Jean-Sébastien Jacques, výkonný ředitel nadnárodní těžařské společnosti Rio Tinto, rezignoval na svůj manažerský post. Stalo se tak poté, co v květnu rozhodl vyhodit do povětří jeskyně v australské Juukanské rokli. Jeskyně, které ustoupily těžbě železné rudy, hrály významnou roli v tradicích austrálských komunit Puutu Kunti Kurrama a Pinikura, informuje list The Guardian.

Kromě Jacquese opouštějí firmu ještě další dva manažeři. Děje se tak po nátlaku akcionářů, kteří nebyli spokojeni s původním opatřením v podobě snížení krátkodobých bonusů. Podle vyjádření Rio Tinto mají manažeři, kteří odcházejí po vzájemné dohodě, nicméně nadále nárok na dlouhodobé bonusy.

Australská vláda zřídila po květnovém incidentu zvláštní vyšetřovací komisi. Podle ní vedení společnosti Rio Tinto vědělo o významu rokle již mnoho let a snažilo se komisi svými vyjádřeními uvést v omyl. Mezinárodní skandál, který rozhodnutí těžařů vyvolalo, měl být podle komise varováním ostatním firmám před podobným postupem.

Archeologický výzkum, financovaný samotnými těžaři, odhalil, že jedna z jeskyní byla kontinuálně užívána déle než 46 000 let. Jednalo se tak o jednu z nejvýznamnějších archeologických památek v Austrálii.

Podle Jamese Fitzgeralda z Australasijského centra pro korporátní zodpovědnost je nejnovější vývoj událostí důkazem, že „akcionářská demokracie a investorská akceschopnost jsou v Austrálii v dobré kondici“. Fitzgerald doufá, že „korporátní kapitáni si nyní dvakrát rozmyslí uvádět v omyl investory, o parlamentní komisi ani nemluvě.“

Zástupci původních obyvatel jsou o něco skeptičtější. Jamie Lowe z organizace National Native Title Council sice rozhodnutí těžařské společnosti vítá, ale volá po strukturálních změnách. „Zbývá ještě hodně práce. Nemůžeme se spoléhat na dobrou vůli těžařských společností, potřebujeme silnější zákony. Nemůžeme se spolehnout na jejich sliby, že všechno bude lepší,“ uzavírá Jamie Lowe.

Podle serveru BBC řádí nyní ve více než 12 amerických státech přibližně stovka přírodních požárů. Jedním z nejhůře postižených je stát Oregon, kde už bylo evakuováno více než deset procent obyvatel. Oficiální statistiky tu zatím hovoří o nejméně čtyřech potvrzených obětech na životech.

„Zažíváme požární situaci, která nemá obdoby. Působením horkého a suchého počasí a silného větru se státem šíří několik mohutných a stále sílících požárů,“ uvedla na Twitteru guvernérka státu Oregon Kate Brownová. „Přála bych si, aby ničivé požáry z roku 2020 byly anomálií – v tomto případě ale nepůjde o výjimečnou událost. Bohužel je to předzvěst budoucnosti. Jsme svědky ničivých následků změny klimatu,“ dodala Brownová.

Nejméně jeden z oregonských požárů byl podle policie založen žhářem. V Douglas County ve státě Nebraska musela policie naopak vyvracet šířící se nepodložené informace o tom, že požáry zakládají levicoví či pravicoví extremisté.

Kromě Oregonu jsou silně zasaženy také státy Washington a Kalifornie. Oheň v několika případech zničil celá města a Kalifornie hlásí nejméně deset obětí. Podle statistik kalifornského hasičského sboru se šest z dvaceti nejhorších požárů v dějinách státu odehrálo v letošním roce.

Evakuováni byli také mnozí obyvatelé z předměstí Portlandu, zasaženého dýmem. Podle informací deníku Portland Tribune byla ve čtvrtek kvalita ovzduší ve městě nejhorší na celém světě a Portland tak předstihl i indonéskou Jakartu či indické Dillí.

V některých oblastech státu Oregon už hasičské sbory povolují návrat obyvatel do jejich domovů, zároveň ale varují před možností opětovné evakuace.

Ve čtvrtek došlo v hlavním městě Libanonské republiky k velkému požáru v přístavu, který se ještě vzpamatovává z obrovské srpnové exploze. Požár začal v bezcelní zóně přístavu a někteří obyvatelé z města uprchli.

Viděli jsme, jak se znovu děje to samé.

„Báli jsme se. Je to jen měsíc od výbuchu, který zničil Bejrút. Viděli jsme, jak se znovu děje to samé,“ řekl pro Reuters 53letý Andre Muarbes.

Oproti výbuchu 4. sprna, který si vyžádal 190 obětí a stovky zraněných, nebyla hlášena žádná zranění. Požár ale prohloubil napětí tohoto národa, který se potýká s hlubokou hospodářskou krizí.

Ředitel přístavu uvedl, že prvotní informace naznačují, že oheň začal ve skladišti vznícením kuchyňského oleje a poté se rozšířil do skladu pneumatik. Úředníci vyšetřují příčinu požáru.

Necelé dva měsíce před americkými prezidentskými volbami čelí Donald Trump potenciálně skandálním odhalením o svém vládnutí v nové knize. Jejím autorem je veterán politické žurnalistiky Bob Woodward a zaměřuje se v ní mimo jiné na Trumpův postup při koronavirové krizi.

Podle deníku The Guardian tvoří základ knihy Rage (Vztek) osmnáct rozhovorů, které Trump Woodwardovi poskytl od konce loňského roku do letošního července.

V telefonátu ze 7. února měl americký prezident novináři říct: „Šíří se to vzduchem. To je vždycky horší, než dotyk. Člověk se ničeho dotýkat nemusí, nemám pravdu? Ale vzduch, vzduch člověk prostě dýchá a tím se to přenáší. A to je na tom taky zrádné. Musí se s tím opatrně. A taky je to víc smrtící, než úporné chřipky.“

O tři týdny později přitom Donald Trump veřejně prohlásil: „Zmizí to. Jednoho dne – jako zázrakem – to zmizí.“ Několik dní na to na Twitteru upozornil, že během chřipkové epidemie se také nepodnikají mimořádná opatření. Když Trump v březnu vyhlašoval stav nouze, údajně Woodwardovi řekl: „Vždycky jsem se snažil to zlehčovat. A pořád to raději zlehčuji, protože nechci vyvolávat paniku.“

Trump knihu na středeční tiskové konferenci v Bílém domě odsoudil. Mimo jiné prohlásil: „Chceme ukázat sebevědomí, chceme jako národ dát najevo sílu, a přesně to jsem udělal. A měřeno jakoukoliv normou jsme si vedli velmi dobře. Podívejte se na naše čísla a porovnejte je s jinými zeměmi, jinými částmi světa. Vedli jsme si skvěle.“

The Guardian dodává, že Spojené státy mají podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse největší množství případů Covidu na světě (téměř šest a půl milionu) a nejvíce mrtvých (190 815). Také úmrtnost přepočítaná na 100 000 obyvatel patří k nejvyšším na světě.

Nezisková organizace Fortify Rights zveřejnila videonahrávku dvou vojáků myanmarské armády, na které popisují vraždění a znásilňování v Rakhinském státě na západním pobřeží Myanmaru.

Doznání vojínů Myo Win Tuna a Zaw Naing Tuna bylo natočeno v červenci vzbouřeneckou Arakanskou armádou, která bojuje proti vojskům Myanmaru. Podle CNN zatím není zřejmé, zda jsou natočení vojáci dezertéři, ani zda videa nebyla pořízena pod nátlakem.

Zprávy o rozsáhlém organizovaném násilí ze strany myanmarské armády na příslušnících rohingské menšiny se začaly objevovat už v roce 2016. V následujících letech opustilo Myanmar na tři čtvrtě milionu muslimských uprchlíků, kteří většinou zamířili do sousední Bangladéše.

Organizace spojených národů už dříve označila vojenské akce v oblasti za „učebnicový příklad etnické čistky“ a útoky podle ní nesly „typické znaky genocidy“. Myanmar tato obvinění odmítal, mimo jiné i ústy předsedkyně myanmarské vlády a nobelistky Aun Schan Su Ťij. Jen několik vojáků bylo v souvislosti s obviněními potrestáno.

Nyní se ale ke zločinům poprvé oficiálně přiznávají přímo příslušníci ozbrojených sil.

„Ničili jsme muslimské vesnice nedaleko vesnice Taung Bazar. Čistící operaci jsme realizovali v noci a podle rozkazu ‚střílet na všechno, co uvidíte a uslyšíte‘. V jednom hrobě jsme pohřbili celkem 30 těl,“ řekl na nahrávce Myo Win Tun. Mezi obětmi byli muži, ženy i děti. Voják, který je na nahrávce oblečený v uniformě, dále popisuje noční útok na jinou muslimskou vesnici ze srpna 2017. Rozkaz měl opět znít zabíjet každého, aby byla „rasa Rohingyů vyhubena“. Myo Win Tun také uvádí, že jeho jednotka ženy před zabitím znásilňovala a sám se k jednomu znásilnění přiznává.

Podle BBC byla dvojice vojáků předána do Haagu, kde stane před Mezinárodním trestním soudem. Ten se událostmi v na západě Rakhinského státu už zabývá.