Válka na UkrajiněPracuje se na vývozu ukrajinského obilí přes Rumunsko

Pracuje se na vývozu ukrajinského obilí přes Rumunsko

Francie pomáhá s převozem obilí z Ukrajiny, pracuje se na trase vývozu plodiny přes Rumunsko, řekl stanici TF1 francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti se svou čtvrteční návštěvou Kyjeva. Jde o 22 milionů tun obilí, které nelze vyvézt kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů, napsala BBC. Kvůli ruské vojenské agresi se dodávky této plodiny z Ukrajiny prakticky zastavily.

„Nyní pracujeme na nové trase, která povede přes Rumunsko, protože (ukrajinský přístav) Oděsa je (od hranic) vzdálena jen několik desítek kilometrů,“ uvedl Macron, podle něhož by se tak mohla plodina přepravovat po železnici a Dunaji a zamířit na mezinárodní trhy.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu rozmisťuje Rusko a Ukrajina v oblasti Černého moře námořní miny. V ukrajinských přístavech kvůli konfliktu uvázlo osm desítek zahraničních lodí – mnohé s nákladem obilí. Oděsa přitom zůstává pod ukrajinskou kontrolou, některé další ukrajinské přístavy obsadila ruská invazní vojska.

Nemožnost Ukrajiny využívat svůj hlavní hlubokomořský přístav Oděsa kvůli ruskému vojenskému vpádu vedla ke skokovému nárůstu světových cen potravin a OSN varovala před hrozícím hladem v chudších zemích, které jsou na dovozu obilí do značné míry závislé.

Válka zvyšuje ceny obilí, kuchyňských olejů, pohonných hmot a hnojiv. Na Rusko a Ukrajinu připadá téměř třetina světového vývozu pšenice. Ukrajina je také významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje a Rusko klíčovým vývozcem hnojiv.

Podle Reuters je Rumunsko jednou z alternativních tras pro vývoz ukrajinského obilí. „Jsme v procesu vytváření určitého spojovacího bodu, kde bychom mohli toto obilí vyvážet mnohem silněji, rychleji a masivněji než dnes,“ řekl Macron.

Podle serveru TF1 byla globální potravinová bezpečnost jedním z témat, kterému se při čtvrteční návštěvě Kyjeva a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským věnovala čtveřice evropských představitelů – Emmanuel Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Alternativní způsoby vývozu obilí z Ukrajiny hledá rovněž americká administrativa. Prezident Joe Biden před několika dny uvedl, že u ukrajinských hranic vzniknou dočasná sila ve snaze pomoci vyvážet tuto plodinu ze země po železnici. Zároveň upozornil, že rozchod kolejí na Ukrajině se liší od zbytku Evropy, takže se obilí musí na hranicích překládat do jiných vlaků.

Deník The Wall Steet Journal dříve informoval o tom, že generální tajemník OSN António Guterres jedná s Ruskem a Ukrajinou o odblokování ukrajinských dodávek obilí přes Černé moře výměnou za zrušení řady sankcí, které brání vývozu ruských hnojiv.

Čtveřice evropských politiků podle agentury Interfax-Ukrajina ve čtvrtek vyzvala Moskvu, aby odblokovala vývoz ukrajinského obilí. „Globální potravinová krize, kterou zažíváme, je přímým důsledkem války vedené Ruskem proti Ukrajině. Vyzýváme Rusko, aby umožnilo OSN organizovat vývoz obilí zrušením blokády ukrajinských přístavů,“ napsal Macron na twitteru.

Rusko popírá, že by bylo příčinou problému s vývozem obilí, a obviňuje z něj Kyjev.

Doporučujeme

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama