-4.6 C
Czech
Čtvrtek 25. prosince 2025
ZprávyOrbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Orbán: Evropský azylový systém nefunguje a nelegální migrace je na vzestupu

Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru. Zatímco maďarský premiér téměř nezmínil válku na Ukrajině, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, Kyjevu opětovně vyjádřila podporu.

„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.

Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace hovoří již od roku 2015. „Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo,“ uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.

„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.

Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval, řešil zejména posilování konkurenceschopnosti EU a několikrát zmínil důležitost zprávy italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, která hovoří o posílení evropského hospodářství. „Podle Draghiho čelí Evropa pomalé agonii. Nejdůležitější věcí je, že naše unie se musí změnit a maďarské předsednictví chce být katalyzátorem této změny,“ řekl Orbán.

Von der Leyenová naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma. „Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města 1300 dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.

„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová.

Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.

Podle šéfky komise každý chápe, že migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropské řešení. „Právě proto byl přijat pakt o migraci a azylu, který je nyní třeba uvést do praxe, zároveň už nyní spolupracujeme se všemi členskými státy, včetně těch na vnějších hranicích EU, abychom jim pomohli zvládnout společnou hranici,“ uvedla. „Pane premiére, slyšela jsem slova, která jste pronesl o víkendu. Řekl jste, že Maďarsko chrání své hranice a že v Maďarsku jsou zavíráni zločinci. Jen by mě zajímalo, jak toto tvrzení odpovídá skutečnosti, když loni vaše úřady propustily z vězení odsouzené pašeráky a obchodníky s lidmi dříve, než si odpykali své tresty. Tak nevypadá boj proti nelegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to jen, že házíte problémy na druhé,“ dodala von der Leyenová.

Maďarského premiéra slova šéfky EK evidentně pobouřila a jeho následná reakce již nebyla tak klidná jako předchozí projev. „Já bych býval rád hovořil o programu předsednictví, ale vidím, že vás to nezajímá,“ řekl na úvod své reakce. „Levicové lži o Maďarsku, to je čistě jenom politická propaganda. Překvapuje mě, co řekla šéfka EK,“ dodal Orbán s tím, že v unijních smlouvách je komise strážkyní smluv, má být neutrální, nyní je to ale „politický orgán a politická zbraň, která útočí proti ostatním a proti Patriotům pro Evropu,“ dodal šéf maďarské vlády s odkazem na frakci v EP, do které spadá jeho hnutí Fidesz.

„Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ reagoval Orbán. Evropská unie podle něj pochybila v přístupu k válce na Ukrajině a musí nyní změnit strategii, jinak to povede k porážce. „V každé válce je potřeba diplomacie, komunikace, je třeba přímých a nepřímých kontaktů. Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Diddy žádá soud o okamžité propuštění

Sean „Diddy“ Combs podal odvolání a chce, aby ho soud okamžitě propustil z vězení. Zároveň žádá zrušení verdiktu nebo nové rozhodnutí o trestu v kauze dvou skutků souvisejících s převozem za účelem prostituce.

Papež vyzval k dialogu o míru na Ukrajině a k zastavení dalších válek ve světě

Papež Lev XIV. dnes v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný téměř čtyřletou válkou a apeloval na zúčastěné strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami.

Tim Cook vsadil na Nike nákupem za téměř 3 miliony dolarů

Šéf Applu Tim Cook nakoupil 50 tisíc akcií Nike v době, kdy se titul držel poblíž několikaměsíčních minim. Po zveřejnění nákupu akcie Nike posílily a pozornost se stočila i k dalšímu insiderovi, který přikoupil.

Rusko hlásí sestřelení 141 ukrajinských dronů, v Oděse ruský útok zabil člověka

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 141 ukrajinských dronů, zejména poblíž hranic. Několik dronů sestřelila ale i nad Moskvou, uvedl její starosta Sergej Sobjanin. Kvůli útokům ruských dronů byl v noci vyhlášen poplach na řadě míst Ukrajiny včetně metropole Kyjeva, jeden člověk zemřel podle místních úřadů při dalším ruském útoku na přístav Oděsa, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.

Severní Korea ukázala nové snímky údajně první jaderné ponorky

Severní Korea zveřejnila nové fotografie plavidla, které označuje za svou první ponorku s jaderným pohonem. Kim Čong-un si ji prohlédl v hale, kde ponorka ještě stojí na výrobní lince. Současně ostře kritizoval plány Jižní Koreje získat stejnou technologii se souhlasem Spojených států.

Při výbuchu v mešitě na severu Nigérie zemřelo nejméně pět lidí

Při středečním výbuchu v mešitě na severovýchodě Nigérie zemřelo nejméně pět lidí a dalších 35 utrpělo zranění. Podle policie šlo o teroristický útok, k němuž se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale podezírají islamistické skupiny.

K útoku na francouzskou poštu se přihlásila proruská hackerská skupina

Ke kybernetickému útoku na francouzskou poštu La Poste a její bankovní dům La Banque Postale, který v pondělí zastavil či omezil některé jejich služby, se přihlásila proruská hackerská skupina NoName057(16). Podle agentury AP to dnes uvedla francouzská prokuratura s tím, že vyšetřování převzala francouzská rozvědka DGSI.

Izrael oznámil, že zabil v Gaze finančníka Hamásu Abdal Haje Zakúta

Izraelská armáda dnes oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Thajští a kambodžští zástupci se setkali na hranicích, aby projednali příměří

Thajští a kambodžští zástupci se dnes setkali v thajské provincii Čantaburi, aby projednali obnovení příměří na sporných hranicích. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na kambodžské představitele. Rozhovory by měly trvat čtyři dny. Po obnovení přeshraničních bojů na začátku prosince už zahynulo přes 40 lidí.

Paříž, Madrid a Brusel odsoudily americké sankce proti pětici Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) dnes důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Rusko plánuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu do roku 2036

Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters. Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.

Nový plán počítá se zmrazením fronty, nezakazuje vstup do NATO, řekl Zelenskyj

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ve vyjádření pro novináře to podle tiskových agentur uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Nový Jižní Wales zpřísnil zbraně i pravidla pro protesty po útoku na Bondi Beach

Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales po střelbě na Bondi Beach schválil balík nových protiteroristických a zbraňových pravidel. Zákon omezuje držení zbraní, zakazuje veřejné vystavování symbolů vybraných zakázaných organizací a rozšiřuje pravomoci policie při protestech.

Castrol mění většinového vlastníka, BP si nechá 35 procent

BP prodává 65 procent své divize Castrol americké investiční firmě Stonepeak. Za podíl získá 6 miliard dolarů v hotovosti a ponechá si 35 procent. Prodej zapadá do širšího plánu odprodat aktiva a posílit rozvahu, zatímco firma znovu staví strategii víc na ropě a plynu.

Bitcoin v roce 2025 ztratil lesk, zlato přidalo 70 procent

Zlato letos znovu láme rekordy a investoři k němu utíkají ve chvíli, kdy roste nejistota. Bitcoin naopak zaostává a rok končí v minusu. Rozdíl mezi oběma aktivy se naplno otevřel hlavně na podzim.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama