Nezisková organizace Fortify Rights zveřejnila videonahrávku dvou vojáků myanmarské armády, na které popisují vraždění a znásilňování v Rakhinském státě na západním pobřeží Myanmaru.

Doznání vojínů Myo Win Tuna a Zaw Naing Tuna bylo natočeno v červenci vzbouřeneckou Arakanskou armádou, která bojuje proti vojskům Myanmaru. Podle CNN zatím není zřejmé, zda jsou natočení vojáci dezertéři, ani zda videa nebyla pořízena pod nátlakem.

Zprávy o rozsáhlém organizovaném násilí ze strany myanmarské armády na příslušnících rohingské menšiny se začaly objevovat už v roce 2016. V následujících letech opustilo Myanmar na tři čtvrtě milionu muslimských uprchlíků, kteří většinou zamířili do sousední Bangladéše.

Organizace spojených národů už dříve označila vojenské akce v oblasti za „učebnicový příklad etnické čistky“ a útoky podle ní nesly „typické znaky genocidy“. Myanmar tato obvinění odmítal, mimo jiné i ústy předsedkyně myanmarské vlády a nobelistky Aun Schan Su Ťij. Jen několik vojáků bylo v souvislosti s obviněními potrestáno.

Nyní se ale ke zločinům poprvé oficiálně přiznávají přímo příslušníci ozbrojených sil.

„Ničili jsme muslimské vesnice nedaleko vesnice Taung Bazar. Čistící operaci jsme realizovali v noci a podle rozkazu ‚střílet na všechno, co uvidíte a uslyšíte‘. V jednom hrobě jsme pohřbili celkem 30 těl,“ řekl na nahrávce Myo Win Tun. Mezi obětmi byli muži, ženy i děti. Voják, který je na nahrávce oblečený v uniformě, dále popisuje noční útok na jinou muslimskou vesnici ze srpna 2017. Rozkaz měl opět znít zabíjet každého, aby byla „rasa Rohingyů vyhubena“. Myo Win Tun také uvádí, že jeho jednotka ženy před zabitím znásilňovala a sám se k jednomu znásilnění přiznává.

Podle BBC byla dvojice vojáků předána do Haagu, kde stane před Mezinárodním trestním soudem. Ten se událostmi v na západě Rakhinského státu už zabývá.

Protikoronavirová vakcína, vyvíjená společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, narazila na komplikace ve třetí fázi testování. V této fázi jsou účinky vakcíny testovány na širokém vzorku lidských pacientů. Podle BBC bylo testování pozastaveno po nepříznivé reakci u jednoho z britských příjemců očkovací látky.

Mluvčí společnosti AstraZeneca uvedl, že „důvodem k pozastavení očkování, které umožní revizi bezpečnostních dat, byl standardní revizní proces“. Společnost popisuje pozastavení testů jako „rutinní“ opatření, nezbytné při „každém potenciálně nevysvětleném onemocnění“. Bližší informace o pacientově diagnóze nejsou známy.

Lékařský zpravodajský server Stat News cituje anonymní zdroj obeznámený s procesem, podle kterého je opatření projevem „přemíry opatrnosti“ a u dotyčného pacienta se předpokládá vyléčení.

Vakcína společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity je jednou z devíti, které vstoupily do třetí fáze testování. Podle Stat News je také první, o které je známo, že její testování bylo z bezpečnostních důvodů pozastaveno a přezkoumáváno. Odborníci se nicméně shodují, že se nejedná o výjimečný krok.

Na základě nadějných výsledků z první a druhé fáze bylo do testování britské vakcíny zapojeno na 30 000 pacientů ve Spojených státech, Spojeném království, Jihoafrické republice či v Brazílii. Proces byl spuštěn na konci srpna.

Opatrný postup při vývoji britské vakcíny kontrastuje s postupem ruských vědců. Ti prohlásili svou vlastní vakcínu Sputnik-V za spolehlivou a funkční i bez rozsáhlého testování na lidských pacientech a v říjnu plánují zahájit velkou očkovací kampaň. Ve Spojených státech zase čelí laboratoře politickému tlaku, aby představily účinnou vakcínu již před prezidentskými volbami na začátku listopadu.

Podle vyjádření německého ministra zdravotnictví Jense Spahna může být „předčasná vakcinace milionů lidí nebezpečná“. Pro německá média dále uvedl, že její případný neúspěch může ohrozit účinnost dalších vakcín.