Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Napsala to agentura AFP s odkazem na rozsáhlou mezinárodní studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).
„V období 2013 až 2022 se oteplování způsobené lidstvem zvyšovalo bezprecedentním tempem o více než 0,2 stupně Celsia za desetiletí,“ píše v časopise asi padesát vědců, kteří použili metodiku Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
New data description paper: Indicators of Global Climate Change 2022: annual update of large-scale indicators of the state of the climate system and human influence https://t.co/m9msKEiu9y
— Earth Syst Sci Data (@ESSD_journal) June 8, 2023
„Je to drsná připomínka reálné situace, pokud jde o naléhavou potřebu snížit globální emise oxidu uhličitého i metanu, a omezit globální oteplování i zesílená rizika, která s ním souvisejí,“ řekla novinářům francouzská paleoklimatoložka Valérie Massonová-Delmotteová, která se na studii podílela.
Nové odhady byly oznámeny v polovině roku, který je pro klimatickou politiku klíčový. Očekává se, že v září bude zveřejněno první „globální hodnocení“ závazků, které jednotlivé země přijaly v rámci plnění Pařížské dohody z roku 2015. Jejím cílem je mimo jiné udržet oteplení planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.
Planeta se však již v důsledku lidské činnosti, především využívání fosilních paliv, v letech 2013 až 2022 oteplila v průměru o 1,14 stupně Celsia oproti předindustriální době. V roce 2022 to bylo dokonce o 1,26 stupně Celsia, vyplývá ze studie.
Vědci varují, že lidstvo čeká „kritické“ desetiletí, neboť hranice 1,5 stupně Celsia by mohla být dosažena nebo překročena v průběhu příštích deseti let. Překonání této hranice podle nich spustí nezvratné změny po celém světě.
Takzvaný uhlíkový rozpočet, který má předpovědět, jak velké množství emisí může být vypuštěno do atmosféry předtím, než teploty dosáhnou na hranici o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, podle studie nyní činí asi 250 miliard tun. To při současném tempu vypouštění emisí znamená, že zbývá jen několik let.
„Uhlíkový rozpočet se každým rokem zmenšuje, protože oxid uhličitý se vypouští a hromadí v atmosféře: nezadržitelně se blížíme k hranici 1,5 stupně Celsia,“ zdůraznil Pierre Friedlingstein z výzkumného ústavu CNRS a spoluautor studie.
„Nejnovější dostupné důkazy ukazují, že opatření přijatá na globální úrovni zatím nedosahují takového rozsahu, aby došlo k výrazné změně směru lidského vlivu na energetickou nerovnováhu planety a z ní vyplývajícího oteplování,“ píší vědci.
Podle jejich výpočtů je toto tempo oteplování způsobeno rekordními emisemi skleníkových plynů, které v letech 2012 až 2021 dosáhly přibližně 54 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně. Jen pro rok 2021 to bylo 55 miliard tun.
„To souvisí především s emisemi metanu, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů,“ vysvětlil Friedlingstein. Množství vypouštěných emisí oxidu uhličitého spojené s využíváním fosilních paliv je víceméně stabilní.
