Čína přiostřila rétoriku vůči USA a Tchaj-wanu poté, co nově zvolený prezident USA Joe Biden podpořil nezávislost Tchaj-wanu, píše BBC a další servery.
Varování ze strany Číny přišlo jen několik dní poté, co Čína zahájila další manévry směrem k ostrovu, který považuje za svoji nedílnou součást, a vyslala k Tchaj-wanskému průlivu stíhačky.
„Zcela vážně říkáme, že ten, kdo si hraje s ohněm, ten se spálí. Nezávislost Tchaj-wanu znamená válku,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva obrany Žen Kuo-čchiang. Vojenské aktivity ze strany Číny směrem k Tchaj-wanu jsou podle něj „nutné činy vzhledem k současné bezpečnostní situaci u Tchaj-wanského průlivu a k zajištění národní suverenity a bezpečnosti„.
Spojené státy označily slova Číny za nešťastná. „Tento výrok je nešťastný a rozhodně nekoresponduje s našimi záměry plnit povinnosti ze zákona Taiwan Relations Act,“ vyjádřil se nový mluvčí Pentagonu Josh Kirby. Jde o speciální zákon, který poskytuje ostrovu bezpečnostní záruky a jeho napadení by mohlo být důvodem pro válku. „Nevidíme žádný důvod, proč by napětí ohledně Tchaj-wanu mělo vést ke konfrontaci,“ dodal Kirby. Je to první oficiální výrok nové americké administrativy k čínsko-tchajwanským záležitostem.
Očekává se, že Bidenova administrativa bude vyvíjet na Čínu větší tlak směrem k dodržování lidských práv nebo právě na řešení otázky nezávislosti Tchaj-wanu a Hong-Kongu. Zpravodaj CNN ze Šanghaje Robin Brant v analýze uvedl, že čínské výhrůžky je třeba brát vážně: Čína si chce podle něj udržet obraz mírumilovné země a silácké výroky o válce do jejího repertoáru většinou nepatří.
Červená linie
Otázka Tchaj-wanu je pro Peking historicky nejpalčivějším místem, červená linie, kterou Peking nerad překračuje už od roku 1949, kdy se Čína defacto rozdělila na dvě samostatná území. Tchaj-wan se bere jako suverénní stát a 23 zemí světa jej tak uznává. Naopak Čínská lidová republika, která se považuje za právoplatného nástupce původní Číny, prosazuje politiku jedné Číny, kterou uznává i Česká republika. Cesta českého předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan způsobila mezi oběma zeměmi diplomatickou roztržku.
Za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga nároky Číny na ostrov ještě zesílily a Peking mnohokrát deklaroval, že jakýkoliv pokus o prohlubování nezávislosti Tchaj-wanu se setká s vojenskou reakcí.
