Nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve Kirill dnes v armádním chrámu sloužil bohoslužbu za ruské vojáky. Vyzval je, aby bránili svou mírumilovnou zemi tak, jak to umí jen Rusové, informovala agentura Reuters, podle níž hlava církve slova pronesla v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.

V bohatě vyzdobeném hlavním chrámu ruských ozbrojených sil, který byl otevřen před dvěma lety v Kubince u Moskvy, patriarcha Kirill řekl přítomným vojákům, že Rusko je „mírumilovná země“, která válkou velmi trpí.

„Rozhodně neusilujeme o válku ani o nic, co by mohlo ublížit druhým,“ řekl patriarcha, který je blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina. „Ale po celou dobu našich dějin jsme byli vychováváni k lásce k vlasti. A budeme připraveni ji bránit, jak jen Rusové umí bránit svou zemi,“ dodal.

Pětasedmdesátiletý Kirill již dříve vystoupil s prohlášeními, v nichž obhajoval vojenskou invazi Moskvy na Ukrajině. Válku, kterou Kreml označuje jako „speciální vojenskou operaci“, patriarcha podle Reuters vnímá jako hráz proti západní liberální kultuře, kterou považuje za úpadkovou zejména kvůli všeobecnému přijímání homosexuality.

Jeho podpora vojenské intervence, při níž zahynuly tisíce vojáků a ukrajinských civilistů, rozhněvala některé představitele pravoslavné církve v Rusku i v zahraničních církvích napojených na moskevský patriarchát.

Při svém nedělním kázání patriarcha Kirill řekl, že cítí také obavy o lidi postižené ozbrojeným konfliktem. „To všechno jsou lidé Svaté Rusi. Jsou to naši bratři a sestry,“ dodal.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Podle jednoho ze zdrojů stanice se toho ruský prezident Vladimir Putin bude snažit dosáhnout do 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství.

Ruským pozemním silám se na Ukrajině zatím nedaří udržet kontrolu nad oblastmi, o které svádějí boje, napsala CNN na svém webu. Putin je tak pod stále větším tlakem, aby ukázal, že Rusko přeci jen dosáhlo vítězství. Oblast, kde by mohly být ruské síly nejúspěšnější, je východ Ukrajiny, uvedly zdroje CNN.

Devátý květen zaujímá v ruském kalendáři prominentní místo, poněvadž v tento den si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v druhé světové válce a na moskevském Rudém náměstí pořádá rozsáhlou vojenskou přehlídku a ukázku armádní techniky. Podle amerických představitelů by Putin rád oslavil tento den alespoň dílčím vítězstvím ve válce na Ukrajině.

Američtí a evropští představitelé ale podle CNN upozorňují, že i přes lhůty, které si může Rusko stanovit v rétorické rovině, se Moskva pravděpodobně připravuje na vyhlídku dlouhodobé války. Nejmenovaný evropský diplomat sdělil, že Putin se zřejmě chystá na „dlouhou a vleklou válku ve stylu té v Čečensku, protože mu do určité míry nic jiného nezbývá„.

Druhá rusko-čečenská válka začala v srpnu 1999 vpádem ruských jednotek a bombardováním. V únoru 2000 po dobytí čečenské metropole Groznyj úřadující ruský prezident Vladimir Putin prohlásil vojenskou operaci za skončenou.

Ruská média ale označila za konec čečenské války až duben 2009, kdy Moskva po deseti letech ukončila v Čečensku zvláštní bezpečnostní režim.

Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński dnešnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok „značně zesílil odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.

Před více než pěti týdny zahájilo Rusko agresivní válku proti sousední Ukrajině, která sousedí také s Polskem. Varšava naléhá na spojence, aby Severoatlantická aliance posílila své východní křídlo. Podle Kaczyńského dává v zásadě smysl, aby jaderné zbraně byly součástí tohoto posilování.

Polsko by podle vicepremiéra uvítalo také zvýšení americké vojenské přítomnosti v Evropě ze současných 100.000 na 150.000 vojáků, a to z důvodu rostoucí ruské agresivity. Podle jeho názoru by mělo být 75.000 těchto vojáků umístěno trvale na východním křídle NATO, z toho 50.000 v Pobaltí a Polsku.

„Vojáci jaderné velmoci Ameriky jsou nejsilnějším odstrašujícím prostředkem proti ruskému útoku na země NATO a poskytují nám nejvíce bezpečí,“ řekl polský politik listu Welt am Sonntag.

Celkově by NATO mělo pomáhat Ukrajině více než dosud, míní Kaczyński. „Zaprvé by mělo zahájit mírovou misi (na Ukrajině),“ řekl s odkazem na polskou iniciativu, která momentálně nenachází v rámci aliance dostatek podpory. „Zadruhé, země NATO by měly konečně dodat zbraně, o které (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj důrazně žádá,“ dodal. Kyjev chce získat těžké zbraně včetně letectva, dělostřelectva či tanků, které by mu pomohly odrazit Ruskou invazi.

K větším dodávkám zbraní na Ukrajinu vyzval Kaczyński jmenovitě Německo, které by podle něj rovněž mělo v Evropské unii prosadit ropné embargo vůči Rusku. Německo a další unijní země zastavení ruských dodávek ropy odmítá s tím, že by takový krok poškodil evropské ekonomiky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki tento týden oznámil, že Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku a nejpozději do konce května chce přestat dovážet ruské uhlí.

Ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Oznámila to dnes na facebooku náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. V osvobozeném městě Buča muselo být do společných hrobů uloženo 280 těl. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč už předtím oznámil, že v oblasti bylo osvobozeno více než 30 obcí.

„Celá Kyjevská oblast byla osvobozena od vetřelce,“ uvedla Maljarová. Například starosta města Brovary, které leží asi 20 kilometrů východně od Kyjeva, už předtím v televizi oznámil, že „ruští okupanti už opustili prakticky celý brovarský okres„. Dodal, že ukrajinské síly začnou pracovat na čištění regionu od zbývajících ruských vojáků i od „vojenské výzbroje a možná i od min„. Starosta Ihor Sapožko dále řekl, že mnozí obyvatelé se už vrátili do Brovar a že obchody a firmy znovu otvírají.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News zveřejněném v noci na dnešek varoval, aby se do osvobozených oblastí lidé vraceli jen opatrně. „Rusové položili miny na celém území, v domech, pod stroje a dokonce i pod těla těch, které zabili,“ uvedl.

Prezidentský poradce Arestovyč podle AFP k situaci kolem hlavního města poznamenal, že ukrajinští vojáci „vyhnali nepřítele k hranici“ a že bylo v oblasti osvobozeno více než 30 obcí. „Zmocnili jsme se velkého počtu opuštěných vojenských vozidel bez paliva,“ dodal Arestovyč ve videu, které zveřejnila prezidentská kancelář.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Jeden z mužů měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

Starosta města Anatolij Fedoruk AFP později řekl, že do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř 300 lidí. „V Buči jsme už pohřbili 280 lidí do společných jam„, řekl. Podle něj nebylo možné to udělat na třech hřbitovech obce v dosahu střelby ruských vojáků.

Šokující fotografii z Buči, na níž jsou údajně zastřelení civilisté ležící na zemi se svázanýma rukama, zveřejnil dnes večer na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Tito lidé nebyli vojáci. Neměli zbraně. Nepředstavovali hrozbu. Ke kolika dalším takovým případům nyní dochází na okupovaných územích?“ okomentoval Podoljak snímek.

Ukrajinská armáda osvobodila také několik obcí například v okolí druhého největšího ukrajinského města Charkova. Podle expertů Kreml po neúspěchu počáteční fáze svého tažení na Ukrajině musel přehodnotit své plány a zanechat neúspěšných snah na obsazení Kyjeva, Charkova, Oděsy a dalších velkých ukrajinských měst.