-2.9 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
EkonomikaPoučila se vůbec EU? Evropské špičky jednají o obnovení dodávek ruského plynu

Poučila se vůbec EU? Evropské špičky jednají o obnovení dodávek ruského plynu

Na nejvyšších evropských úrovních se jedná o možné obnově dodávek ruské ropy do Evropy v rámci mírových dohod ohledně války na Ukrajině. List Financial Times o tom informovaly anonymní zdroje. Obnovení dodávek by mohlo sloužit jako pobídka pro Rusko i Evropu k podpoře mírových dohod a mohlo by to stabilizovat trh s energiemi na kontinentu, odkazují na článek servery Vijesti a The Kyiv Independent.

Evropské špičky podle anonymních zdrojů jednají o možnosti obnovit dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Podporují to například představitelé Německa a Maďarska, kteří tvrdí, že uvolnění kohoutků by motivovalo všechny strany k dodržení potenciálních mírových dohod ohledně ukrajinsko-ruské války a došlo by ke stabilizaci energetického trhu na kontinentu, píše Vijesti.

Návrhy na opětovné obnovení toků ruské těkavé komodity do Evropy zejména v Německu souvisejí s vládní a ekonomicko-energetickou krizí. Ruské dodávky podporuje krajně pravicová strana Alternative für Deutschland (AfD), která vstoupí do únorových voleb jako druhá nejsilnější. Nedávno ji na sociální síti X (dříve Twitter) několikrát podpořil i miliardář Elon Musk, nejbližší poradce prezidenta Donalda Trumpa.

Šéfka strany Alice Weidel na stranické konferenci v Riese před týdnem uvedla, že v případě vítězství uvede do provozu plynovod Nord Stream 2 a obnoví provoz fungujících jaderných elektráren. Nord Stream 2 nebyl nikdy spuštěn a stal se terčem sabotáží. Jeho oprava má vyjít na 10 miliard eur. Dánská energetická agentura před několika dny oznámila, že udělila povolení k zachování poškozeného plynovodu, jenž má kapacitu 55 miliard kubíků plynu ročně stejně jako Nord Stream 1.

„Dne 28. ledna 2025 vydala Dánská energetická agentura povolení společnosti Nord Stream 2 AG k provedení řady prací na zařízení plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři,“ uvedla agentura ve svém úterním prohlášení.

Evropa tak jde proti Trumpovi

Evropa se po začátku války na Ukrajině odstřihla od ruského plynu ve snaze zastavit financování vojenských schopností Ruska a jeho agrese. Jakékoli odebírání zemního plynu, zkapalnělého zemního plynu (LNG) či ropy znamená finanční podporu války. Odklon od ruského plynu si vyžádal obrovské náklady a Evropa se ocitla na hraně energetické krize – a to zrovna v době přechodu na zelenou energetiku, o níž se v poslední době začíná kvůli rostoucím nákladům pochybovat i na evropském kontinentu. Jen pro upozornění, Evropa se sice distancuje od ruského zemního plynu, LNG však stále odebírá.

Jednání o obnovení dodávek ruského plynu vyvolalo mezi mnohými evropskými lídry pobouření. Ostře se proti tomu ohradit polský prezident Andrzej Duda, jehož země patří mezi nejsilnější a nejmotivovanější členy Severoatlantické aliance (NATO), jež před ruskou hrozbou varuje opakovaně. „Mohu jen doufat, že se evropští lídři poučili z ruské agrese proti Ukrajině a prosadí rozhodnutí nikdy neobnovit čerpání plynu tímto plynovodem,“ řekl Duda.

Obnovení dodávek ruského plynu v době příměří na Ukrajině by umožnil tok financí do zruinované ruské ekonomiky a jejího obranného průmyslu. Panují přitom obavy, že Rusko jen umožní po čas příměří své armádě oddech a po pár letech spustí novou invazi.

Zpráva o obnovení dodávek ruského plynu do Evropy se objevila necelý měsíc po přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, uvedl The Kyiv Independent. To vyvolalo protesty maďarských a slovenských politiků, jejich země jsou na ruské těkavé komoditě závislé, a to navzdory snahám Evropské unie (EU) o energetickou diverzifikaci.

Nový americký prezident Donald Trump přitom požaduje od Evropy navýšení objemu dovozu amerického zemního plynu, LNG i ropy. Pokud tak neučiní, ocitne se v hledáčku cel. Chystá se i navýšit produkci fosilních paliv v USA, čímž chce snížit ceny. Ty klesnou, jak bude ještě větší přebytek zejména ropy. K jejímu přebytku již nyní přispívá slabá poptávka Číny.

Trump snižování cen plynu a ropy považuje za účinnou zbraň proti Moskvě. Tvrdí, že stlačení cen pomůže ukončit válku. To potvrzují i někteří analytici.

Reklama

Doporučujeme

Po pádu jeřábu na vlak zemřelo na severu Thajska 28 lidí, dalších 80 je zraněno

Nejméně 25 lidí dnes zemřelo a více než 80 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úřady, podle nichž pokračuje pátrání po dalších obětech.

EU zavádí přísnější kontrolu látek PFAS v pitné vodě

Evropská unie spouští první systematické sledování látek PFAS v pitné vodě. Tyto takzvané věčné chemikálie ohrožují zdraví lidí i přírodu, přesto se dosud běžně používaly v každodenních výrobcích. Nová pravidla mají přinést zlom.

Hrozí šok na trzích, varují odborníci. Ceny ropy rostou

Analytici a ekonomové varují před šokem na trzích z rostoucích cen ropy v důsledku geopolitického napětí. Tato komodita zaznamenala růst po americkém útoku na Venezuelu. Odborníci však mají obavy hlavně ze situace v Íránu. Pád režimu by mohl poškodit tamní produkci ropy a spustit inflační růst. Ceny ropy v posledních letech klesají kvůli nadprodukci.

Lukáš Dostál proměnil sázku z Instagramu ve splněný sen o NHL

Na začátku to vypadalo jako obyčejná internetová výzva, která má pobavit pár sledujících. Dva mladí Češi, Adam a Ondřej, si totiž vsadili na komentář od hráče NHL pod video z rozbruslení. Jenže místo rychle zapomenuté legrace z toho nakonec byla letenka, lístky na zápas a příběh, který se v hokejovém světě šíří s chutí dál.

Počet obětí protestů v Íránu roste, americký úder je na spadnutí

Masivní protesty v Íránu si vyžádaly už přes 2 500 obětí, uvedla aktivistická agentura Human Rights Activists News Agency. Hovoří se o možném pádu režimu. Americký prezident Donald Trump vyzval k pokračování protestů a prohlásil, že „pomoc už je na cestě". Teherán varoval před odvetou, Izrael je kvůli možnému americkému útoku ve stavu nejvyšší pohotovosti.

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama