Válka na UkrajiněOSN varuje před výpadkem Záporožské jaderné elektrárny

OSN varuje před výpadkem Záporožské jaderné elektrárny

Ve městě Enerhodar vypadl tento týden kvůli ostřelování proud, který napájel i Záporožskou jadernou elektrárnu. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii spadající pod Organizaci spojených národů tak varoval před zhoršující se situací. Operátor elektrárny by totiž mohl vypnout poslední reaktor. Elektrárna by následně byla závislá pouze na nouzových generátorech. Informoval o tom server BBC a France 24.

Bezpečnost největší jaderné elektrárny v Evropě na jihu Ukrajiny se tento týden zásadně zhoršila. „Jedná se o neudržitelnou situaci, která začíná být čím dál více riskantní. Je naprosto nepřípustná, nemůžeme ji nadále tolerovat,“ vyjádřil se podle serveru BBC generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) Rafael Grossi ve svém prohlášení. Před víkendem rovněž varoval před jejím úplný výpadkem.

Záporožská jaderná elektrárna je od března obsazená ruskou armádou. Od té doby v oblasti a přilehlém městě Enerhodar dochází k bojům a ostřelování elektrárny. Není však zcela jasné, zda za něj může především ruská nebo ukrajinská armáda, jelikož se obě strany navzájem obviňují. V pátek ale střelba zcela vyřadila proud, který napájel rovněž přilehlou jadernou elektrárnu. Obyvatelé Enerhodaru pak v současnosti nemají tekoucí vodu, elektřinu, ani fungující odpady.

Kvůli pokračujícím bojům však není pravděpodobné, že by se proud podařilo opět nahodit. Operátor elektrárny má proto podle Grosse uvažovat o vypnutí posledního z šesti reaktorů. Ten ale zajišťuje ochlazování a další klíčové bezpečnostní funkce. V případě jeho odpojení by byla elektrárna zcela závislá na nouzových generátorech poháněných naftou. „Zoufalé okolnosti“ by navíc mohly přispět ke snížení už tak nedostatečného personálu přítomného v elektrárně.

Ruská armáda zavraždila dva zaměstnance elektrárny, nejméně deset je pohřešovaných

Od začátku okupování elektrárny měla ruská armáda zavraždit nejméně dva pracovníky elektrárny. Podle šéfa hlavní ukrajinské agentury pro jadernou energii pak rovněž zajala nebo zneužila na desítky dalších zaměstnanců. „Postupně byl zaveden režim obtěžování personálu,“ prohlásil podle serveru France 24 Petro Kotin. Dodal, že asi deset zaměstnanců se dosud pohřešuje. Také z toho důvodu vyzval v pátek šéf IAEA Rafael Grossi k opětovnému ukončení bojů v oblasti.

Výzvu Grossiho pak podpořili také zástupci Ruska. „Ředitel má naši plnou podporu,“ napsal si na svůj twitterový účet ruský ambasador pro IAEA Mikhail Ulyanov. K vytvoření bezpečné zóny přitom IAEA vyzvala už tento týden v úterý. Minulý týden rovněž na místo poslala tým 14 pracovníků. Dva z toho přitom v elektrárně zůstávají, aby zaručili její bezpečnost. Ve středu také podle serveru Al Jazeera Kyjev vyzval k vytvoření mezinárodní mise, který by na elektrárnu dohlížela.

Doporučujeme

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama