Zatímco se Spojené státy čím dál víc odvracejí od Evropy, EU a Čína usilují o těsnější spolupráci. Pokrok však brzdí obchodní napětí, válka Ruska proti Ukrajině a také složité hledání společného postupu v otázce změny klimatu.
Evropská unie a Čína oslavily na čtvrtečním vrcholném summitu v Pekingu půlstoletí diplomatických vztahů. Slavnostní atmosféru však zastínila řada sporných otázek.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa přicestovali ve čtvrtek ráno do čínské metropole v doprovodu hlavní unijní diplomatky Kaji Kallasové.
Přestože EU a Čína představují pro sebe navzájem druhého největšího obchodního partnera, jejich vztahy jsou čím dál napjatější. Brusel znepokojuje rekordní obchodní schodek přes 300 miliard eur za uplynulý rok i čínská omezení vývozu klíčových vzácných zemin, které se používají v elektromotorech a senzorech.
Čínský prezident Si Ťin-pching před summitem uvedl, že Čína a EU musí v rozbouřeném světě prohlubovat vzájemnou důvěru. Šéfové unijních institucí však vyzvali k „reálným řešením“, která by umožnila posunout se dál za tento „zlomový bod“.
EU se zavázala postavit se zásadním rozporům v obchodních vztazích, rostoucím obavám z přívalu levného, subvencovaného čínského zboží a také tiché podpoře, kterou Peking podle ní poskytuje ruské agresi na Ukrajině.
Evropskou unii už delší dobu znepokojuje čínská podpora Ruska ve válce proti Ukrajině. Costa a von der Leyenová v Pekingu vyzvali Čínu, aby „uplatnila svůj vliv“ na Kreml a přispěla k ukončení „agresivní války“ Moskvy.
Šéfka komise po summitu prohlásila, že „další vývoj vztahů s Čínou bude záviset na tom, jak bude Čína nadále jednat ve vztahu k válce [ruského prezidenta Vladimira] Putina.“
Costa uvedl, že Čína „jako stálý člen Rady bezpečnosti [OSN] má zvláštní odpovědnost ovlivnit Rusko, aby tuto válku ukončilo, přijalo bezpodmínečné příměří a přistoupilo na spravedlivé jednání s Ukrajinou“.
Brusel rovněž vyzval Čínu k většímu zapojení v oblasti klimatu – právě tam vidí i větší prostor pro spolupráci.
Oba představitelé EU zdůraznili, že se s Čínou shodli na nutnosti „dodržovat Pařížskou dohodu“. Ta byla uzavřena v roce 2015 jako první univerzální právně závazná celosvětová dohoda o klimatu a zavazuje státy udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2° C oproti předprůmyslové éře.
Elektromobily a brandy
Na tiskové konferenci v Pekingu Costa prohlásil, že EU a Čína „mají společný zájem na rozvoji konstruktivního, stabilního, vyváženého a vzájemně prospěšného vztahu“. Ursula von der Leyenová k tomu dodala: „Evropa vítá konkurenci. Máme ji rádi. Ale konkurence musí být férová.“
Obchodní nerovnováha mezi EU a Čínou se prohlubuje: Čína vyváží do Evropy obrovské objemy zboží, ale sama dováží málo a evropským firmám komplikuje vstup na svůj trh. Některé členské státy nicméně hlásí v posledních letech zlepšení.
Bulharský ministr hospodářství Petar Dilov v pondělí oznámil, že obchod mezi Bulharskem a Čínou překročil v prvním čtvrtletí letošního roku hranici 1 miliardy dolarů a jeho meziroční nárůst činí 27,8 procenta.
Obchod mezi Portugalskem a Čínou rovněž stabilně roste. V roce 2024 vzájemná výměna přesáhla 9,6 miliardy amerických dolarů. Portugalsko vyváží především měď, papír, víno a elektrotechniku, zatímco z Číny dováží elektroniku, vozidla, těžké stroje a chemické produkty.
Ačkoli obchodní vztahy těží z komplementarity obou trhů, obchodní bilance zůstává pro Portugalsko záporná.
Na diplomatické úrovni těží vztahy Portugalska s Čínou i z koloniální minulosti, zejména z předání Macaa. Toto autonomní území na jihu Číny bylo pod portugalskou správou od založení první oficiální osady v roce 1557 až do jeho navrácení Číně v roce 1999.
Obchodní napětí však přetrvává v několika oblastech. Loni Evropská unie zvýšila cla až na 35 procent na elektromobily vyrobené v Číně s odůvodněním, že rozsáhlé státní dotace poskytují čínským výrobcům neférovou výhodu. Unie rovněž zahájila šetření čínských dodavatelů větrných turbín.
Slovinsko patřilo k zemím, které nepodpořily rozhodnutí komise uvalit tato cla.
V červnu se slovinský ministr hospodářství, cestovního ruchu a sportu Matjaž Han setkal v Mnichově se zástupci čínského výrobce elektromobilů Nio, aby projednali možnost výroby vozů ve Slovinsku v závodě rakouské společnosti Magna Steyr.
Čína se ohradila proti tvrzením Bruselu o neférové konkurenci v oblasti elektromobilů a spustila šetření dovozu evropského vepřového, brandy a mléčných produktů – krok, který je široce vnímán jako odvetné opatření.
Převážnou většinu brandy z EU tvoří francouzský koňak. Jeho vývoz do Číny každoročně dosahuje hodnoty 1,4 miliardy eur.
Náznaky možného uvolnění napětí roztržce ohledně prémiových lihovin se objevily poté, co se začátkem tohoto měsíce v Paříži setkali čínský ministr zahraničí Wang I, francouzský prezident Emmanuel Macron a francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Současně však Čína uvalila antidumpingová cla až do výše 34,9 procenta na tento nápoj, čímž donutila hlavní evropské vývozce brandy ke zvýšení cen, aby se jim vyhnuli.
Sankce proti Rusku vrhly na summit stín
Jen pár dní před summitem v Pekingu EU schválila nových balíček sankcí vůči Rusku kvůli válce na Ukrajinu, včetně sankcí proti dvěma čínským bankám. Čínský ministr obchodu v reakci zaslal svému protějšku z EU nesouhlasnou diplomatickou nótu, takzvané „vážné výhrady“.
„Víme, že čínské firmy dodávají přibližně 80 procent zboží dvojího užití, které končí ve válce,“ uvedl Costa s odkazem na produkty, které mají sice civilní využití, ale mohou být použity i k vojenským účelům. „Nejsme naivní. Nežádáme Čínu, aby přerušila vztahy, ale aby posílila celní a finanční kontroly.“
Podle Bruselu znamenají prohlubující se politické a hospodářské vztahy Číny s Ruskem od roku 2022 faktickou podporu Moskvě, která jí pomohla ekonomicky zvládnout rozsáhlé západní sankce.
Čína obvinění odmítá a Peking v pondělí uvedl, že sankce budou mít „vážný negativní dopad na hospodářské a obchodní vztahy mezi Čínou a EU“.
Podle několika médií Wang I Kallasové počátkem měsíce sdělil, že Peking si nepřeje, aby Rusko válku prohrálo, neboť se obává, že by se pak Spojené státy plně soustředily na Čínu.
Tyto výroky, o nichž informoval hongkongský deník South China Morning Post s odvoláním na nejmenované představitele EU, by byly v rozporu s veřejným postojem Pekingu k tomuto konfliktu.
Osmnácté kolo evropských hospodářských sankcí proti Rusku od jeho invaze v roce 2022 přichází v době, kdy spojenci doufají, že americký prezident Donald Trump splní svou hrozbu potrestat Moskvu za blokování mírových snah.
EU tlačí Peking k rozhodnějším krokům v oblasti klimatu
Přestože mezi EU a Čínou panuje napětí kvůli obchodu a ruské agresi na Ukrajině, EU stále doufá v posílení spolupráce v boji proti klimatickým změnám a při snižování emisí skleníkových plynů.
Oteplující se planeta je tradičně jedním z mála témat, v němž se Brusel a Peking shodnou, a i nyní obě strany deklarují zájem na společném postupu v boji proti klimatickým změnám.
Podle společného tiskového prohlášení se čínští a unijní lídři ve čtvrtek shodli, že „posílení spolupráce mezi Čínou a EU v oblasti klimatických změn má zásadní význam pro blaho obyvatel na obou stranách a hraje klíčovou roli v podpoře multilateralismu a rozvoji globálně řízených postupů proti změně klimatu“.
Dále se v prohlášení uvádí, že „zelená je základním prvkem spolupráce mezi Čínou a EU a že obě strany mají pevný základ a široký prostor pro spolupráci v oblasti zelené transformace“.
Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová během své návštěvy Pekingu tento měsíc varovala, že „nedostatek ambicí ze strany hlavních znečišťovatelů znepokojuje mezinárodní společenství i naše občany“ a vyzvala k razantnějším krokům.
Čínský vicepremiér Ting Süe-siang naopak ocenil „zapojení Číny do globální ochrany životního prostředí“.
Na dotaz, zda kroky EU proti čínským firmám v oblasti zelené energie neohrozí globální přechod na obnovitelné zdroje, Riberaová připustila, že „je fér říct, že v krátkodobém horizontu z levných dovozů možná profitujeme“, ale varovala, že „to může zničit možnost“ dlouhodobých investic do evropské budoucnosti.
EU si klade za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Čína – největší producent skleníkových plynů na světě – se zavázala k dosažení tohoto cíle do roku 2060.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, dpa, EFE, Lusa, STA
