Válka na UkrajiněOtřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem...

Otřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem otupí

Reportérka americké televizní stanice CBS Debora Pattaová natáčela během konfliktů v Africe i na Blízkém východě a posílala reportáže o teroristických útocích v Evropě, takže násilí a smrt viděla často a zblízka. To, čeho byla tento týden svědkem v ukrajinském městě Buča, ale bylo tak strašlivé, že to s ní otřáslo. Záběry mrtvých civilistů ležících na ulicích a masových hrobů se mohou díky vlivu médií stát zlomovým bodem války, podle odborníků se ale stejně dobře může stát, že publikum časem vůči obrazům zkázy otupí, napsala agentura AP.

„Tyhle obrazy nás musí zneklidňovat,“ řekla Pattaová v pořadu CBS Morning, kde popisovala, co spolu s ostatními novináři v Buči viděla.

Dříve příjemci zpráv válku vnímali spíše zdálky: kamery zachycovaly exploze a objevovaly se záběry zničených měst natočené z dronů. Teď, když ukrajinská armáda znovu získala kontrolu nad městečky a obcemi poblíž Kyjeva, které předtím obsadili ruští vojáci, se perspektiva změnila a novináři mohou zblízka zachytit zkázu, kterou napáchaly invazní jednotky, a to včetně obětí, které jsou často spálené, spoutané nebo nesou známky mučení.

Panuje přesvědčení, že tyhle burcující obrazy mohou změnit veřejné mínění nebo ovlivnit, co se bude odehrávat dál. Profesorka komunikačních studií Rebecca Adelmanová z univerzity v Marylandu, která se na mediální pokrytí konfliktů specializuje, ale tvrdí, že se to v minulosti příliš často nedělo.

„Přinášet svědectví je nicméně nesmírně důležité, zejména v případě katastrofických ztrát,“ tvrdí odbornice. „Někdy je fotografie to jediné, co vám zůstane.“

Snímky a videa z Buče ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích, kde je útočníci zastřelili. Novináři z celého světa také mluvili s lidmi, kteří řádění armády přežili a vyprávěli o barbarství ruských vojáků.

Moderátoři zpráv a reportéři diváky varovali, že se jim chystají promítnout velmi znepokojivé záběry. „Je mi líto, že vám to musím ukázat,“ řekl reportér stanice CNN Frederik Pleitgen, když kameru namířil na dodávku plnou těl v černých pytlích. „I když se nám chce zavřít oči, je stále těžší nevidět, co se tady děje,“ vzkázal divákům moderátor stanice NBC Lester Holt.

Zkušený producent zpravodajství Rick Kaplan, který pracoval jako šéf CNN a MSNBC, tvrdí, že média pečlivě vybírají, co mohou divákům ukázat, aniž by se vyhýbala zjevným faktům. „Je dobře, že nám to připadá hrůzostrašné. Dovedete si představit, že bychom k tomu byli chladní?“ říká nad reportáží z Buče.

Moderátor nejsledovanějšího polského zpravodajského pořadu Fakty Grzegorz Kajdanowicz reportáž uvedl takto: „Je naší povinností vás varovat, ale také vám ukázat, co Rusové spáchali v Buči a na dalších místech“. Italská státní televize vysílala záběry bez upozornění, obrázky spoutaných rukou napůl zasypaných v písku doprovázel jen strohý komentář novinářky Stefanie Battistiniové. „To, co vidíte, jsou bohužel známky mučení. Všichni na sobě mají civilní oblečení,“ řekla.

Jiné to samozřejmě bylo v ruské televizi, která lživě tvrdila, že za smrt civilistů nesou odpovědnost sami Ukrajinci nebo že celá událost je obří manipulace. Záběry mrtvých těl z Buče provázel nápis „fake“ (lež).

Historička Drew Faustová z Harvardovy univerzity připomíná, že snímky z války často měly burcující efekt. Když fotograf Matthew Brady v roce 1862 vystavoval snímky z občanské války, napsal deník The New York Times, že autor „sice nepřivezl mrtvá těla a nepoložil je k našemu prahu a na ulice, ale udělal něco podobného“. V roce 2016 média zveřejnila snímek zmateného zakrváceného pětiletého chlapce po bombardování syrského Halabu a stanice NPR ho pak zveřejnila s titulkem: „Změní jedna fotografie celou válku?“ Nestalo se nic.

Nebezpečí podle odborníků tkví také v tom, že lidi je čím dál těžší šokovat a že časem vůči hrůzám otupí. Podle Faustové se to stalo třeba v případě pandemie covidu-19, kdy nakonec většina lidí přestala zprávy o tisícovkách mrtvých vnímat.

Počet příšerných obrazů z Ukrajiny se bude rapidně zvyšovat spolu s tím, jak Ukrajinci osvobozují některé dříve obsazené oblasti. „Bude potřeba, aby k tomu zpravodajství přistupovalo s opatrností a nestalo se jen přehlídkou hrůz,“ varuje někdejší vedoucí pracovník stanice NBC News Bill Wheatley.

Je ale třeba připomenout, že jedním z překvapení této války – kromě odhodlání Ukrajinců zvítězit – je i schopnost prezidenta Volodymyra Zelenského mít navrch v informační válce a nevídaným způsobem sjednotit Putinovy odpůrce. V tomto kontextu mohou obrazy zkázy skutečně něco změnit.

Doporučujeme

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama