ZprávyPapež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Papež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Ve věku 95 let zemřel ve Vatikánu emeritní papež Benedikt XVI., téměř deset let poté, co se ze zdravotních důvodů vzdal funkce. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu,“ uvedl ředitel tiskového úřadu Svatého stolce Matteo Bruni. Dodal, že další informace budou poskytnuty co nejdříve. Vatikán podle BBC uvedl, že tělo emeritního papeže bude od 2. ledna uloženo ve Svatopetrské bazilice

Zpráva o jeho úmrtí přišla několik dní poté, co papež František požádal věřící, aby se za Benedikta modlili. Uvedl tehdy, že jeho předchůdce je „velmi nemocný“.

„Chci vás všechny požádat o zvláštní modlitbu za emeritního papeže Benedikta. Je velmi nemocný. Prosíme Pána, aby ho utěšoval a podporoval ve svědectví lásky k církvi až do konce,“ řekl František při středeční generální audienci.

Na závěr generální audience se papež František vydal do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánu, aby Benedikta navštívil, uvedl Vatikán. V předchozích hodinách došlo ke „zhoršení stavu v důsledku pokročilého věku“, uvedl ve středu vatikánský mluvčí a dodal, že lékaři situaci monitorují. Jeho zdravotní stav se zhoršoval již delší dobu.

Benedikt XVI. ohromil katolické věřící a náboženské odborníky po celém světě 11. února 2013. Tehdy oznámil, že plánuje odstoupit z funkce papeže s odkazem na svůj „pokročilý věk“.

Ve svém projevu na rozloučenou odstupující papež slíbil, že zůstane „skrytý“ před světem. Po svém odchodu do důchodu se ale i nadále vyjadřoval k náboženským otázkám, což, jak píše CNN, přispívalo k napětí v katolické církvi.

Polarizující a konzervativní hlas v církvi

Benedikt XVI. byl v katolické církvi po celá desetiletí mocnou silou. Narodil se jako Joseph Ratzinger v Německu v roce 1927 a byl synem policisty. V roce 1951 byl vysvěcen na kněze, v roce 1977 se stal kardinálem a později působil jako hlavní teologický poradce papeže Jana Pavla II.

Jeden z jeho nejvýznamnějších kroků vzhůru přišel v roce 1981. To převzal vedení Kongregace pro nauku víry, vatikánského úřadu, který podle Vatikánu dohlíží na „nauku o víře a morálce v celém katolickém světě“.

Ratzinger se stal známým jako „kardinál Ne“ díky svým snahám potírat náboženský pluralismus, zpochybňování tradičního učení v otázkách, jako je homosexualita, a výzvám ke svěcení žen na kněze.

Papežem byl zvolen v dubnu 2005 po smrti Jana Pavla II. Byl konzervativnější než jeho nástupce, papež František, který učinil kroky ke zmírnění postoje Vatikánu k potratům a homosexualitě. František se také více snažil řešit krizi sexuálního zneužívání, která v posledních letech zachvátila církev a zatemnila Benediktův odkaz.

V dubnu 2019 Benedikt ve veřejném dopise hovořil o krizi sexuálního zneužívání. Tvrdil, že byla částečně způsobena sexuální revolucí v 60. letech a liberalizací morálního učení církve.

Kryl zneužívání dětí?

V lednu 2020 byl Benedikt nucen distancovat se od knihy, která byla všeobecně vnímána jako podrývání Františka. Ten v té době zvažoval, zda v určitých případech povolit ženatým mužům stát se kněžími. Kniha „Z hlubin našich srdcí“ argumentovala ve prospěch staleté tradice kněžského celibátu v katolické církvi. Benedikt byl původně uveden jako spoluautor, ale později upřesnil, že se podílel pouze na jedné části textu.

O rok později se Benedikt dostal pod palbu kritiky kvůli svému působení ve funkci arcibiskupa v Mnichově a Freisingu v letech 1977-1982. Tehdy byla zveřejněna zpráva o zneužívání dětí katolickými duchovními, kterou nechala vypracovat církev.

Zpráva zjistila, že během svého působení v této funkci byl informován o čtyřech případech sexuálního zneužívání nezletilých, ale nezakročil. A to včetně dvou, k nimž došlo v době jeho působení. Odhalila rovněž, že se Benedikt zúčastnil schůzky týkající se kněze, který se měl zneužívání dopustit. Po zveřejnění zprávy se Benedikt ohradil proti obviněním, že v roce 1980 věděl, že tento kněz zneužívá.

V dopise, který Vatikán uprostřed rozruchu zveřejnil, Benedikt napsal, že je „dobré mysli“, protože navzdory svým nedostatkům stojí před „posledním soudcem svého života“. Vydal také obecnou omluvu těm, kteří zneužívání přežili.

Doporučujeme

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?

Vrah odsouzený na doživotí se soudil kvůli pomazánce. Její zákaz prý porušuje jeho lidská práva

Australský vězeň odsouzený na doživotí se pokusil soudní cestou zvrátit zákaz konzumace oblíbené pomazánky Vegemite. Tvrdil, že mu vězeňské úřady odpírají právo na vlastní kulturu a poškozují jeho duševní pohodu. Soud však jeho argumenty odmítl. Za zákazem stojí především bezpečnostní obavy.

V Teheránu budou o bezpečnosti jednat Saúdská Arábie, Pákistán, Turecko a Írán

Vojenští a bezpečnostní představitelé Íránu, Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka budou dnes v Teheránu jednat o regionální bezpečnosti, píše agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Saúdskoarabská diplomacie schůzku podle stanice Al-Arabíja potvrdila. Na Saúdskou Arábii v posledních týdnech a měsících útočí jemenští húsíjští povstalci, kteří jsou spojenci Íránu. Rijád, Islámábád a Ankara podepsaly v srpnu v Mekce obrannou dohodu.

Konec Vučićovy éry v Srbsku. Studentské hnutí slaví historické volební vítězství

Srbsko čeká zásadní politická změna. Dlouholetý vládce země Aleksandar Vučić přiznal porážku v předčasných parlamentních volbách, které vyhrálo hnutí vedené studenty. Výsledek ukončuje více než desetiletí jeho dominance v srbské politice a otevírá cestu k nové vládě. Vítězství přišlo po téměř dvou letech protivládních protestů, které odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

Ceny ropy klesají. Trhy však děsí hrozba další eskalace války s Íránem

Světové ceny ropy v pondělí klesly přibližně o dvě procenta, přestože útoky jemenských Húsíů dál ohrožují energetickou infrastrukturu Saúdské Arábie. Investoři nyní sledují nejen riziko výpadků dodávek, ale také diplomatické snahy o uklidnění konfliktu s Íránem. Analytici varují, že další rozsáhlé útoky, které má americká armáda naplánovány, mohou vyhnat ceny výrazně výš.

Ukrajina po ruských úderech hlásí zraněné, Rusko informovalo o mrtvých

Ruské dronové útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně devět zraněných. Dnes o tom informovaly ukrajinské úřady. Dronovým úderům čelilo také Rusko. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev ráno na síti Telegram napsal, že údery ve Voroněži zabily dva lidi a dalších 17 včetně dítěte zranily. Ukrajinský kanál Exilenova+ uvedl, že protivzdušná obrana drony ničila přímo nad Voroněží místo jejich likvidace ještě před jejich příletem do města.

Hyeny v Serengeti se přizpůsobují změnám klimatu

Hyeny skvrnité v tanzanském národním parku Serengeti se musí přizpůsobovat změnám v pohybu stád, která jsou jejich hlavním zdrojem potravy. Stáda býložravců se v jejich teritoriích zdržují stále kratší dobu, přesto se hyením klanům daří udržovat stabilní počet jedinců. Třicetiletý výzkum ukázal, že jim pomáhá především schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Bolsonaro odmítl uznat výsledky voleb, chce se domáhat jejich anulování

Pravicový kandidát na brazilského prezidenta Flávio Bolsonaro prohlásil, že se bude domáhat zrušení nedělních voleb hlavy státu, ve kterých podle předběžných výsledků prohrál se stávajícím levicovým šéfem státu Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Uvedly to dnes tiskové agentury.

USA mají plány na rozsáhlé údery na Írán. Peklo mohou rozpoutat do 96 hodin od vydání rozkazu

Blízkému východu hrozí další eskalace. Americká armáda je podle zdrojů schopna zahájit rozsáhlé útoky proti Íránu do 96 hodin od vydání rozkazu prezidentem Donaldem Trumpem. Washington už má v regionu dostatek vojenských sil, zatímco Izrael naléhá na společnou operaci. Teherán mezitím varuje před tvrdou odvetou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama