Protext ČTKPojišťovna VoZP odmítá nemocnici proplatit péči ve výši 2 mil. Kč

Pojišťovna VoZP odmítá nemocnici proplatit péči ve výši 2 mil. Kč

Praha 1. srpna 2024 (PROTEXT) – „Nemocnice přece nemůže přebírat odpovědnost za nevyřešené systémové chyby,“ říká ředitel nemocnice, Mgr. Tomáš Krajník

Na problematiku upozornila Česká televize v reportáži 27.7. 2024. Zaměřila se na církevní Nemocnici sv. Kříže Žižkov, která se nedávno dostala do sporu s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Ta odmítá uhradit 2 miliony korun za zdravotní péči o dva pacienty, kterým nemocnice poskytla zdravotní péči. Oba pacienti byli muži bez domova, měli ale sjednané zdravotní pojištění.

Rozhodně se nejedná o problém, který by se týkal jen bezdomovců.

Stačí si jen položit otázku – máte našetřeno dost na to, abyste sobě (nebo svému blízkému) zaplatili soukromé zařízení za 50.000 měsíčně? Pokud ne, snadno se i z vás může stát „neumístitelný pacient“, který spadá do nevyřešeného sociálně-zdravotního pomezí, o kterém se v reportáži mluví.

Rádi bychom toto téma více rozvedli a doplnili informace k argumentům, které v reportáži České televize zazněly.

„Podle údajů ve zdravotnické dokumentaci se již nejednalo o nezbytnou hospitalizaci vzhledem ke zdravotnímu stavu, ale jednalo se o sociální hospitalizaci. Proto byly z úhrady odmítnuty ošetřovací dny,” tvrdí VoZP.

„Nemocnice přece nemůže přebírat odpovědnost za nevyřešené systémové chyby. Pakliže pojišťovna uvádí, že pacient byl zdravotně schopen převedení do zařízení jiného typu, rádi bychom věděli, kde se takové zařízení nachází,“ namítá ředitel nemocnice, Mgr. Tomáš Krajník. Nemocnice podávala desítky žádostí na umístění pacientů, všechny ale byly zamítnuty.

Poté, co se jednoho z nich konečně podařilo umístit do sociálního zařízení, muže za měsíc vrátili do nemocnice s tím, že péči o něj nezvládají.

Pacient se tedy vrátil na oddělení následné péče, odkud byl během dvou let několikrát převezen do akutní nemocnice kvůli zhoršení zdravotního stavu. Později mu byl diagnostikován generalizovaný tumor, na jehož následky u nás v nemocnici zemřel.

“Poskytovatel má možnost poslat takzvané opravné dávky, ve kterých vykáže pouze výkony zdravotní péče,“ uvedla Vojenská zdravotní pojišťovna pro ČT.

„Srážka, kterou po naší nemocnici pojišťovna vyžaduje zaplatit, je 2 miliony Kč. I kdyby nám – jak tvrdí – proplatila výkony zdravotní péče, největší položkou stejně zůstane částka za hospitalizaci,“ dodává ředitel Krajník.

Za 750 ošetřovacích dnů (doba, po kterou byli pacienti hospitalizováni) by nemocnice od pojišťovny místo 1 800 000 Kč dostala zaplaceno něco mezi 400–500 tis. Kč.

To znamená, že nemocnice by v tomto případě nedostala proplaceno 1 300 000 Kč z částky za péči, kterou pacientům poskytla.

„Postup, kdy pojišťovna nechá 3 roky pacienta ležet ve zdravotnickém zařízení, po jeho úmrtí pak počká další rok a půl a následně se zpětně dožaduje 2 milionů Kč za péči, považuji za velmi nestandardní,“ říká ředitel Krajník.

Představitelé pojišťovny zároveň dodávají, že pacient měl být přeložen do domácí péče nebo sociální služby.

Jak přesně si v případě pacienta (a to nejen bez domova) pojišťovna představuje domácí péči? Inkontinentní pacient s celou řadou nemocí a se ztrátou soběstačnosti prostě potřebuje specializovanou péči, která v domácím prostředí není – a sociální zařízení jej nepřijme.

