ZprávyPapež označil letošní Velikonoce za "Velikonoce válečné"

Papež označil letošní Velikonoce za „Velikonoce válečné“

Papež František vyzval světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Ve svém tradičním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) dnes nepřímo zkritizoval Rusko za to, že Ukrajinu zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu. Letošní Velikonoce označila hlava katolické církve za „Velikonoce válečné“.

Konfliktu na Ukrajině věnoval 85letý papež většinu svého poselství, ve kterém se tradičně zaměřuje na konflikty na celém světě. Ukrajina je podle papeže „těžce zkoušena násilím a destrukcí kruté a nesmyslné války, do které byla zatažena“. „Viděli jsme příliš mnoho krve, příliš mnoho násilností… přestaňte s ukazováním svalů, když lidé trpí,“ dodal František. Poděkoval rovněž těm, kteří uprchlíky z Ukrajiny přijali.

Moskva tvrdí, že na Ukrajině 24. února zahájila „speciální vojenskou operaci“, papež ale tuto terminologii již dříve odmítl, hovoří o válce a již několikrát použil termíny jako neoprávněná agrese a invaze, poznamenala agentura Reuters. Rovněž během své nedávné návštěvy Malty nepřímo kritizoval i ruského prezidenta Vladimira Putina, když hovořil o „potentátovi“, který konflikt podněcuje kvůli svým nacionalistickým zájmům.

Velikonoční mše a následné poselství se letos poprvé po dvou letech odehrály přímo na Svatopetrském náměstí, v předchozích letech papež mši sloužil kvůli pandemii covidu-19 v omezeném režimu uvnitř Svatopetrské baziliky. Na Svatopetrském náměstí a v přilehlém okolí Františkovým slovům naslouchaly desítky tisíc lidí. Vatikán jejich počet odhadl na 50.000, uvedla agentura AP.

„Prosím, nezvykejme si na válku!“ vyzval papež. „Všichni se zavažme k tomu, že budeme úpěnlivě prosit o mír, z našich balkonů i v našich ulicích! Aby světoví lídři vyslyšeli prosbu lidí o mír,“ dodal s tím, že neustále myslí na „všechny ukrajinské oběti, miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rozdělené rodiny, staré lidi, kteří zůstali na všechno sami, i na zničené životy a města srovnaná se zemí“.

Papež František na počátku dubna připustil, že by mohl v blízké době zavítat na návštěvu Kyjeva. Kardinál Konrad Krajewski, kterého František před časem vyslal na Ukrajinu, ale řekl, že to nyní není možné. „Svatý otec teď nemůže přijet osobně,“ uvedl v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Corriere della Sera. Důvod, proč není nyní papežova osobní návštěva na Ukrajině možná, Krajewski neuvedl. Papež ovšem trpí bolestmi kolen, kvůli nimž mimo jiné v sobotu nesloužil ve Svatopetrské bazilice velikonoční vigilii. Že má hlava katolické církve problémy s pohybem, bylo zjevné i z dnešních záběrů ze Svatopetrského náměstí.

Kromě Ukrajiny zmínil papež krátce i další dění, na které podle něj nemůže a nechce zapomenout. Vyzval k usmíření mezi Izraelci a Palestinci a rovněž mezi obyvateli Libanonu, Sýrie, Iráku, Libye, Barmy a Konga, které má v červenci navštívit.

V Jeruzalémě již několik dní probíhají střety mezi Izraelci a Palestinci, důvodem je přístup na posvátné místo, jemuž židé říkají Chrámová hora a muslimové Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně). „Kéž by Izraelci, Palestinci a všichni obyvatelé Svatého města spolu s poutníky mohli zažít krásu míru, žít v bratrství a mít svobodný přístup na svatá místa za vzájemného respektu k právům druhých,“ uvedl papež František ve svém poselství.

Doporučujeme

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama