-1.1 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
ZprávyPapež by se chtěl setkat s Putinem kvůli Ukrajině. Moskva na jeho...

Papež by se chtěl setkat s Putinem kvůli Ukrajině. Moskva na jeho výzvu nereagovala

Papež František v rozhovoru zveřejněném v úterý uvedl, že požádal o schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, aby se pokusil zastavit válku na Ukrajině. Hlavě katolické církve se však dosud nedostalo odpovědi. Informovaly o tom agentura Reuters a server Al-Džazíra.

Papež italskému listu Corriere della Sera také sdělil, že patriarcha Kirill z ruské pravoslavné církve, který válku na Ukrajině podpořil, se „nemůže stát Putinovým oltářníkem“.

František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, v bezprecedentním kroku navštívil ruské velvyslanectví, když válka začala. Deníku prozradil, že po třech týdnech konfliktu požádal nejvyššího diplomata Vatikánu, aby Putinovi poslal zprávu, v níž stálo, že „jsem ochoten jet do Moskvy“.

„Určitě bylo nutné, aby tomu šéf Kremlu dal zelenou. Zatím jsme nedostali odpověď a stále na tom trváme,“ uvedl papež.

„Obávám se, že Putin momentálně nemůže a nechce, aby se toto setkání uskutečnilo. Ale jak můžete pokračovat v takové míře brutality? Před pětadvaceti lety jsme ve Rwandě zažili totéž,“ řekl František. Zabíjení na Ukrajině tak patrně přirovnal ke genocidě v africké zemi v roce 1994.

Před rozhovorem 85letý papež od začátku konfliktu 24. února Rusko nebo Putina konkrétně nezmiňoval, připomněla agentura Reuters. Nechal však jen malý prostor pro pochybnosti o tom, kterou stranu kritizuje, přičemž používal výrazy jako neoprávněná agrese, invaze a zvěrstva páchaná na civilistech.

Do Kyjeva se hlava katolické církve momentálně nechystá. „Nejprve musím jet do Moskvy, nejdřív se musím setkat s Putinem… Dělám, co můžu. Jen kdyby tomu Putin dal šanci,“ prohlásil papež.

Válka na Ukrajině narušila vztahy mezi Vatikánem a ruskou pravoslavnou církví a způsobila rozkol mezi pravoslavnými křesťany po celém světě.

Patriarcha Kirill stojí za ruským prezidentem

V rozhovoru pro italský deník papež uvedl, že během 40minutového videohovoru s Kirillem 16. března strávil patriarcha polovinu z toho čtením z listu papíru „se všemi důvody pro válku“.

Moskva svou akci na Ukrajině popisuje jako „speciální vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ svého souseda, což papež odmítl. 75letý Kirill pak válku vnímá jako val proti Západu, který považuje za dekadentní, zejména kvůli přijímání homosexuality, napsala agentura Reuters.

„My (papež a Kirill) jsme pastýři stejného Božího lidu. Proto musíme hledat cesty míru a zastavit palbu. Patriarcha se nemůže stát Putinovým oltářníkem,“ prohlásil František.

Papež mnohokrát odsoudil zbrojní průmysl a Západem ohlášené zvýšení výdajů na obranu v posledních týdnech, připomněl server Al-Džazíra. Zároveň však hájil právo Ukrajinců chránit své území před ruskou invazí v souladu s katolickou sociální doktrínou. Italskému listu sdělil, že se necítí být kompetentní k posouzení morálního rozměru zásobování ukrajinských ozbrojených sil ze Západu.

Reklama

Doporučujeme

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama