Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński dnešnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok „značně zesílil odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.

Před více než pěti týdny zahájilo Rusko agresivní válku proti sousední Ukrajině, která sousedí také s Polskem. Varšava naléhá na spojence, aby Severoatlantická aliance posílila své východní křídlo. Podle Kaczyńského dává v zásadě smysl, aby jaderné zbraně byly součástí tohoto posilování.

Polsko by podle vicepremiéra uvítalo také zvýšení americké vojenské přítomnosti v Evropě ze současných 100.000 na 150.000 vojáků, a to z důvodu rostoucí ruské agresivity. Podle jeho názoru by mělo být 75.000 těchto vojáků umístěno trvale na východním křídle NATO, z toho 50.000 v Pobaltí a Polsku.

„Vojáci jaderné velmoci Ameriky jsou nejsilnějším odstrašujícím prostředkem proti ruskému útoku na země NATO a poskytují nám nejvíce bezpečí,“ řekl polský politik listu Welt am Sonntag.

Celkově by NATO mělo pomáhat Ukrajině více než dosud, míní Kaczyński. „Zaprvé by mělo zahájit mírovou misi (na Ukrajině),“ řekl s odkazem na polskou iniciativu, která momentálně nenachází v rámci aliance dostatek podpory. „Zadruhé, země NATO by měly konečně dodat zbraně, o které (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj důrazně žádá,“ dodal. Kyjev chce získat těžké zbraně včetně letectva, dělostřelectva či tanků, které by mu pomohly odrazit Ruskou invazi.

K větším dodávkám zbraní na Ukrajinu vyzval Kaczyński jmenovitě Německo, které by podle něj rovněž mělo v Evropské unii prosadit ropné embargo vůči Rusku. Německo a další unijní země zastavení ruských dodávek ropy odmítá s tím, že by takový krok poškodil evropské ekonomiky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki tento týden oznámil, že Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku a nejpozději do konce května chce přestat dovážet ruské uhlí.

Ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Oznámila to dnes na facebooku náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V osvobozeném městě Buča muselo být do společných hrobů uloženo 280 těl. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč už předtím oznámil, že v oblasti bylo osvobozeno více než 30 obcí.

„Celá Kyjevská oblast byla osvobozena od vetřelce,“ uvedla Maljarová. Například starosta města Brovary, které leží asi 20 kilometrů východně od Kyjeva, už předtím v televizi oznámil, že „ruští okupanti už opustili prakticky celý brovarský okres„. Dodal, že ukrajinské síly začnou pracovat na čištění regionu od zbývajících ruských vojáků i od „vojenské výzbroje a možná i od min„. Starosta Ihor Sapožko dále řekl, že mnozí obyvatelé se už vrátili do Brovar a že obchody a firmy znovu otvírají.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News zveřejněném v noci na dnešek varoval, aby se do osvobozených oblastí lidé vraceli jen opatrně. „Rusové položili miny na celém území, v domech, pod stroje a dokonce i pod těla těch, které zabili,“ uvedl.

Prezidentský poradce Arestovyč podle AFP k situaci kolem hlavního města poznamenal, že ukrajinští vojáci „vyhnali nepřítele k hranici“ a že bylo v oblasti osvobozeno více než 30 obcí. „Zmocnili jsme se velkého počtu opuštěných vojenských vozidel bez paliva,“ dodal Arestovyč ve videu, které zveřejnila prezidentská kancelář.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Jeden z mužů měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

Starosta města Anatolij Fedoruk AFP později řekl, že do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř 300 lidí. „V Buči jsme už pohřbili 280 lidí do společných jam„, řekl. Podle něj nebylo možné to udělat na třech hřbitovech obce v dosahu střelby ruských vojáků.

Šokující fotografii z Buči, na níž jsou údajně zastřelení civilisté ležící na zemi se svázanýma rukama, zveřejnil dnes večer na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Tito lidé nebyli vojáci. Neměli zbraně. Nepředstavovali hrozbu. Ke kolika dalším takovým případům nyní dochází na okupovaných územích?“ okomentoval Podoljak snímek.

Ukrajinská armáda osvobodila také několik obcí například v okolí druhého největšího ukrajinského města Charkova. Podle expertů Kreml po neúspěchu počáteční fáze svého tažení na Ukrajině musel přehodnotit své plány a zanechat neúspěšných snah na obsazení Kyjeva, Charkova, Oděsy a dalších velkých ukrajinských měst.

Rusko uvedlo, že návrhy mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury Interfax-Ukrajina šéf ukrajinské vyjednávací delegace Davyd Arachamija. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou postoje k otázce Krymu.

Podle Arachamiji ruská strana během páteční videokonference potvrdila, že navrhované dohody projednané tento týden na setkání v Istanbulu jsou připraveny k diskusi mezi prezidenty. „Rusko dalo oficiální odpovědi na všechny postoje, což znamená, že akceptovali tuto (ukrajinskou pozici) s výjimkou otázky Krymu,“ řekl Arachamija. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle něj řekl, že neexistuje oficiální písemné potvrzení tohoto postoje, ale na páteční videokonferenci dostala Ukrajina ústní ujištění.

Podle Arachamiji ruská strana souhlasila s ukrajinským názorem, že návrhy dokumentů jsou dostatečně vypracovány na to, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi oběma prezidenty. „Naším úkolem je připravit konečnou fázi nikoli samotného dokumentu, ale otázek, jichž jsme se dotkli, a připravit budoucí setkání prezidentů,“ řekl ukrajinský vyjednávač.

V Istanbulu nebo Ankaře

Místem schůzky Putina a Zelenského by podle něj bylo pravděpodobně Turecko. Datum a místo takového setkání podle něj zatím není známo. „Datum ani místo nejsou známy, ale domníváme se, že to bude s největší pravděpodobností Istanbul nebo Ankara,“ řekl Arachamija.

Podle Arachamiji turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek telefonicky hovořil s Putinem i Zelenským a zjevně potvrdil připravenost „uspořádat schůzku v nejbližší budoucnosti„.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti v rozhovoru s běloruskou televizí řekl, že rozhovory s Ukrajinou nebyly jednoduché, ale hlavní je, že pokračují. Řekl také, že Rusko by rádo v jednáních pokračovalo v Bělorusku, ale Kyjev byl proti.

Rusko a Ukrajina měly minulý měsíc několik kol rozhovorů v Bělorusku, ale naposledy se delegace sešly v Istanbulu. Obě strany v posledních dnech jednání popisovaly jako obtížná. Dosavadní schůzky se konaly mezi oběma delegacemi tváří v tvář i prostřednictvím telekonferencí.

Papež František zvažuje, že navštíví Kyjev. „Ano, je to možné,“ řekl dnes novinářům v letadle cestou na Maltu. Podrobnosti podle agentury Reuters neuvedl. V projevu na Maltě, kde je na dvoudenní návštěvě, dnes ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo označil za potentáta v zajetí nacionalistických zájmů, který podněcuje konflikty. Mluvil o stínech války přicházejících z Východu.

Pokud by se František skutečně rozhodl navštívit Kyjev, kam ho pozvali ukrajinští politici i náboženští představitelé, stal by se nejznámější osobností, která by tak během války učinila. Velký ohlas v březnu vyvolala návštěva ukrajinské metropole českým premiérem Petrem Fialou a jeho protějšky z Polska a Slovinska, kterou pozorovatelé hodnotili jako silný signál podpory Kyjevu, který čelí agresi Moskvy.

„Z východu Evropy, ze země, kde vychází slunce, se teď rozšířily temné stíny války. Mysleli jsme si, že invaze do jiných zemí, divoké pouliční boje a atomové hrozby jsou ponurými vzpomínkami na vzdálenou minulost,“ řekl papež v projevu k maltským představitelům. „Avšak ledové větry války, které přináší jen smrt, zkázu a nenávist, se mocně opřely do životů mnoha lidí a zasáhly nás všechny,“ dodal.

„Zase znovu nějaký potentát, bohužel v zajetí anachronických tvrzení týkajících se nacionalistických zájmů, vyvolává a podněcuje konflikty, zatímco obyčejní lidé cítí potřebu budovat budoucnost, která buď bude společná, nebo nebude vůbec,“ prohlásil také.

Novináři si dnes všimli toho, že když pětaosmdesátiletý papež v Římě nastupoval do letadla, tak nešel po schodech, ale využil zvedací plošinu. Podle Reuters to bylo poprvé. František, pro něhož je cesta na Maltu 36. cestou do zahraničí ve funkci, trpí problémy s nervy, které mu způsobují bolesti nohou.

V letadle měl papež podle novinářů dobrou náladu, ale uličkou stroje šel s obtížemi.

Pontifex musel v únoru zrušit cestu do Florencie a nezúčastnil se ani mší během Popeleční středy kvůli akutní bolesti kolen. Loni v červenci strávil deset dní v nemocnici po plánované operaci, při níž mu lékaři odebrali část tlustého střeva.