-10.5 C
Czech
Úterý 20. ledna 2026
ZprávyPolsko rozmístí u hranic s Běloruskem na 10.000 vojáků, uvedl ministr obrany

Polsko rozmístí u hranic s Běloruskem na 10.000 vojáků, uvedl ministr obrany

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem 10.000 vojáků. Varšava tak chce odradit „agresora“ od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

„Přesouváme vojsko blíže k hranicím s Běloruskem, abychom odstrašili agresora, aby se neodvážil nás napadnout,“ řekl nyní šéf resortu obrany v rozhlasové stanici. „Na hranici bude kolem 10.000 vojáků – 4000 budou přímo podporovat pohraniční stráž, 6000 jich bude v záloze,“ poznamenal ministr.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik ve středu uvedl, že Varšava vyšle během následujících dvou týdnů na hranice s Běloruskem dalších 2000 vojáků, což je dvojnásobek toho, co žádala pohraniční stráž. Tlak na polsko-běloruských hranicí narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušelo hranice z Běloruska do Polska překonat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Wonsik už v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky.

Letos bylo zaznamenáno více než 19.000 pokusů o nelegální překročení hranice, rekordní měsíc byl červenec, kdy se do Polska pokusily dostat téměř 4000 lidí, uvedlo Polskie Radio na svém webu. Za celý loňský rok úřady podle něj zaznamenaly necelých 16.000 pokusů.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Bělorusko rovněž podle médií v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení. Obě země posílily ostrahu hranic už dříve, reagovaly tak na skutečnost, že do Běloruska se přesunuli wagnerovci, kteří se před tím účastnili ruské invaze na Ukrajinu.

K napětí přispěl nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, Minsk narušení hranic popřel. Polsko v souvislosti s dřívějším přílivem migrantů na hranici s Běloruskem vybudovalo oplocení vybavené elektronickou ochranou.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje ruské invaze na Ukrajině informoval o spekulacích ohledně odchodu wagnerovců z Běloruska. Ruský zasvěcený zdroj 8. srpna tvrdil, že Wagnerova skupina podniká první etapu stahování z Běloruska, přičemž autobusy odvážejí 500 až 600 bojovníků do Krasnodarského kraje, Voroněžské a Rostovské oblasti v Rusku, píše ISW. Další etapa má pokračovat v srpnu.

Zmíněný člověk a zdroj spojený s wagnerovci podle ISW spekulovali, že žoldnéři možná opouštějí Bělorusko, protože Lukašenko odmítl wagnerovce financovat, když zjistil, že za ně nebude platit Moskva, jak zřejmě očekával. V zemi by podle zdroje měla zůstat malá skupina žoldnéřů, která by měla trénovat běloruské síly.

Institut u této zprávy zároveň upozornil, že nezaznamenal vizuální důkazy o přesunu ruských žoldnéřů z Běloruska a platnost těchto tvrzení – stejně jako budoucnost Wagnerovy skupiny – byla v době publikace analýzy nejasná. Zároveň však poznamenal, že tyto spekulace by mohly naznačovat „zhroucení aspektů dohody“ mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a šéfem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem.

Reklama

Doporučujeme

Kongres zastavil škrty v klimatickém výzkumu ve Spojených státech

Americký Kongres se postavil proti plánům Bílého domu na výrazné omezení financování klimatického a meteorologického výzkumu. Rozpočtové hlasování ukázalo nečekaně silnou podporu vědě i institucím, které hrají klíčovou roli v ochraně klimatu a předpovědi extrémního počasí.

Tři američtí kardinálové zpochybnili morální základ americké zahraniční politiky

Tři nejvyšší představitelé katolické církve v čele amerických arcidiecézí vydali v pondělí ostré prohlášení, ve kterém varují, že „morální role“ Spojených států ve světě je poprvé za několik desetiletí vážně zpochybňována.

Sydney hlásí tři útoky žraloka během 24 hodin. Nejméně dva lidé zraněni

Sydney se během necelých 24 hodin potýkalo se třemi incidenty se žraloky, při nichž byli nejméně dva lidé vážně zraněni. Úřady v reakci na události uzavřely některé pláže a vyzvaly veřejnost k maximální opatrnosti.

Británie vsadila na rekordní rozvoj větrné energie na moři

Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.

Zemřel herec a moderátor Mojmír Maděrič

Herecký svět přišel o výraznou osobnost. Ve věku 70 let zemřel Mojmír Maděrič, herec, dabér a moderátor, kterého diváci znali z divadla, televizních seriálů i oblíbených pořadů o vaření. Za sebou zanechal pestrou kariéru i silnou stopu v české kultuře.

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama