Libanonské vyšetřování ničivého výbuchu v Bejrútu poukazuje na možnou příčinu. Tou je podle úředníků masivní přeprava zemědělského hnojiva, která byla uložena bez bezpečnostních opatření navzdory varování.

Dokumenty, které má nově zpravodajská stanice CNN ukazují, že v roce 2013 dorazilo do Bejrútu ruské plavidlo se zásilkou 2 750 tun dusičnanu amonného. Loď s názvem MV Rhosus měla původní cílovou destinaci Mosambik, ale kvůli finančním problémům se v Bejrútu zastavila. To vyvolalo nepokoje rusko-ukrajinské posádky lodi.

Podle celního ředitele Bardi Dahera loď nikdy neopustila přístav Bejrútu navzdory jeho opakovaným varováním.

„Vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které tyto skladované položky představují v nevhodných klimatických podmínkách, opakujeme svou žádost přístavním úřadům, aby zboží okamžitě vyvezly a byla tak zachována bezpečnost přístavu a těch, kteří v něm pracují,“ napsal předchůdce Dahera, Chafic Merhi v roce 2016 zprávu adresovanou soudci zapojenému do případu.

Libanonské úřady nepovažovaly loď MV Rhosus za zdroj látky, která v úterý explodovala v Bejrútu. Premiér Hassan Diab uvedl, že ničivý výbuch byl způsoben dusičnanem amonným. Dodal, že tato látka byla skladována šest let v přístavním skladu bez bezpečnostních opatření, což ohrožuje bezpečnost občanů.

Libanonský šéf bezpečnosti také řekl, že „výbušný materiál“ byl zabaven před lety a uložen ve skladu, který je jen pár minut chůze od nákupních a nočních čtvrtí v Bejrútu. Úterní masivní exploze, která otřásla hlavním městem, způsobila nejméně 135 mrtvých a 5 000 zraněných.

Ve středu libanonský ministr informací Manal Abdel Samad Najd uvedl, že existují dokumenty z roku 2014, které prokazují existenci výměny informací o „materiálu“ zabaveném libanonskými orgány. 

Na dotaz v telefonním rozhovoru, zda existují již nějaká zjištění při vyšetřováních týkajících se příčiny výbuchu, řekl: „Nejsou žádné předběžné výsledky nebo objasnění.“

Plovoucí bomba

V roce 2013 se loď MV Rhosus vydala z Gruzie do Batumi s cílovou destinací Mozambik. Podle cesty plavidla a účtu kapitána Borise Prokosheva vezla náklad 2 750 metrických tun dusičnanu amonného, ​​průmyslové chemikálie běžně používané po celém světě jako hnojivo. Moldavská loď se tehdy zastavila v Řecku k doplnění paliva. Tam majitel lodi řekl ruským a ukrajinským námořníkům, že mu došly peníze a musí vyzvednou další náklad, aby se pokryly cestovní náklady – což loď zavedlo do přístavu v Bejrútu.

Zdroje CNN dále informují, že plavidlo bylo ve vlastnictví společnosti s názvem Teto Shipping, o níž členové posádky uvedli, že ji vlastní Igor Grechushkin, obchodník z Khabarovska, který bydlel na Kypru. Loď MV Rhosus byla v Bejrútu zadržena místními přístavními úřady kvůli „hrubému porušování při provozování plavidla“, nezaplaceným poplatkům do přístavu a stížnostem ruské a ukrajinské posádky, uvedl svaz námořníků Ruska společně s Mezinárodní federací pracovníků v dopravě (ITF), která zastupovala ruské námořníky.

Loď nikdy už neopustila přístav.

Podle Prokosheva byli námořníci na lodi 11 měsíců s malým množstvím zásob. „Psal jsem Putinovi každý den … Nakonec jsme museli prodat palivo a peníze použít na zaplacení právníka. Majitel nám ani neposkytoval jídlo nebo vodu,“ řekl Prokoshev v rozhlasovém rozhovoru s Echo Moskva ve středu.

„Podle našich informací byla ruská posádka později repatriována do své vlasti … platy nebyly nikdy vyplaceny,“ informuje CNN.

V té době na palubě nákladní lodi bylo zvláště nebezpečné zboží – dusičnan amonný, který přístavní orgány v Bejrútu nedovolily vyložit nebo převést na jinou loď,“ dodává CNN.

V roce 2014 popsal Michail Voytenko, který provozuje online publikaci sledující námořní činnost, loď jako „plovoucí bombu“.

Varování, která nebyla vyslyšena

Podle e-mailů mezi Prokoshevem a právníkem, který zastupoval posádku v Bejrútu, Charbelem Dagherem, byl dusičnan amonný v listopadu 2014 vyložen v přístavu a uložen v hangáru. Poté byl v hangáru šest let skladován, a to i přes opakovaná varování ředitele libanonských celníků Badri Daherem, o „extrémním nebezpečí“, které náklad představoval.

Dokumenty veřejného soudu získané prostřednictvím libanonského aktivisty za lidská práva Wadihem Al-Asmarem však ukazují, že Daher a jeho předchůdce Merhi se od roku 2014 několikrát obrátili na beirutské soudy, aby pomohli a ve věci zasáhli. Bohužel, bez úspěchu…

Poslední údržba byla prováděna na dveřích skladu těsně před výbuchem v úterý 4.8.2020. „Byli jsme požádáni o opravu dveří skladu ze strany Státní bezpečnosti. Oprava probíhala dopoledne. Co se stalo odpoledne, nemá zatím nikdo tušení…“, řekl generální ředitel přístavu Bejrút Hassan Kraytem místnímu televiznímu kanálu OTV.

Fotogalerie z místa výbuchu:

Nejméně 135 lidí bylo zabito a 5 000 zraněno při masivní explozi, která v úterý otřásla Bejrútem, informovala státní média s odvoláním na Červený kříž.

Libanonský ministr zdravotnictví řekl, že stovky lidí zmizely a na místě jsou obavy, že počet obětí ještě vzroste. 

Stále není jasné, co přesně způsobilo explozi. Libanonský premiér uvedl, že vyšetřování se zaměří na odhadovaných 2 750 tun výbušného dusičnanu amonného uloženého ve skladu.

Prohlédněte si fotogalerii, kterou necháváme bez komentáře.

Demokratičtí členové amerického Kongresu představili ve čtvrtek návrh zákona na zablokování plánů prezidenta Donalda Trumpa na snížení počtu amerických vojáků v Německu. Informovala o tom agentura Reuters.

Návrh zákona by zakázal využití financí z federálního rozpočtu ke stažení nebo snížení počtu příslušníků amerických ozbrojených sil v Evropě, pokud by o to nepožádali vlády dotčených zemí. Prezident by také musel takovéto rozhodnutí oznámit 180 dní předem, zdůvodnit ho a nechat si ho schválit Kongresem.

Výdaje americké federální vlády na základě ústavní dělby moci kontrolují Senát a Sněmovna reprezentantů. Zákonodárci často využívají tuto svou pravomoc k ovlivňování politických rozhodnutí. Přičinili se tak například o to, že věznice na Guantánamu zůstává stále otevřená, protože zakázaly použít federální finance na její zavření.

„Katastrofální rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout tisíce vojáků a snížit jejich celkový počet v Německu ohrožuje naši národní bezpečnost,“ řekl člen Sněmovny reprezentantů Eliot Engel.

Trump v pondělí v Bílém domě své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že Německo jako člen NATO nedává dostatek prostředků na obranu. Počet amerických vojáků v Německu by chtěl snížit o 9500 na 25 000.

Spojené státy již loni v létě pohrozili stažením části amerických vojáků z Německa. Stalo se tak v kontextu napětí mezi Berlínem a Washingtonem kolem německých příspěvků do NATO a zahraničních misí. Trump opakovaně obvinil evropské členské státy NATO z neplnění závazků, podle kterých by měly na obranu vynakládat minimálně dvě procenta HDP.