ZprávyPapež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Papež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Ve věku 95 let zemřel ve Vatikánu emeritní papež Benedikt XVI., téměř deset let poté, co se ze zdravotních důvodů vzdal funkce. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu,“ uvedl ředitel tiskového úřadu Svatého stolce Matteo Bruni. Dodal, že další informace budou poskytnuty co nejdříve. Vatikán podle BBC uvedl, že tělo emeritního papeže bude od 2. ledna uloženo ve Svatopetrské bazilice

Zpráva o jeho úmrtí přišla několik dní poté, co papež František požádal věřící, aby se za Benedikta modlili. Uvedl tehdy, že jeho předchůdce je „velmi nemocný“.

„Chci vás všechny požádat o zvláštní modlitbu za emeritního papeže Benedikta. Je velmi nemocný. Prosíme Pána, aby ho utěšoval a podporoval ve svědectví lásky k církvi až do konce,“ řekl František při středeční generální audienci.

Na závěr generální audience se papež František vydal do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánu, aby Benedikta navštívil, uvedl Vatikán. V předchozích hodinách došlo ke „zhoršení stavu v důsledku pokročilého věku“, uvedl ve středu vatikánský mluvčí a dodal, že lékaři situaci monitorují. Jeho zdravotní stav se zhoršoval již delší dobu.

Benedikt XVI. ohromil katolické věřící a náboženské odborníky po celém světě 11. února 2013. Tehdy oznámil, že plánuje odstoupit z funkce papeže s odkazem na svůj „pokročilý věk“.

Ve svém projevu na rozloučenou odstupující papež slíbil, že zůstane „skrytý“ před světem. Po svém odchodu do důchodu se ale i nadále vyjadřoval k náboženským otázkám, což, jak píše CNN, přispívalo k napětí v katolické církvi.

Polarizující a konzervativní hlas v církvi

Benedikt XVI. byl v katolické církvi po celá desetiletí mocnou silou. Narodil se jako Joseph Ratzinger v Německu v roce 1927 a byl synem policisty. V roce 1951 byl vysvěcen na kněze, v roce 1977 se stal kardinálem a později působil jako hlavní teologický poradce papeže Jana Pavla II.

Jeden z jeho nejvýznamnějších kroků vzhůru přišel v roce 1981. To převzal vedení Kongregace pro nauku víry, vatikánského úřadu, který podle Vatikánu dohlíží na „nauku o víře a morálce v celém katolickém světě“.

Ratzinger se stal známým jako „kardinál Ne“ díky svým snahám potírat náboženský pluralismus, zpochybňování tradičního učení v otázkách, jako je homosexualita, a výzvám ke svěcení žen na kněze.

Papežem byl zvolen v dubnu 2005 po smrti Jana Pavla II. Byl konzervativnější než jeho nástupce, papež František, který učinil kroky ke zmírnění postoje Vatikánu k potratům a homosexualitě. František se také více snažil řešit krizi sexuálního zneužívání, která v posledních letech zachvátila církev a zatemnila Benediktův odkaz.

V dubnu 2019 Benedikt ve veřejném dopise hovořil o krizi sexuálního zneužívání. Tvrdil, že byla částečně způsobena sexuální revolucí v 60. letech a liberalizací morálního učení církve.

Kryl zneužívání dětí?

V lednu 2020 byl Benedikt nucen distancovat se od knihy, která byla všeobecně vnímána jako podrývání Františka. Ten v té době zvažoval, zda v určitých případech povolit ženatým mužům stát se kněžími. Kniha „Z hlubin našich srdcí“ argumentovala ve prospěch staleté tradice kněžského celibátu v katolické církvi. Benedikt byl původně uveden jako spoluautor, ale později upřesnil, že se podílel pouze na jedné části textu.

O rok později se Benedikt dostal pod palbu kritiky kvůli svému působení ve funkci arcibiskupa v Mnichově a Freisingu v letech 1977-1982. Tehdy byla zveřejněna zpráva o zneužívání dětí katolickými duchovními, kterou nechala vypracovat církev.

Zpráva zjistila, že během svého působení v této funkci byl informován o čtyřech případech sexuálního zneužívání nezletilých, ale nezakročil. A to včetně dvou, k nimž došlo v době jeho působení. Odhalila rovněž, že se Benedikt zúčastnil schůzky týkající se kněze, který se měl zneužívání dopustit. Po zveřejnění zprávy se Benedikt ohradil proti obviněním, že v roce 1980 věděl, že tento kněz zneužívá.

V dopise, který Vatikán uprostřed rozruchu zveřejnil, Benedikt napsal, že je „dobré mysli“, protože navzdory svým nedostatkům stojí před „posledním soudcem svého života“. Vydal také obecnou omluvu těm, kteří zneužívání přežili.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama