Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
Válka na UkrajiněOtřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem...

Otřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem otupí

Reportérka americké televizní stanice CBS Debora Pattaová natáčela během konfliktů v Africe i na Blízkém východě a posílala reportáže o teroristických útocích v Evropě, takže násilí a smrt viděla často a zblízka. To, čeho byla tento týden svědkem v ukrajinském městě Buča, ale bylo tak strašlivé, že to s ní otřáslo. Záběry mrtvých civilistů ležících na ulicích a masových hrobů se mohou díky vlivu médií stát zlomovým bodem války, podle odborníků se ale stejně dobře může stát, že publikum časem vůči obrazům zkázy otupí, napsala agentura AP.

„Tyhle obrazy nás musí zneklidňovat,“ řekla Pattaová v pořadu CBS Morning, kde popisovala, co spolu s ostatními novináři v Buči viděla.

Dříve příjemci zpráv válku vnímali spíše zdálky: kamery zachycovaly exploze a objevovaly se záběry zničených měst natočené z dronů. Teď, když ukrajinská armáda znovu získala kontrolu nad městečky a obcemi poblíž Kyjeva, které předtím obsadili ruští vojáci, se perspektiva změnila a novináři mohou zblízka zachytit zkázu, kterou napáchaly invazní jednotky, a to včetně obětí, které jsou často spálené, spoutané nebo nesou známky mučení.

Panuje přesvědčení, že tyhle burcující obrazy mohou změnit veřejné mínění nebo ovlivnit, co se bude odehrávat dál. Profesorka komunikačních studií Rebecca Adelmanová z univerzity v Marylandu, která se na mediální pokrytí konfliktů specializuje, ale tvrdí, že se to v minulosti příliš často nedělo.

„Přinášet svědectví je nicméně nesmírně důležité, zejména v případě katastrofických ztrát,“ tvrdí odbornice. „Někdy je fotografie to jediné, co vám zůstane.“

Snímky a videa z Buče ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích, kde je útočníci zastřelili. Novináři z celého světa také mluvili s lidmi, kteří řádění armády přežili a vyprávěli o barbarství ruských vojáků.

Moderátoři zpráv a reportéři diváky varovali, že se jim chystají promítnout velmi znepokojivé záběry. „Je mi líto, že vám to musím ukázat,“ řekl reportér stanice CNN Frederik Pleitgen, když kameru namířil na dodávku plnou těl v černých pytlích. „I když se nám chce zavřít oči, je stále těžší nevidět, co se tady děje,“ vzkázal divákům moderátor stanice NBC Lester Holt.

Zkušený producent zpravodajství Rick Kaplan, který pracoval jako šéf CNN a MSNBC, tvrdí, že média pečlivě vybírají, co mohou divákům ukázat, aniž by se vyhýbala zjevným faktům. „Je dobře, že nám to připadá hrůzostrašné. Dovedete si představit, že bychom k tomu byli chladní?“ říká nad reportáží z Buče.

Moderátor nejsledovanějšího polského zpravodajského pořadu Fakty Grzegorz Kajdanowicz reportáž uvedl takto: „Je naší povinností vás varovat, ale také vám ukázat, co Rusové spáchali v Buči a na dalších místech“. Italská státní televize vysílala záběry bez upozornění, obrázky spoutaných rukou napůl zasypaných v písku doprovázel jen strohý komentář novinářky Stefanie Battistiniové. „To, co vidíte, jsou bohužel známky mučení. Všichni na sobě mají civilní oblečení,“ řekla.

Jiné to samozřejmě bylo v ruské televizi, která lživě tvrdila, že za smrt civilistů nesou odpovědnost sami Ukrajinci nebo že celá událost je obří manipulace. Záběry mrtvých těl z Buče provázel nápis „fake“ (lež).

Historička Drew Faustová z Harvardovy univerzity připomíná, že snímky z války často měly burcující efekt. Když fotograf Matthew Brady v roce 1862 vystavoval snímky z občanské války, napsal deník The New York Times, že autor „sice nepřivezl mrtvá těla a nepoložil je k našemu prahu a na ulice, ale udělal něco podobného“. V roce 2016 média zveřejnila snímek zmateného zakrváceného pětiletého chlapce po bombardování syrského Halabu a stanice NPR ho pak zveřejnila s titulkem: „Změní jedna fotografie celou válku?“ Nestalo se nic.

Nebezpečí podle odborníků tkví také v tom, že lidi je čím dál těžší šokovat a že časem vůči hrůzám otupí. Podle Faustové se to stalo třeba v případě pandemie covidu-19, kdy nakonec většina lidí přestala zprávy o tisícovkách mrtvých vnímat.

Počet příšerných obrazů z Ukrajiny se bude rapidně zvyšovat spolu s tím, jak Ukrajinci osvobozují některé dříve obsazené oblasti. „Bude potřeba, aby k tomu zpravodajství přistupovalo s opatrností a nestalo se jen přehlídkou hrůz,“ varuje někdejší vedoucí pracovník stanice NBC News Bill Wheatley.

Je ale třeba připomenout, že jedním z překvapení této války – kromě odhodlání Ukrajinců zvítězit – je i schopnost prezidenta Volodymyra Zelenského mít navrch v informační válce a nevídaným způsobem sjednotit Putinovy odpůrce. V tomto kontextu mohou obrazy zkázy skutečně něco změnit.

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama