Válka na UkrajiněOtřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem...

Otřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem otupí

Reportérka americké televizní stanice CBS Debora Pattaová natáčela během konfliktů v Africe i na Blízkém východě a posílala reportáže o teroristických útocích v Evropě, takže násilí a smrt viděla často a zblízka. To, čeho byla tento týden svědkem v ukrajinském městě Buča, ale bylo tak strašlivé, že to s ní otřáslo. Záběry mrtvých civilistů ležících na ulicích a masových hrobů se mohou díky vlivu médií stát zlomovým bodem války, podle odborníků se ale stejně dobře může stát, že publikum časem vůči obrazům zkázy otupí, napsala agentura AP.

„Tyhle obrazy nás musí zneklidňovat,“ řekla Pattaová v pořadu CBS Morning, kde popisovala, co spolu s ostatními novináři v Buči viděla.

Dříve příjemci zpráv válku vnímali spíše zdálky: kamery zachycovaly exploze a objevovaly se záběry zničených měst natočené z dronů. Teď, když ukrajinská armáda znovu získala kontrolu nad městečky a obcemi poblíž Kyjeva, které předtím obsadili ruští vojáci, se perspektiva změnila a novináři mohou zblízka zachytit zkázu, kterou napáchaly invazní jednotky, a to včetně obětí, které jsou často spálené, spoutané nebo nesou známky mučení.

Panuje přesvědčení, že tyhle burcující obrazy mohou změnit veřejné mínění nebo ovlivnit, co se bude odehrávat dál. Profesorka komunikačních studií Rebecca Adelmanová z univerzity v Marylandu, která se na mediální pokrytí konfliktů specializuje, ale tvrdí, že se to v minulosti příliš často nedělo.

„Přinášet svědectví je nicméně nesmírně důležité, zejména v případě katastrofických ztrát,“ tvrdí odbornice. „Někdy je fotografie to jediné, co vám zůstane.“

Snímky a videa z Buče ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích, kde je útočníci zastřelili. Novináři z celého světa také mluvili s lidmi, kteří řádění armády přežili a vyprávěli o barbarství ruských vojáků.

Moderátoři zpráv a reportéři diváky varovali, že se jim chystají promítnout velmi znepokojivé záběry. „Je mi líto, že vám to musím ukázat,“ řekl reportér stanice CNN Frederik Pleitgen, když kameru namířil na dodávku plnou těl v černých pytlích. „I když se nám chce zavřít oči, je stále těžší nevidět, co se tady děje,“ vzkázal divákům moderátor stanice NBC Lester Holt.

Zkušený producent zpravodajství Rick Kaplan, který pracoval jako šéf CNN a MSNBC, tvrdí, že média pečlivě vybírají, co mohou divákům ukázat, aniž by se vyhýbala zjevným faktům. „Je dobře, že nám to připadá hrůzostrašné. Dovedete si představit, že bychom k tomu byli chladní?“ říká nad reportáží z Buče.

Moderátor nejsledovanějšího polského zpravodajského pořadu Fakty Grzegorz Kajdanowicz reportáž uvedl takto: „Je naší povinností vás varovat, ale také vám ukázat, co Rusové spáchali v Buči a na dalších místech“. Italská státní televize vysílala záběry bez upozornění, obrázky spoutaných rukou napůl zasypaných v písku doprovázel jen strohý komentář novinářky Stefanie Battistiniové. „To, co vidíte, jsou bohužel známky mučení. Všichni na sobě mají civilní oblečení,“ řekla.

Jiné to samozřejmě bylo v ruské televizi, která lživě tvrdila, že za smrt civilistů nesou odpovědnost sami Ukrajinci nebo že celá událost je obří manipulace. Záběry mrtvých těl z Buče provázel nápis „fake“ (lež).

Historička Drew Faustová z Harvardovy univerzity připomíná, že snímky z války často měly burcující efekt. Když fotograf Matthew Brady v roce 1862 vystavoval snímky z občanské války, napsal deník The New York Times, že autor „sice nepřivezl mrtvá těla a nepoložil je k našemu prahu a na ulice, ale udělal něco podobného“. V roce 2016 média zveřejnila snímek zmateného zakrváceného pětiletého chlapce po bombardování syrského Halabu a stanice NPR ho pak zveřejnila s titulkem: „Změní jedna fotografie celou válku?“ Nestalo se nic.

Nebezpečí podle odborníků tkví také v tom, že lidi je čím dál těžší šokovat a že časem vůči hrůzám otupí. Podle Faustové se to stalo třeba v případě pandemie covidu-19, kdy nakonec většina lidí přestala zprávy o tisícovkách mrtvých vnímat.

Počet příšerných obrazů z Ukrajiny se bude rapidně zvyšovat spolu s tím, jak Ukrajinci osvobozují některé dříve obsazené oblasti. „Bude potřeba, aby k tomu zpravodajství přistupovalo s opatrností a nestalo se jen přehlídkou hrůz,“ varuje někdejší vedoucí pracovník stanice NBC News Bill Wheatley.

Je ale třeba připomenout, že jedním z překvapení této války – kromě odhodlání Ukrajinců zvítězit – je i schopnost prezidenta Volodymyra Zelenského mít navrch v informační válce a nevídaným způsobem sjednotit Putinovy odpůrce. V tomto kontextu mohou obrazy zkázy skutečně něco změnit.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama