3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
EkonomikaPodnikatel Elon Musk prodal další akcie Tesly. Získal za ně 6,9 miliardy...

Podnikatel Elon Musk prodal další akcie Tesly. Získal za ně 6,9 miliardy dolarů

V uplynulých dnech prodal podnikatel a miliardář Elon Musk na 7,92 milionu akcií své společnosti Tesla. Získaných 6,88 miliardy dolarů hodlá využít na odkoupení sociální sítě Twitter v případě, že k tomu bude soudem později v letošním roce donucen. Od dohody totiž v červenci odstoupil, a proto ho vedení společnosti Twitter zažalovalo. Informoval o tom server BBC a CNN.

Prodejem akcií společnosti Tesla chce podnikatel Elon Musk nastřádat peníze pro případ, že by byl později v letošním roce donucen odkoupit sociální síť Twitter. Proto také v uplynulých dnech odprodal 7,92 milionu akcií v hodnotě 6,88 milionu dolarů. Od dohody odkoupit společnost Twitter odstoupil v červenci. Její zastoupení ho ale vzápětí žalovalo. Je tedy nadále možné, že bude muset firmu za 44 miliard dolarů odkoupit.

Soud mezi oběma stranami má začít v říjnu. Podnikatel Elon Musk od odkoupení odstoupil proto, že s ním podle něj společnost Twitter nesdílela veškeré informace o falešných účtech na své síti. Vedení Twitteru však takové obvinění odmítá, a proto chce spor řešit soudní cestou. Miliardář Elon Musk měl pak společnost rovněž zažalovat, detaily jeho žaloby však nejsou zatím známé. Informoval o tom server BBC.

Podnikatel Elon Musk přitom veřejně neoznámil, z jakého důvodu akcie prodal. Důvod však prozradil později, když se ho na něj na Twitteru zeptal jeden z jeho sledujících. „Je důležité, vyhnout se případnému nouzovému prodeji akcií na poslední chvíli,“ vysvětlil. Dodal rovněž, že další akcie už prodávat nehodlá. Podobné prohlášení však učinil rovněž v dubnu a ukázalo se býti nepravdivým.

I po prodeji vlastní Musk dalších 155 milionů akcií společnosti Tesla

Miliardář Elon Musk rovněž oznámil, že pokud by sociální síť Twitter odkupovat nemusel, koupil by akcie společnosti Tesla zpět. Prodej doložil u americké Komise pro provize a cenné papíry v úterý večer. Naposledy prodal akcie automobilky Tesla podle serveru CNN Business v dubnu, když se zbavil asi 9,6 milionu z nich a získal za ně 8,5 miliardy dolarů. V posledních desíti měsících tak Musk prodal akcie Tesly v hodnotě asi 32 miliard dolarů.

Akcie společnosti Tesla pak letos ztratily asi 20 procent své hodnoty. V červenci však jejich hodnota po zveřejnění příjmů společnosti za poslední tři měsíce vzrostla o 14 procent. Musk pak i po prodeji vlastní asi 155 milionů akcií společnost Tesla a má možnost odkoupit téměř dalších 100 milionů. Má tak kontrolu nad asi 20 procenty všech akcií automobilky Tesla. Množství, které odprodal naposledy, pak představuje méně než tři procenta z nich.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama