5.1 C
Czech
Pátek 12. prosince 2025
ZprávyOrbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Orbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru. Zatímco maďarský premiér téměř nezmínil válku na Ukrajině, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, Kyjevu opětovně vyjádřila podporu.

„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.

Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace hovoří již od roku 2015. „Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo,“ uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.

„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.

Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval, řešil zejména posilování konkurenceschopnosti EU a několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která hovoří o posílení evropského hospodářství. „Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ řekl Orbán.

Von der Leyenová naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma. „Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města 1300 dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.

„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová.

Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.

Podle šéfky komise každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. „Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích EU, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici,“ uvedla. „Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé,“ dodala von der Leyenová.

Maďarského premiéra slova šéfky EK evidentně pobouřila a jeho následná reakce již nebyla tak klidná jako předchozí projev. „Já bych býval rád hovořil o programu předsednictví, ale vidím, že vás to nezajímá,“ řekl na úvod své reakce. „Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK,“ dodal Orbán s tím, že v unijních smlouvách je komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale „politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu,“ dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.

„Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. „V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů

Slovenský prezident Peter Pellegrini vrátil parlamentu zákon, který ruší úřad na ochranu oznamovatelů. Vládní koalice Roberta Fica ho prosadila navzdory kritice menšinové opozice, Evropské komise i generální prokuratury. Opozice mezitím požádala ústavní soud, aby normu přezkoumal a před začátkem roku pozastavil její účinnost.

Ledecká zazářila v tréninku ve Svatém Mořici, pro Gisin letěl vrtulník

Ester Ledecká obsadila druhé místo ve čtvrtečním tréninku na sjezd ve Svatém Mořici. Po většinu dne vedla, až Joana Hählen se startovním číslem 56 zajela trať o třináct setin rychleji. Trénink přerušil vážný pád Michelle Gisin, kvůli němuž museli pořadatelé zastavit program a povolat vrtulník.

Jak vybrat vánoční stromek s ohledem na životní prostředí

Každé Vánoce se znovu objeví stejná otázka: je ekologičtější živý nebo umělý stromek? Odpověď ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Oba typy stromků mají svou vlastní ekologickou stopu a záleží na tom, odkud pocházejí a jak s nimi naložíme po svátcích.

Stát Washington zasáhly záplavy, úřady vyzvaly 100.000 obyvatel k evakuaci

Západní oblast amerického státu Washington zasáhly záplavy v důsledku vydatných dešťů, úřady vyzvaly k evakuaci na 100.000 obyvatel. Povodně podle nich mohou být katastrofické a život ohrožující. Guvernér Washingtonu Bob Ferguson vyhlásil stav pohotovosti a ke stejnému kroku vyzval federální vládu s cílem uvolnit širší pomoc. Guvernér rovněž mobilizoval Národní gardu. Úřad státu pro krizové řízení varoval, že povodně hrozí na nejméně 26 říčních tocích. Informuje o tom stanice CNN.

Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 31 mrtvých

Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše dnes agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.

Ukrajina napadla další tanker ruské stínové flotily

Ukrajinské námořní drony napadly v Černém moři další tanker patřící do ruské stínové flotily, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na anonymní zdroje v ukrajinské tajné službě SBU.

Island odstupuje z Eurovize kvůli účasti Izraele. Jde už o pátou zemi

Island oznámil, že se příští rok Eurovize nezúčastní. Stal se tak pátou zemí, která z hudební soutěže odstoupila v souvislosti s potvrzením izraelské účasti. Rozhodnutí padlo na středečním zasedání rady islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV. Vedení zdůraznilo, že aktuální atmosféra ani podmínky nepřispívají k tomu, aby se soutěž mohla nést v duchu jejích tradičních hodnot.

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyen

Designovaný český premiér Andrej Babiš přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen od svého současného jmenování do funkce. Přivítala ho v budově komise, pouze si podali ruce, společně se vyfotili a odešli na jednání.

Fed snížil úrokové sazby, naznačuje však pauzu ve zmírňování měnové politiky

Americký Federální rezervní systém (Fed) snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta, jak očekávali analytici. Zároveň ale bankéři dali najevo, že by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky přerušit.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko od začátku války

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky války, kterou rozpoutalo Rusko, píše agentura AFP. V důsledku útoku byla dočasně uzavřena letiště v Moskvě.

Trump: Právě jsme u pobřeží Venezuely zabavili ropný tanker

Americké síly zabavily u pobřeží Venezuely ropný tanker plující pod falešnou vlajkou Guyany, oznámil prezident Donald Trump. Má jít o sankciované plavidlo, které dopravovalo ropu „nelegálním teroristickým organizacím“. Venezuela hovoří o pirátství.

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se vrátí v Hunger Games prequelu Sunrise on the Reaping

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se znovu vrátí do světa Panemu. V chystaném filmu The Hunger Games: Sunrise on the Reaping si znovu zahrají Katniss Everdeen a Peetu Mellarka v prequelu podle nové knihy Suzanne Collins. Pro fanoušky série to znamená návrat původní ústřední dvojice na velké plátno po více než deseti letech.

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama