Válka na UkrajiněPracuje se na vývozu ukrajinského obilí přes Rumunsko

Pracuje se na vývozu ukrajinského obilí přes Rumunsko

Francie pomáhá s převozem obilí z Ukrajiny, pracuje se na trase vývozu plodiny přes Rumunsko, řekl stanici TF1 francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti se svou čtvrteční návštěvou Kyjeva. Jde o 22 milionů tun obilí, které nelze vyvézt kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů, napsala BBC. Kvůli ruské vojenské agresi se dodávky této plodiny z Ukrajiny prakticky zastavily.

„Nyní pracujeme na nové trase, která povede přes Rumunsko, protože (ukrajinský přístav) Oděsa je (od hranic) vzdálena jen několik desítek kilometrů,“ uvedl Macron, podle něhož by se tak mohla plodina přepravovat po železnici a Dunaji a zamířit na mezinárodní trhy.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu rozmisťuje Rusko a Ukrajina v oblasti Černého moře námořní miny. V ukrajinských přístavech kvůli konfliktu uvázlo osm desítek zahraničních lodí – mnohé s nákladem obilí. Oděsa přitom zůstává pod ukrajinskou kontrolou, některé další ukrajinské přístavy obsadila ruská invazní vojska.

Nemožnost Ukrajiny využívat svůj hlavní hlubokomořský přístav Oděsa kvůli ruskému vojenskému vpádu vedla ke skokovému nárůstu světových cen potravin a OSN varovala před hrozícím hladem v chudších zemích, které jsou na dovozu obilí do značné míry závislé.

Válka zvyšuje ceny obilí, kuchyňských olejů, pohonných hmot a hnojiv. Na Rusko a Ukrajinu připadá téměř třetina světového vývozu pšenice. Ukrajina je také významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje a Rusko klíčovým vývozcem hnojiv.

Podle Reuters je Rumunsko jednou z alternativních tras pro vývoz ukrajinského obilí. „Jsme v procesu vytváření určitého spojovacího bodu, kde bychom mohli toto obilí vyvážet mnohem silněji, rychleji a masivněji než dnes,“ řekl Macron.

Podle serveru TF1 byla globální potravinová bezpečnost jedním z témat, kterému se při čtvrteční návštěvě Kyjeva a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským věnovala čtveřice evropských představitelů – Emmanuel Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Alternativní způsoby vývozu obilí z Ukrajiny hledá rovněž americká administrativa. Prezident Joe Biden před několika dny uvedl, že u ukrajinských hranic vzniknou dočasná sila ve snaze pomoci vyvážet tuto plodinu ze země po železnici. Zároveň upozornil, že rozchod kolejí na Ukrajině se liší od zbytku Evropy, takže se obilí musí na hranicích překládat do jiných vlaků.

Deník The Wall Steet Journal dříve informoval o tom, že generální tajemník OSN António Guterres jedná s Ruskem a Ukrajinou o odblokování ukrajinských dodávek obilí přes Černé moře výměnou za zrušení řady sankcí, které brání vývozu ruských hnojiv.

Čtveřice evropských politiků podle agentury Interfax-Ukrajina ve čtvrtek vyzvala Moskvu, aby odblokovala vývoz ukrajinského obilí. „Globální potravinová krize, kterou zažíváme, je přímým důsledkem války vedené Ruskem proti Ukrajině. Vyzýváme Rusko, aby umožnilo OSN organizovat vývoz obilí zrušením blokády ukrajinských přístavů,“ napsal Macron na twitteru.

Rusko popírá, že by bylo příčinou problému s vývozem obilí, a obviňuje z něj Kyjev.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama