5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
EkonomikaPodle Ukrajiny je Nord Stream 2 nebezpečnou geopolitickou zbraní. Utěšování Německem nestačí

Podle Ukrajiny je Nord Stream 2 nebezpečnou geopolitickou zbraní. Utěšování Německem nestačí

I přes uklidňování ze strany německé kancléřky Angely Merkel představuje pro Ukrajince Nord Stream 2 i nadále ohrožení. Za nebezpečnou geopolitickou zbraň označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plynovod po nedělní návštěvě německé političky. Uvedl to server BBC.

Merkel je velkou zastánkyní stavby Nord Stream 2. Se Spojenými státy americkými však Ukrajině přislíbila sankcionování Ruska v případě, že bude projekt politicky zneužívat.

Za nebezpečnou geopolitickou zbraň označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Nord Stream 2, jelikož se obává o tlak na Ukrajinu. V roce 2024 má totiž vypršet smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou o dopravě plynu přes její území. Díky ní získává Ukrajina peníze skrz poplatky za umožnění přepravy plynu.

Po dostavbě nového plynovodu, který míří přímo do Německa a Ukrajině se vyhýbá, tak Ukrajincům hrozí velký výpadek příjmů. Stavba Nord Stream 2 pod Baltským mořem se příliš nezdá ani Polsku a baltským státům.

Ukrajinský prezident o projektu hovořil s německou kancléřkou na nedělní konferenci. V pátek navštívila Angela Merkel také ruského prezidenta. „Plynovod Nord Stream 2 vnímáme především z bezpečnostního hlediska a považujeme ho za nebezpečnou geopolitickou zbraň Kremlu,“ uvedl k rozhovoru Zelenskyj. „Projekt bude hrát do karet hlavně Ruské federaci a představuje nebezpečí pro celou Evropu,“ dodal podle serveru Al Jazeera. Snahu Merkelové si Ukrajinu usmířit případnými sliby označil za příliš obecnou.

Merkel v případě zneužívání plynovodu slibuje Ukrajině sankcionování Ruska

Německá kancléřka totiž společně s Washingtonem oznámila, že v případě politického zneužívání plynovodu Ruskem zavede sankce. Jedná se jak o kompromis směrem k Ukrajině, tak Spojeným státům americkým (USA), které Nord Stream 2 rovněž vidí jako politickou hrozbu.

Naopak Německo bude ze stavby nového plynovodu za 12 miliard dolarů těžit nejvíce. Objem dopravovaného zemního plynu z Ruska do Německa totiž zdvojnásobí. Vůdci evropských států se však obávají, že si tím k sobě největší ekonomiku Evropy ruský prezident Vladimir Putin příliš připoutá. Z toho důvodu také USA v minulosti Rusko sankcionovaly.

Německá kancléřka, která za Nord Stream 2 dlouhodobě bojovala, však na podzim po 16 letech svůj úřad opustí. Přesto se v pátek s ruským prezidentem ještě snažila vyjednat případné prodloužení smlouvy o dopravě plynu mezi Ukrajinou a Ruskem po roce 2024. Zatím ale neúspěšně.

Ukrajině však přislíbila více než miliardu dolarů na pomoc s rozvojem sektoru obnovitelné energie. Merkel je totiž stabilním partnerem Ukrajiny od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym. V pátek proto také uvedla, že „do posledního dne v úřadu budu bojovat za to, aby byla zachována ukrajinská územní suverenita“.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama