ZprávyPapež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Papež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Ve věku 95 let zemřel ve Vatikánu emeritní papež Benedikt XVI., téměř deset let poté, co se ze zdravotních důvodů vzdal funkce. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu,“ uvedl ředitel tiskového úřadu Svatého stolce Matteo Bruni. Dodal, že další informace budou poskytnuty co nejdříve. Vatikán podle BBC uvedl, že tělo emeritního papeže bude od 2. ledna uloženo ve Svatopetrské bazilice

Zpráva o jeho úmrtí přišla několik dní poté, co papež František požádal věřící, aby se za Benedikta modlili. Uvedl tehdy, že jeho předchůdce je „velmi nemocný“.

Chci vás všechny požádat o zvláštní modlitbu za emeritního papeže Benedikta. Je velmi nemocný. Prosíme Pána, aby ho utěšoval a podporoval ve svědectví lásky k církvi až do konce,“ řekl František při středeční generální audienci.

Na závěr generální audience se papež František vydal do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánu, aby Benedikta navštívil, uvedl Vatikán. V předchozích hodinách došlo ke „zhoršení stavu v důsledku pokročilého věku“, uvedl ve středu vatikánský mluvčí a dodal, že lékaři situaci monitorují. Jeho zdravotní stav se zhoršoval již delší dobu.

Benedikt XVI. ohromil katolické věřící a náboženské odborníky po celém světě 11. února 2013. Tehdy oznámil, že plánuje odstoupit z funkce papeže s odkazem na svůj „pokročilý věk“.

Ve svém projevu na rozloučenou odstupující papež slíbil, že zůstane „skrytý“ před světem. Po svém odchodu do důchodu se ale i nadále vyjadřoval k náboženským otázkám, což, jak píše CNN, přispívalo k napětí v katolické církvi.

Polarizující a konzervativní hlas v církvi

Benedikt XVI. byl v katolické církvi po celá desetiletí mocnou silou. Narodil se jako Joseph Ratzinger v Německu v roce 1927 a byl synem policisty. V roce 1951 byl vysvěcen na kněze, v roce 1977 se stal kardinálem a později působil jako hlavní teologický poradce papeže Jana Pavla II.

Jeden z jeho nejvýznamnějších kroků vzhůru přišel v roce 1981. To převzal vedení Kongregace pro nauku víry, vatikánského úřadu, který podle Vatikánu dohlíží na „nauku o víře a morálce v celém katolickém světě“.

Ratzinger se stal známým jako „kardinál Ne“ díky svým snahám potírat náboženský pluralismus, zpochybňování tradičního učení v otázkách, jako je homosexualita, a výzvám ke svěcení žen na kněze.

Papežem byl zvolen v dubnu 2005 po smrti Jana Pavla II. Byl konzervativnější než jeho nástupce, papež František, který učinil kroky ke zmírnění postoje Vatikánu k potratům a homosexualitě. František se také více snažil řešit krizi sexuálního zneužívání, která v posledních letech zachvátila církev a zatemnila Benediktův odkaz.

V dubnu 2019 Benedikt ve veřejném dopise hovořil o krizi sexuálního zneužívání. Tvrdil, že byla částečně způsobena sexuální revolucí v 60. letech a liberalizací morálního učení církve.

Kryl zneužívání dětí?

V lednu 2020 byl Benedikt nucen distancovat se od knihy, která byla všeobecně vnímána jako podrývání Františka. Ten v té době zvažoval, zda v určitých případech povolit ženatým mužům stát se kněžími. Kniha „Z hlubin našich srdcí“ argumentovala ve prospěch staleté tradice kněžského celibátu v katolické církvi. Benedikt byl původně uveden jako spoluautor, ale později upřesnil, že se podílel pouze na jedné části textu.

O rok později se Benedikt dostal pod palbu kritiky kvůli svému působení ve funkci arcibiskupa v Mnichově a Freisingu v letech 1977-1982. Tehdy byla zveřejněna zpráva o zneužívání dětí katolickými duchovními, kterou nechala vypracovat církev.

Zpráva zjistila, že během svého působení v této funkci byl informován o čtyřech případech sexuálního zneužívání nezletilých, ale nezakročil. A to včetně dvou, k nimž došlo v době jeho působení. Odhalila rovněž, že se Benedikt zúčastnil schůzky týkající se kněze, který se měl zneužívání dopustit. Po zveřejnění zprávy se Benedikt ohradil proti obviněním, že v roce 1980 věděl, že tento kněz zneužívá.

V dopise, který Vatikán uprostřed rozruchu zveřejnil, Benedikt napsal, že je „dobré mysli“, protože navzdory svým nedostatkům stojí před „posledním soudcem svého života“. Vydal také obecnou omluvu těm, kteří zneužívání přežili.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama