EkonomikaPodle Ukrajiny je Nord Stream 2 nebezpečnou geopolitickou zbraní. Utěšování Německem nestačí

Podle Ukrajiny je Nord Stream 2 nebezpečnou geopolitickou zbraní. Utěšování Německem nestačí

I přes uklidňování ze strany německé kancléřky Angely Merkel představuje pro Ukrajince Nord Stream 2 i nadále ohrožení. Za nebezpečnou geopolitickou zbraň označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plynovod po nedělní návštěvě německé političky. Uvedl to server BBC.

Merkel je velkou zastánkyní stavby Nord Stream 2. Se Spojenými státy americkými však Ukrajině přislíbila sankcionování Ruska v případě, že bude projekt politicky zneužívat.

Za nebezpečnou geopolitickou zbraň označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Nord Stream 2, jelikož se obává o tlak na Ukrajinu. V roce 2024 má totiž vypršet smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou o dopravě plynu přes její území. Díky ní získává Ukrajina peníze skrz poplatky za umožnění přepravy plynu.

Po dostavbě nového plynovodu, který míří přímo do Německa a Ukrajině se vyhýbá, tak Ukrajincům hrozí velký výpadek příjmů. Stavba Nord Stream 2 pod Baltským mořem se příliš nezdá ani Polsku a baltským státům.

Ukrajinský prezident o projektu hovořil s německou kancléřkou na nedělní konferenci. V pátek navštívila Angela Merkel také ruského prezidenta. „Plynovod Nord Stream 2 vnímáme především z bezpečnostního hlediska a považujeme ho za nebezpečnou geopolitickou zbraň Kremlu,“ uvedl k rozhovoru Zelenskyj. „Projekt bude hrát do karet hlavně Ruské federaci a představuje nebezpečí pro celou Evropu,“ dodal podle serveru Al Jazeera. Snahu Merkelové si Ukrajinu usmířit případnými sliby označil za příliš obecnou.

Merkel v případě zneužívání plynovodu slibuje Ukrajině sankcionování Ruska

Německá kancléřka totiž společně s Washingtonem oznámila, že v případě politického zneužívání plynovodu Ruskem zavede sankce. Jedná se jak o kompromis směrem k Ukrajině, tak Spojeným státům americkým (USA), které Nord Stream 2 rovněž vidí jako politickou hrozbu.

Naopak Německo bude ze stavby nového plynovodu za 12 miliard dolarů těžit nejvíce. Objem dopravovaného zemního plynu z Ruska do Německa totiž zdvojnásobí. Vůdci evropských států se však obávají, že si tím k sobě největší ekonomiku Evropy ruský prezident Vladimir Putin příliš připoutá. Z toho důvodu také USA v minulosti Rusko sankcionovaly.

Německá kancléřka, která za Nord Stream 2 dlouhodobě bojovala, však na podzim po 16 letech svůj úřad opustí. Přesto se v pátek s ruským prezidentem ještě snažila vyjednat případné prodloužení smlouvy o dopravě plynu mezi Ukrajinou a Ruskem po roce 2024. Zatím ale neúspěšně.

Ukrajině však přislíbila více než miliardu dolarů na pomoc s rozvojem sektoru obnovitelné energie. Merkel je totiž stabilním partnerem Ukrajiny od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym. V pátek proto také uvedla, že „do posledního dne v úřadu budu bojovat za to, aby byla zachována ukrajinská územní suverenita“.

Doporučujeme

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama