondělní večeři v Downing Street, novinářům ji oficiálně oznámili v úterý dopoledne. Oběma zemím přinese dohoda o volném trhu levnější výrobky. Položí ale také základ pro prohlubování integrace, která by jednou mohla vést i k uvolnění omezení na víza nebo profesionální certifikáty. Jedná se zároveň o první dohodu s jinou zemí, kterou Velká Británie uzavřela po Brexitu. Všechny předchozí totiž navazovaly na ty uzavřené ještě pod Evropskou Unií.

Dohoda by měla umožnit farmářům a dalším producentům potravin snadnější přístup na trh druhé země. Symbolicky proto podle britských médií povečeřel britský a australský premiér uzeného skotského lososa a velšské jehněčí, které zapili australským vínem. Ozývají se však hlasy britských farmářů, především právě z Walesu a Skotska, kterým se dojednaný obchod nelíbí. „Ujistíme se, aby veškeré smlouvy pro britské farmáře zajistily jen výhody,“ uvedla na obranu britská obchodní tajemnice Liz Truss. Importy do Austrálie zahrnují také auta, léky nebo alkohol. Do Británie se kromě masa a vína dováží také kovy a stroje.

Britští farmáři se děsí levnější konkurence. Vláda však slibuje ochranu

Farmáři se bojí především přílivu levných výrobků z Austrálie. Například tamní hovězí je totiž oproti Británii produkováno za výrazně vyšší produkce. Britům se rovněž nelíbí, že nejsou australské výrobky vyráběny za stejných standardů jako v jejich zemi. Na rozdíl od nich totiž Australané stále využívají hormony na rychlejší růst dobytku, pesticidy nebo příkrmy, které jsou v Británii zakázané. Vláda však slibuje, že by trh řádně ochránila a uvolnění obchodu by zaváděla postupně.

„Dohoda je výhrou pro pracovní místa, business i volný trh a ukazuje, co mohou dvě liberální demokracie dokázat, pokud se rozhodnou spolupracovat,“ popsala spolupráci mluvčí britské vlády. Tu by měly obě země dopracovat do listopadu a oficiálně ji zahájit v červenci příštího roku. Analytici ale poukazují, že reálný dopad smlouvy bude poměrně zanedbatelný. Významnější by byla například obdobná dohoda se Spojenými státy americkými, která zatím zůstává v nedohlednu. Dohodu o volném trhu pak podepsala Velká Británie loni v říjnu s Japonskem. Ta ale stavěla už na předchozích závazcích.

Reklama

Doporučujeme

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama