Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
Válka na UkrajiněOtřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem...

Otřesné záběry z Buče mohou být zlomovým bodem války, publikum ale časem otupí

Reportérka americké televizní stanice CBS Debora Pattaová natáčela během konfliktů v Africe i na Blízkém východě a posílala reportáže o teroristických útocích v Evropě, takže násilí a smrt viděla často a zblízka. To, čeho byla tento týden svědkem v ukrajinském městě Buča, ale bylo tak strašlivé, že to s ní otřáslo. Záběry mrtvých civilistů ležících na ulicích a masových hrobů se mohou díky vlivu médií stát zlomovým bodem války, podle odborníků se ale stejně dobře může stát, že publikum časem vůči obrazům zkázy otupí, napsala agentura AP.

„Tyhle obrazy nás musí zneklidňovat,“ řekla Pattaová v pořadu CBS Morning, kde popisovala, co spolu s ostatními novináři v Buči viděla.

Dříve příjemci zpráv válku vnímali spíše zdálky: kamery zachycovaly exploze a objevovaly se záběry zničených měst natočené z dronů. Teď, když ukrajinská armáda znovu získala kontrolu nad městečky a obcemi poblíž Kyjeva, které předtím obsadili ruští vojáci, se perspektiva změnila a novináři mohou zblízka zachytit zkázu, kterou napáchaly invazní jednotky, a to včetně obětí, které jsou často spálené, spoutané nebo nesou známky mučení.

Panuje přesvědčení, že tyhle burcující obrazy mohou změnit veřejné mínění nebo ovlivnit, co se bude odehrávat dál. Profesorka komunikačních studií Rebecca Adelmanová z univerzity v Marylandu, která se na mediální pokrytí konfliktů specializuje, ale tvrdí, že se to v minulosti příliš často nedělo.

„Přinášet svědectví je nicméně nesmírně důležité, zejména v případě katastrofických ztrát,“ tvrdí odbornice. „Někdy je fotografie to jediné, co vám zůstane.“

Snímky a videa z Buče ukázaly těla v pytlích navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů a mrtvé lidi ležící na ulicích, kde je útočníci zastřelili. Novináři z celého světa také mluvili s lidmi, kteří řádění armády přežili a vyprávěli o barbarství ruských vojáků.

Moderátoři zpráv a reportéři diváky varovali, že se jim chystají promítnout velmi znepokojivé záběry. „Je mi líto, že vám to musím ukázat,“ řekl reportér stanice CNN Frederik Pleitgen, když kameru namířil na dodávku plnou těl v černých pytlích. „I když se nám chce zavřít oči, je stále těžší nevidět, co se tady děje,“ vzkázal divákům moderátor stanice NBC Lester Holt.

Zkušený producent zpravodajství Rick Kaplan, který pracoval jako šéf CNN a MSNBC, tvrdí, že média pečlivě vybírají, co mohou divákům ukázat, aniž by se vyhýbala zjevným faktům. „Je dobře, že nám to připadá hrůzostrašné. Dovedete si představit, že bychom k tomu byli chladní?“ říká nad reportáží z Buče.

Moderátor nejsledovanějšího polského zpravodajského pořadu Fakty Grzegorz Kajdanowicz reportáž uvedl takto: „Je naší povinností vás varovat, ale také vám ukázat, co Rusové spáchali v Buči a na dalších místech“. Italská státní televize vysílala záběry bez upozornění, obrázky spoutaných rukou napůl zasypaných v písku doprovázel jen strohý komentář novinářky Stefanie Battistiniové. „To, co vidíte, jsou bohužel známky mučení. Všichni na sobě mají civilní oblečení,“ řekla.

Jiné to samozřejmě bylo v ruské televizi, která lživě tvrdila, že za smrt civilistů nesou odpovědnost sami Ukrajinci nebo že celá událost je obří manipulace. Záběry mrtvých těl z Buče provázel nápis „fake“ (lež).

Historička Drew Faustová z Harvardovy univerzity připomíná, že snímky z války často měly burcující efekt. Když fotograf Matthew Brady v roce 1862 vystavoval snímky z občanské války, napsal deník The New York Times, že autor „sice nepřivezl mrtvá těla a nepoložil je k našemu prahu a na ulice, ale udělal něco podobného“. V roce 2016 média zveřejnila snímek zmateného zakrváceného pětiletého chlapce po bombardování syrského Halabu a stanice NPR ho pak zveřejnila s titulkem: „Změní jedna fotografie celou válku?“ Nestalo se nic.

Nebezpečí podle odborníků tkví také v tom, že lidi je čím dál těžší šokovat a že časem vůči hrůzám otupí. Podle Faustové se to stalo třeba v případě pandemie covidu-19, kdy nakonec většina lidí přestala zprávy o tisícovkách mrtvých vnímat.

Počet příšerných obrazů z Ukrajiny se bude rapidně zvyšovat spolu s tím, jak Ukrajinci osvobozují některé dříve obsazené oblasti. „Bude potřeba, aby k tomu zpravodajství přistupovalo s opatrností a nestalo se jen přehlídkou hrůz,“ varuje někdejší vedoucí pracovník stanice NBC News Bill Wheatley.

Je ale třeba připomenout, že jedním z překvapení této války – kromě odhodlání Ukrajinců zvítězit – je i schopnost prezidenta Volodymyra Zelenského mít navrch v informační válce a nevídaným způsobem sjednotit Putinovy odpůrce. V tomto kontextu mohou obrazy zkázy skutečně něco změnit.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama