13.3 C
Czech
Čtvrtek 30. října 2025
ZprávyOrbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Orbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru. Zatímco maďarský premiér téměř nezmínil válku na Ukrajině, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, Kyjevu opětovně vyjádřila podporu.

„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.

Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace hovoří již od roku 2015. „Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo,“ uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.

„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.

Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval, řešil zejména posilování konkurenceschopnosti EU a několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která hovoří o posílení evropského hospodářství. „Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ řekl Orbán.

Von der Leyenová naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma. „Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města 1300 dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.

„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová.

Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.

Podle šéfky komise každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. „Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích EU, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici,“ uvedla. „Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé,“ dodala von der Leyenová.

Maďarského premiéra slova šéfky EK evidentně pobouřila a jeho následná reakce již nebyla tak klidná jako předchozí projev. „Já bych býval rád hovořil o programu předsednictví, ale vidím, že vás to nezajímá,“ řekl na úvod své reakce. „Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK,“ dodal Orbán s tím, že v unijních smlouvách je komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale „politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu,“ dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.

„Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. „V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ dodal.

Reklama

Právě se děje

Afghánec, který útočil v Aschaffenburgu, bude umístěn na neurčito na psychiatrii

Afghánec, který letos v lednu zaútočil v parku v bavorském městě Aschaffenburg nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Dnes o tom rozhodl soud, informuje agentura DPA. Podle znaleckého posudku muž trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný. Útok, který se odehrál krátce před únorovými parlamentními volbami, vyvolal v Německu pobouření. Politické strany přiměl k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.

Doporučujeme

Polské stíhačky znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun

Polské stíhací letouny MiG-29 dnes znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to napsaly agentury Reuters a PAP. Jde o druhý takový incident v jednom týdnu. O den dříve informovala polská armáda, že její stíhačky eskortovaly ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač.

Afghánec, který útočil v Aschaffenburgu, bude umístěn na neurčito na psychiatrii

Afghánec, který letos v lednu zaútočil v parku v bavorském městě Aschaffenburg nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil, bude umístěn na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Dnes o tom rozhodl soud, informuje agentura DPA. Podle znaleckého posudku muž trpí paranoidní schizofrenií a v době činu byl nepříčetný. Útok, který se odehrál krátce před únorovými parlamentními volbami, vyvolal v Německu pobouření. Politické strany přiměl k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.

Testy zbraní Burevestnik a Poseidon nejsou jaderné zkoušky, uvedl Kreml

Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.

Fed snížil sazby o čtvrt bodu, prosincový krok zůstává otevřený

Americká centrální banka (Fed) podruhé za sebou snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na úroveň 3,75 až 4 procenta a zaujala opatrný postoj. Další snížení sazeb v prosinci není jisté. Zároveň se banka zabývá napětím na peněžním trhu a připravuje opatření ke stabilizaci likvidity.

Po ruském nočním vzdušném útoku se část Ukrajiny ocitla bez proudu

Noční vzdušný útok ruských sil na Ukrajinu zabil dva lidi, 17 jich zranil a část země kvůli němu čelí výpadkům v dodávkách proudu. Vyplývá to z dnešních informací ukrajinských úřadů. Rusové podle energetické společnosti DTEK znovu zaútočili na její tepelné elektrárny v různých regionech a zařízení vážně poškodili. Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, protivzdušná obrana zneškodnila 623 z nich, uvedlo ukrajinské letectvo. Podobně Moskva uvádí, že sestřelovala ukrajinské drony nad ruským územím.

Trump přijme Orbána ve Washingtonu. Hlavním tématem budou ruské dodávky energií

Maďarský premiér Viktor Orbán se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem 7. listopadu ve Washingtonu. Cílem schůzky bude podle Budapešti především vyjednání výjimky z amerických energetických sankcí vůči Rusku a hledání cesty k možnému americko-ruskému summitu o ukončení války na Ukrajině.

V Karibiku zemřelo kvůli hurikánu Melissa přes 30 lidí, nejvíce na Haiti

V Karibiku zemřelo v souvislosti s hurikánem Melissa přes 30 lidí. Vyplývá to z údajů, které dnes večer citují agentury. Nejvíce mrtvých připadá na Haiti. Bouře dnes uděřila na Kubu, kde úřady nařídily evakuaci více než 700.000 lidí, a oslabená na druhý stupeň z pěti pokračuje směrem k Bahamským ostrovům. Podle úřadů zemí, na které udeřil, hurikán napáchal velké škody.

Trump se v Jižní Koreji setkal se Si Ťin-pchingem. Obchodní dohoda je blízko

Americký prezident Donald Trump se v jihokorejském Pusanu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jednání o možné obchodní dohodě trvalo skoro dvě hodiny a neslo se v uvolněném duchu. Hlavy států si vyměnily zdvořilostní fráze, místo schůzky ale opustily bez prohlášení.

Nesmíme zaspat! Trump nařídil Pentagonu okamžitě obnovit testy jaderných zbraní

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby s okamžitou platností obnovil testy amerických jaderných zbraní. Na sociální síti Truth Social to napsal krátce před svým odletem do Jižní Koreje. Došlo k tomu po ruských testech zbraní s jaderným pohonem v posledních dnech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama