Podle vyjádření brazilské Národní agentury pro dohled nad veřejným zdravím (ANVISA) došlo k úmrtí dobrovolníka v souvislosti s klinickým testováním vakcíny vyvíjené společností AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou. Testování nicméně přerušeno nebylo.

Server Al Jazeera informuje, že v tuto chvíli ještě není zřejmé, zda dobrovolník patřil do kontrolní skupiny, nebo byl proti viru skutečně očkován.

ANVISA nezveřejnila žádné informace o okolnostech dobrovolníkovy smrti s odkazem na lékařské tajemství. Brazilská CNN nicméně uvedla, že se jedná o 28letého muže, který žil v Riu de Janeiro. Zemřít měl na komplikace související s onemocněním covid-19.

Oxfordská univerzita v reakci na událost uvedla, že „po pečlivém zvážení tohoto brazilského případu nebyly shledány žádné obavy o bezpečnost stávajícího klinického testování a brazilský regulátor stejně jako nezávislý přezkum doporučili v testech pokračovat“.

Brazilská vláda podle informací Al Jazeery plánuje nákup této vakcíny, kterou chce vyrábět ve výzkumném zařízení v Riu de Janeiro. Ve státních laboratořích v Sao Paulu souběžně probíhá testování vakcíny čínské společnosti Sinovac.

Testování vakcín často provázejí komplikace, které ale nejsou podle odborníků ničím výjimečným.

Po neobvyklé reakci pacienta bylo v září pozastaveno testování vakcíny společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity ve Spojených státech. Podle agentury Reuters by nicméně už příští týden mělo dojít k jeho opětovnému zahájení. Kromě Spojených států a Brazílie testuje společnost účinnost a bezpečnost své vakcíny například také ve Spojeném království či v Jihoafrické republice.

Papež se k otázce sňatků párů stejného pohlaví vyjádřil v dokumentárním filmu Francesco, který měl ve středu premiéru na filmovém festivalu v Římě. Výslovně v něm podpořil „civilní sňatky“ homosexuálních dvojic.

Režisérem filmu je Jevgenij Afinejevskij.

Podle BBC se jedná o zatím nejjasnější papežovo vyjádření k této otázce.

František ve filmu mimo jiné říká, že „homosexuální lidé mají právo žít v rodině“. Označil je za „děti Boží“, které mají na rodinu nárok. „Nikdo by kvůli tomu neměl být odstrkován nebo se cítit bídně,“ dodal.

Uvedl také, že je třeba „vytvořit zákon o civilním sňatku“, na jehož základě budou mít homosexuální páry „zákonnou ochranu“.

Papežovy názory, stejně jako postoje Vatikánu k homosexualitě, nicméně zůstávají dlouhodobě konzervativní. Podle BBC papež ještě v době, kdy působil jako arcibiskup v Buenos Aires, podpořil určitou formu zákonného zastání pro homosexuální páry, jejich sňatky ale odmítal.

V knize O nebi a zemi, vydané v roce 2013, tedy v roce Františkova nástupu do čela katolické církve, označil papež rovnost heterosexuálních a homosexuálních sňatků před zákonem za „antropologickou regresi“. Vyjádřil se také proti adopcím u těchto párů.

„Každý člověk potřebuje mužského otce a ženskou matku, kteří pomohou utvářet jeho identitu,“ píše v knize František.

V Afinejevského filmu František vybízí dva sezdané gaye, aby se svými třemi adoptovanými dětmi navštívili kostel.

Podle pozorovatelů se jedná o potvrzení papežových dlouhodobých postojů, kdy pro páry stejného pohlaví odmítá církevní sňatky, ale prosazuje jejich civilní zákonný rámec.

Papež před sedmi lety také potvrdil stanovisko církve, že homosexuální orientace sama o sobě není hříchem. „Pokud je člověk gay, hledá Boha a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil,“ dodal tehdy.

Stávající katolická doktrína přesto nadále označuje vztah mezi gayi za „deviantní“. Vyjádření z roku 2003 upřesňuje, že „respekt vůči homosexuálním osobám nemůže v žádném smyslu vést ke schvalování homosexuálního chování nebo k zákonnému uznání homosexuálních sňatků“, upozorňuje BBC.

Německá policie vyšetřuje vandalismus v Berlíně. Desítky neocenitelných artefaktů v nejznámějších berlínských muzeiích byly neznámým vandalem pomazány olejovitou tekutinou. To dle úředníků způsobilo možná nenapravitelné škody, uvedli ve středu pro agenturu Reuters.

K poničení předmětů došlo během otevírací doby 3. října. Informace o tomto vandalismu ale byly zveřejněny až v úterý novinami Der Tagespiegel a rozhlasovou sítí Deutschlandfunk. Ty jej označily za jeden z nejzávažnějších útoků na umělecká díla za poslední desetiletí.

Celkem bylo poškozeno 63 předmětů. Jednalo se například o egyptské sarkofágy, kamenné sochy a obrazy z 19. století v Pergamonském muzeu, Novém muzeu a Staré národní galerii na Muzejním ostrově.

Zaměstnanci muzea uvedli, že prvotní pokusy o odstranění skvrn byly úspěšné, i když viditelné stopy zůstaly.

„Vzhledem k našemu dosavadnímu dojmu, že objekty byly vybrány náhodně a že mezi nimi není zřejmá souvislost ani určitá motivace, věříme, že dotyčná osoba jednala sama,“ uvedl berlínský policejní vyšetřovatel Carsten Pfohl.

Muzea byla v poslední době centrem konspiračních teorií v online komunitách lidí bojujících proti rouškám a sociálnímu distancování. Veganský šéfkuchař Attila Hildman popsal Pergamonské muzeum jako centrum globálního spiknutí koronavirových zločinců a napsal: „Zde provádějí v noci lidské oběti a znesvěcují děti.“