„Pacienti bez finančních prostředků totiž pro sociální zařízení nepředstavují zrovna lukrativní klienty. V tomto konkrétním případě byly zamítnuty desítky podaných žádostí,“ vysvětluje Krajník.

„A lavička v parku podle mě adekvátní následnou péči nezajistí,“ dodává.

„Je velký prostor pro pojišťovny a jejich krajské pobočky, aby domlouvaly individuální úhrady,“ míní ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Jak chápat, že existuje vyhláška o zdravotní péči, přesto je možné si domluvit něco jiného?,“ diví se ředitel nemocnice. „Preferujeme, aby vyhláška a postup pojišťoven reflektovaly realitu našeho zdravotnictví a sociálních služeb. Aby revizní lékaři nebyli motivováni přinášet peníze z revizí do pojišťovny a tím poškozovat ty, co reálně zdravotnictví zajišťují – jako třeba právě naše nemocnice. Doufáme, že v budoucnu zvítězí zájem pacientů nad zájmy lobbistů a politiků,“ doplňuje.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měl pomoci zákon o sociálně-zdravotním pomezí, který je ve sněmovně.

„Aby mu byly obě tyto složky zajištěny – ne že pacient leží ve zdravotnickém zařízení, kde mu poskytnu špičkovou péči, ale jeho sociální potřeby zdaleka nejsou řešeny. Někdy je ten klient do měsíce převážen tu ze sociálního zařízení do zdravotnického a zpátky a hraje se nesystémový a špatný ping-pong,“ upozornil.

Otázkou zůstává, proč by účet za tento špatně nastavený ping-pong měla platit nemocnice, která se rozhodne o pojištěnce postarat. Navíc – jak objektivně pojišťovna rozhodne, kdy se z hospitalizace zdravotní stane hospitalizace sociální? Je takto nemocný pacient opravdu kandidát na domov důchodců či azylový dům, nebo by se o něj měl postarat zdravotní systém, když v rámci zhoršujícího se stavu zemře?

Lékař, který rozhoduje o propuštění pacienta do domácí nebo sociální péče, musí nést odpovědnost za posouzení zdravotního stavu. Při pochybení se navíc vystavuje riziku trestního stíhání v případě, že by se ukázalo, že propuštění bylo předčasné.

„Určitě není v našem zájmu prodlužovat hospitalizaci pacientů nad rámec potřebné léčby. V nemocnici je devadesát lůžek a zájem o ně stále narůstá. Momentálně máme na čekací listině zhruba čtyřicet lidí,“ dodává ředitel nemocnice Tomáš Krajník.

Nemocnice na pražském Žižkově chce s pojišťovnou dál jednat. Stále věří v domluvu.

Pro vyjednávání s pojišťovnou dále chystá tyto kroky:

  • osobní jednání s návrhem konkrétního řešení tohoto sporu
  • smírčí řízení – pokud smírčí řízení nedopadne úspěšně, postoupí nemocnice celou záležitost k řešení v rámci soudního procesu.

Mgr. Tomáš Krajník

Do pozice jednatele a ředitele Nemocnice sv. Kříže Žižkov nastoupil v roce 2019. Zahájil kompletní rekonstrukci budovy a zároveň zařídil celkovou proměnu poskytovaných služeb.

Nemocnice sv. Kříže Žižkov

Církevní Nemocnice sv. Kříže Žižkov, vlastněná Kongregací Milosrdných sester sv. Kříže, se kromě ambulantního centra specializuje na následnou rehabilitační péči a provozuje oddělení Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) pro pacienty s tracheostomií.

Na šesti lůžkách žižkovského DIOPu se léčí těžce nemocní pacienti. Jde převážně o složité případy s nejistou prognózou, jejichž stav vyžaduje neustálou odbornou péči a dohled. Pracoviště DIOP přitom dlouhodobě patří k oddělením, které jsou z finančního hlediska podfinancované zdravotními pojišťovnami, a nemocnice jej musí každý měsíc dotovat.

Reportáž ČT z 27. 7. 2024: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/nemocnice-a-pojistovny-se-prou-o-uhrady-za-peci-o-bezdomovce-351500 

 

Zdroj: Nemocnice sv. Kříže Žižkov

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Doporučujeme

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama