ZprávyPapež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Papež Benedikt XVI. zemřel v 95 letech

Ve věku 95 let zemřel ve Vatikánu emeritní papež Benedikt XVI., téměř deset let poté, co se ze zdravotních důvodů vzdal funkce. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu,“ uvedl ředitel tiskového úřadu Svatého stolce Matteo Bruni. Dodal, že další informace budou poskytnuty co nejdříve. Vatikán podle BBC uvedl, že tělo emeritního papeže bude od 2. ledna uloženo ve Svatopetrské bazilice

Zpráva o jeho úmrtí přišla několik dní poté, co papež František požádal věřící, aby se za Benedikta modlili. Uvedl tehdy, že jeho předchůdce je „velmi nemocný“.

Chci vás všechny požádat o zvláštní modlitbu za emeritního papeže Benedikta. Je velmi nemocný. Prosíme Pána, aby ho utěšoval a podporoval ve svědectví lásky k církvi až do konce,“ řekl František při středeční generální audienci.

Na závěr generální audience se papež František vydal do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánu, aby Benedikta navštívil, uvedl Vatikán. V předchozích hodinách došlo ke „zhoršení stavu v důsledku pokročilého věku“, uvedl ve středu vatikánský mluvčí a dodal, že lékaři situaci monitorují. Jeho zdravotní stav se zhoršoval již delší dobu.

Benedikt XVI. ohromil katolické věřící a náboženské odborníky po celém světě 11. února 2013. Tehdy oznámil, že plánuje odstoupit z funkce papeže s odkazem na svůj „pokročilý věk“.

Ve svém projevu na rozloučenou odstupující papež slíbil, že zůstane „skrytý“ před světem. Po svém odchodu do důchodu se ale i nadále vyjadřoval k náboženským otázkám, což, jak píše CNN, přispívalo k napětí v katolické církvi.

Polarizující a konzervativní hlas v církvi

Benedikt XVI. byl v katolické církvi po celá desetiletí mocnou silou. Narodil se jako Joseph Ratzinger v Německu v roce 1927 a byl synem policisty. V roce 1951 byl vysvěcen na kněze, v roce 1977 se stal kardinálem a později působil jako hlavní teologický poradce papeže Jana Pavla II.

Jeden z jeho nejvýznamnějších kroků vzhůru přišel v roce 1981. To převzal vedení Kongregace pro nauku víry, vatikánského úřadu, který podle Vatikánu dohlíží na „nauku o víře a morálce v celém katolickém světě“.

Ratzinger se stal známým jako „kardinál Ne“ díky svým snahám potírat náboženský pluralismus, zpochybňování tradičního učení v otázkách, jako je homosexualita, a výzvám ke svěcení žen na kněze.

Papežem byl zvolen v dubnu 2005 po smrti Jana Pavla II. Byl konzervativnější než jeho nástupce, papež František, který učinil kroky ke zmírnění postoje Vatikánu k potratům a homosexualitě. František se také více snažil řešit krizi sexuálního zneužívání, která v posledních letech zachvátila církev a zatemnila Benediktův odkaz.

V dubnu 2019 Benedikt ve veřejném dopise hovořil o krizi sexuálního zneužívání. Tvrdil, že byla částečně způsobena sexuální revolucí v 60. letech a liberalizací morálního učení církve.

Kryl zneužívání dětí?

V lednu 2020 byl Benedikt nucen distancovat se od knihy, která byla všeobecně vnímána jako podrývání Františka. Ten v té době zvažoval, zda v určitých případech povolit ženatým mužům stát se kněžími. Kniha „Z hlubin našich srdcí“ argumentovala ve prospěch staleté tradice kněžského celibátu v katolické církvi. Benedikt byl původně uveden jako spoluautor, ale později upřesnil, že se podílel pouze na jedné části textu.

O rok později se Benedikt dostal pod palbu kritiky kvůli svému působení ve funkci arcibiskupa v Mnichově a Freisingu v letech 1977-1982. Tehdy byla zveřejněna zpráva o zneužívání dětí katolickými duchovními, kterou nechala vypracovat církev.

Zpráva zjistila, že během svého působení v této funkci byl informován o čtyřech případech sexuálního zneužívání nezletilých, ale nezakročil. A to včetně dvou, k nimž došlo v době jeho působení. Odhalila rovněž, že se Benedikt zúčastnil schůzky týkající se kněze, který se měl zneužívání dopustit. Po zveřejnění zprávy se Benedikt ohradil proti obviněním, že v roce 1980 věděl, že tento kněz zneužívá.

V dopise, který Vatikán uprostřed rozruchu zveřejnil, Benedikt napsal, že je „dobré mysli“, protože navzdory svým nedostatkům stojí před „posledním soudcem svého života“. Vydal také obecnou omluvu těm, kteří zneužívání přežili.

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama