Za poslední rok zaznamenali lidé s tzv. postcovidovým syndromem množství příznaků ještě měsíce po tom, co se zbavili viru. Trápí je dušnost, kožní problémy či ztráta chuti a čichu. Vědci nyní tvrdí, že zřejmě vědí, proč se to děje. Z nové studie vyplývá, že koronavirus skutečně způsobuje dlouhodobé změny v genech infikovaného pacienta.
Výzkumníci konkrétně odhalili, že spike protein koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19, vytváří dlouhotrvající změny v expresi lidského genu. Tyto drobné výběžky pokrývají povrch buněk koronaviru a umožňují mu vázat se na určité receptory v lidských buňkách, což vede k infekci. Když se výběžek zařízne do buněk pacienta, virus uvolňuje do buňky svůj vlastní genetický materiál, aby se mohl replikovat. Informuje o tom server studyfinds.org.
„Zjistili jsme, že samotné vystavení spike proteinu SARS-CoV-2 stačilo na změnu základní exprese genů v buňkách dýchacích cest,“ vysvětluje v tiskové zprávě Nicholas Evans z Texas Tech University. „To naznačuje, že příznaky pozorované u pacientů mohou původně vyplývat z přímé interakce spike proteinu s buňkami.„
Foto: Reuters
Vědci pomocí laboratorních experimentů zkoumali, jak vystavení spike proteinu ovlivňuje kultivované buňky dýchacích cest. Výsledky také porovnali se studiemi, při kterých byly použity vzorky buněk od skutečných pacientů s covid-19.
Tým konstatuje, že kultivace lidských buněk dýchacích cest vyžaduje čas a specifické podmínky, které buňkám pomáhají dozrát. To umožňuje, aby se z laboratorních buněk vyvinuly různé buňky žijící ve skutečných dýchacích cestách člověka. Autoři studie proto vylepšili kultivační techniku, aby mohli podrobněji simulovat podmínky v plicích skutečného pacienta.
Po kultivaci vědci vystavili buňky nízkým a vysokým koncentracím očištěného spike proteinu. Výsledky odhalily rozdíly v genové expresi, které zůstaly v buňkách i po překonání infekce. Mezi nejvíce postižené geny patří ty, které řídí zánětlivou reakci těla.
„Naše práce pomáhá objasnit změny, které se vyskytují u pacientů na genetické úrovni, což by v konečném důsledku mohlo vést k nejlepší léčbě u konkrétních pacientů,“ vysvětluje Evans.
Autoři studie nyní plánují pomocí tohoto přístupu prozkoumat, jak dlouho trvají tyto genetické změny. Doufají také, že odhalí, jaké další dlouhodobé následky může mít onemocnění covid-19 na zdraví pacienta.
