-6.3 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
EkonomikaPřehled změn od července: Co všechno zdražilo a jaké nové poplatky nás...

Přehled změn od července: Co všechno zdražilo a jaké nové poplatky nás čekají?

Od července 2024 vstoupily v platnost nové legislativní změny, které přinesou zvýšené náklady pro obyvatele České republiky. Tyto změny zahrnují nové poplatky za sociální služby, zvýšení sazeb za penzijní spoření, a zavedení nových poplatků za elektřinu spojených s komunitní energetikou. Zde je přehled nejdůležitějších změn, které ovlivní vaše finance.

Nový poplatek za elektřinu

Od července se na fakturách za elektřinu objevil nový poplatek za provoz nesíťové infrastruktury, který zahrnuje fungování Elektroenergetického datového centra. Tento poplatek činí 5,10 koruny za každé odběrné místo, což znamená roční navýšení o 60 korun na domácnost. Pokud máte více odběrných míst, například byt a chatu, roční náklady vzrostou o 120 korun.

Původně měla vzrůst také platba za činnost Energetického regulačního úřadu a odběratelům plynu, ale tyto návrhy byly vládou zamítnuty.

Výrazné zdražení stavebních poplatků

Nový stavební zákon, platný od července, přinesl významné zdražení správních poplatků. Nejvíce se to dotklo stavby studní, kde poplatek vzrostl z 300 na 10 tisíc korun. Stejně tak se zvýšil poplatek za povolení malé čističky odpadních vod a výstavbu garáží, která nyní stojí 5 tisíc korun místo původního 1 tisíce. Prodloužení platnosti stavebního povolení nově stojí 2 tisíce korun místo 1 tisíce.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš označil toto zdražení za nedopatření a slíbil, že se poplatky během tohoto roku sníží, informují Novinky.cz.

Změny v penzijním spoření

Od července se změnila státní podpora pro penzijní spoření. Maximální výše podpory vzrostla z 230 na 340 korun, ale minimální měsíční úložka pro získání této podpory se zvýšila na 500 korun. Důchodci nově přijdou o státní příspěvek na penzijní spoření, což postihne až tři čtvrtě milionu lidí. Skončila také státní podpora pro starobní důchodce, což se týká zhruba milionu lidí, píše server CNN Prima News.

Zvýšení příspěvků na péči a zdražení sociálních služeb

Od července se zvýšily příspěvky na péči pro hendikepované a seniory, ale zároveň došlo ke zdražení sociálních služeb. Maximální hodinová sazba za pečovatelské služby vzrostla na 165 korun, což představuje nárůst o 10 korun. Při využívání služeb nad 80 hodin měsíčně se sazba zvýšila na 145 korun. Cena za donášku jídla, vyprání prádla a pořízení nákupu se také zvýšila o 10 korun.

Další změny

Nový stavební zákon také ruší dvojí povolování staveb a zavádí jednotné řízení pro územní a stavební povolení. Stavební úřady budou nově samy získávat potřebná stanoviska od ostatních úřadů. Zákon rovněž zavádí podporu pro výstavbu dostupného nájemního bydlení až do roku 2030.

Od července musí zaměstnavatelé evidovat všechny pracovníky na dohodu o provedení práce a hlásit jejich příjmy kvůli odvodům sociální správě. Někteří cizinci nově nepotřebují pracovní povolení či zaměstnanecké karty pro práci v Česku.

V rámci pražské integrované dopravy (PID) jsou všechny zastávky autobusů a trolejbusů na znamení. Elektronické jízdenky v aplikaci PID Lítačka mají nově ochrannou lhůtu jednu minutu místo dvou minut.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama