Válka na UkrajiněOtřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem...

Otřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem otupí

Reportérka americké televizní stanice CBS Debora Pattaová natáčela během konfliktů v Africe i na Blízkém východě a posílala reportáže o teroristických útocích v Evropě, takže násilí a smrt viděla často a zblízka. To, čeho byla tento týden svědkem v ukrajinském městě Buča, ale bylo tak strašlivé, že to s ní otřáslo. Záběry mrtvých civilistů ležících na ulicích a masových hrobů se mohou díky vlivu médií stát zlomovým bodem války, podle odborníků se ale stejně dobře může stát, že publikum časem vůči obrazům zkázy otupí, napsala agentura AP.

„Tyhle obrazy nás musí zneklidňovat,“ řekla Pattaová v pořadu CBS Morning, kde popisovala, co spolu s ostatními novináři v Buči viděla.

Dříve příjemci zpráv válku vnímali spíše zdálky: kamery zachycovaly exploze a objevovaly se záběry zničených měst natočené z dronů. Teď, když ukrajinská armáda znovu získala kontrolu nad městečky a obcemi poblíž Kyjeva, které předtím obsadili ruští vojáci, se perspektiva změnila a novináři mohou zblízka zachytit zkázu, kterou napáchaly invazní jednotky, a to včetně obětí, které jsou často spálené, spoutané nebo nesou známky mučení.

Panuje přesvědčení, že tyhle burcující obrazy mohou změnit veřejné mínění nebo ovlivnit, co se bude odehrávat dál. Profesorka komunikačních studií Rebecca Adelmanová z univerzity v Marylandu, která se na mediální pokrytí konfliktů specializuje, ale tvrdí, že se to v minulosti příliš často nedělo.

„Přinášet svědectví je nicméně nesmírně důležité, zejména v případě katastrofických ztrát,“ tvrdí odbornice. „Někdy je fotografie to jediné, co vám zůstane.“

Snímky a videa z Buče ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích, kde je útočníci zastřelili. Novináři z celého světa také mluvili s lidmi, kteří řádění armády přežili a vyprávěli o barbarství ruských vojáků.

Moderátoři zpráv a reportéři diváky varovali, že se jim chystají promítnout velmi znepokojivé záběry. „Je mi líto, že vám to musím ukázat,“ řekl reportér stanice CNN Frederik Pleitgen, když kameru namířil na dodávku plnou těl v černých pytlích. „I když se nám chce zavřít oči, je stále těžší nevidět, co se tady děje,“ vzkázal divákům moderátor stanice NBC Lester Holt.

Zkušený producent zpravodajství Rick Kaplan, který pracoval jako šéf CNN a MSNBC, tvrdí, že média pečlivě vybírají, co mohou divákům ukázat, aniž by se vyhýbala zjevným faktům. „Je dobře, že nám to připadá hrůzostrašné. Dovedete si představit, že bychom k tomu byli chladní?“ říká nad reportáží z Buče.

Moderátor nejsledovanějšího polského zpravodajského pořadu Fakty Grzegorz Kajdanowicz reportáž uvedl takto: „Je naší povinností vás varovat, ale také vám ukázat, co Rusové spáchali v Buči a na dalších místech“. Italská státní televize vysílala záběry bez upozornění, obrázky spoutaných rukou napůl zasypaných v písku doprovázel jen strohý komentář novinářky Stefanie Battistiniové. „To, co vidíte, jsou bohužel známky mučení. Všichni na sobě mají civilní oblečení,“ řekla.

Jiné to samozřejmě bylo v ruské televizi, která lživě tvrdila, že za smrt civilistů nesou odpovědnost sami Ukrajinci nebo že celá událost je obří manipulace. Záběry mrtvých těl z Buče provázel nápis „fake“ (lež).

Historička Drew Faustová z Harvardovy univerzity připomíná, že snímky z války často měly burcující efekt. Když fotograf Matthew Brady v roce 1862 vystavoval snímky z občanské války, napsal deník The New York Times, že autor „sice nepřivezl mrtvá těla a nepoložil je k našemu prahu a na ulice, ale udělal něco podobného“. V roce 2016 média zveřejnila snímek zmateného zakrváceného pětiletého chlapce po bombardování syrského Halabu a stanice NPR ho pak zveřejnila s titulkem: „Změní jedna fotografie celou válku?“ Nestalo se nic.

Nebezpečí podle odborníků tkví také v tom, že lidi je čím dál těžší šokovat a že časem vůči hrůzám otupí. Podle Faustové se to stalo třeba v případě pandemie covidu-19, kdy nakonec většina lidí přestala zprávy o tisícovkách mrtvých vnímat.

Počet příšerných obrazů z Ukrajiny se bude rapidně zvyšovat spolu s tím, jak Ukrajinci osvobozují některé dříve obsazené oblasti. „Bude potřeba, aby k tomu zpravodajství přistupovalo s opatrností a nestalo se jen přehlídkou hrůz,“ varuje někdejší vedoucí pracovník stanice NBC News Bill Wheatley.

Je ale třeba připomenout, že jedním z překvapení této války – kromě odhodlání Ukrajinců zvítězit – je i schopnost prezidenta Volodymyra Zelenského mít navrch v informační válce a nevídaným způsobem sjednotit Putinovy odpůrce. V tomto kontextu mohou obrazy zkázy skutečně něco změnit.

Reklama

Doporučujeme

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama