Úvodní den patnáctého ročníku Sympozia AGEL, které se uskutečnilo 5. a 6. října za účasti 650 účastníků v Olomouci, patřil aktuálnímu tématu digitalizace a elektronizace zdravotnictví. Odborníci z řad poskytovatelů zdravotní péče, legislativních znalců i zástupců zdravotních pojišťoven se shodli, že pro její úspěšné zavádění je nutné nastavit jasná pravidla. Skupina AGEL je lídrem v zavádění digitalizace v Česku i na Slovensku, do svých zdravotnických zařízení úspěšně implementovala vlastní Integrovaný klinický informační systém (IKIS).
Úvodní slovo XV. Sympozia AGEL patřilo předsedovi představenstva společnosti AGEL Ing. Michalu Pišojovi, MPH, který vyzdvihl déle než tři dekády trvající vzestup AGELu. „Jsem velmi rád, že vám mohu oznámit, že i v letošním roce AGEL potvrdil, že je největším a nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče v České a Slovenské republice. Moje poděkování patří všem zaměstnancům, kteří na tomto úspěchu participovali,” pronesl v při slavnostním zahájení v hotelu NH Collection Congress.
Zdravotnictví v době covidové byl podtitulem letošního sympozia a právě tímto směrem se zaměřil odborný program lékařské i nelékařské sekce. „Covid, který se zdál být krátkou epizodou v rámci našich životů, se ve skutečnosti stal jeho aktivní součástí a zřejmě bude i nadále. Covid nám hodně vzal, ale na druhé straně otevřel velké množství příležitostí a přinesl zrychlení aplikací nových postupů na poli telemedicíny, digitalizace a medicínských inovací,” pronesl Ing. Pišoja. „AGEL dnes zastává přední místo na poli telemedicíny, technologických inovací a v zavádění nových medicínských postupů. Naší ambicí je jednoznačně podporovat využití umělé inteligence, která pomáhá lékařům v rozhodování, zvyšujeme význam telemedicíny, která maže fyzické hranice a umožňuje lehčí přístup v kvalitní zdravotní péči pro pacienty,” řekl dále předseda představenstva.
Hlavním programem prvního dne Sympozia AGEL byla panelová diskuze na téma “Digitalizace – realita českého a slovenského zdravotnictví”. Prvním dnem letošního roku vstoupil v platnost Zákon o elektronizaci zdravotnictví, který definuje v pěti etapách až do roku 2026 základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví. „V současné době je připravována ministerstvem zdravotnictví centrální infrastruktura, ale dojde tam ke zpoždění,” přiznala Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová, statutární zástupce ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který byl pověřen zpracováním paragrafového znění zákona č. 325. „Musím říci, že jak legislativní proces, tak i realizace někdy drhne,” dodala.
Její kolega Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS ČR, pojmenoval hlavní deficit správného fungování elektronizace. „Primárním zdrojem všech dat ve zdravotnictví vždycky bude člověk. Proto se musí v elektronickém zdravotnictví nastavit pravidla a standardy,” řekl během diskuze a jeho zástupkyně k tomu dodala: „Teď je na ministerstvu zdravotnictví, aby zrealizovalo kroky, které jsou tímto zákonem připraveny.”
Zdravotnická zařízení AGELu mají s digitalizací bohaté zkušenosti, o které se podělil během debaty MUDr. Jakub Fejfar, předseda představenstva Nemocnice AGEL Nový Jičín a a zároveň garant pro tuto oblast v AGELu. „Nejen v novojičínské nemocnici, ale v rámci celé skupiny, opravdu těžíme ze sdílení dat z jednoho klinického informačního systému (IKIS). Z dat lze sledovat duplicity, triplicity laboratorních, zobrazovacích vyšetření i moha jiných vyšetření, které my dokážeme cíleně eliminovat, protože máme přehled o tom, jaké konkrétní vyšetření pacient podstoupil a v jaké naší nemocnici. Na papíře data končí a velice těžce se s nimi pracuje,” popsal jeden z přínosů MUDr. Fejfar, ale jedním dechem dodal: „Pokud chceme naplno využívat data i od dalších poskytovatelů zdravotní péče, je třeba mít vše dobře nastavené.”
Jedním z hlavních subjektů u nás zapojených do elektronizace jsou zdravotní pojišťovny. „V České republice jsme na dobré cestě. Máme tady základní rámec, který řeší, jak má vypadat elektronizace zdravotnictví. Jsme připraveni na to, dopracovat další věci ohledně souvisejících zákonů a dopracovat se do stavu, kdy budeme mít přesně 
nastaveny infrastrukturní věci,” konstatoval na Sympoziu AGEL Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR s tím, že svými kolegy z ostatních zdravotních pojišťoven sdílí názor, že postupný nástup elektronizace a telemedicíny nepřinese okamžitě úsporu nákladů. „Pokud máme o pacientovi informace v reálném čase, tak můžeme pracovat na zefektivnění řízení celého systému,” uvedl ředitel VZP jeden z přínosů fungující elektronizace zdravotnictví.
„Musím pogratulovat českým kolegům, že mají opravdu dlouhodobou strategii, mají stabilní systém financování a zabezpečenou kontinuitu. My jsme o 8 roků pozadu oproti České republice,” zaznělo také během panelové diskuze z úst Ing. Richarda Strapka, předsedy představenstva Všeobecná zdravotní poisťovňa SR.
Druhý den XV. Sympozia AGEL patřil odbornému programu s řetězcem přednášek, které spojovalo téma “Zdravotnictví v době covidové”. Pandemie covidu zasáhla výrazným způsobem do každého sektoru zdravotní péče i všech zdravotnických oborů. Zakládání a chod infekčních oddělení, mezioborová spolupráce, profilace zdravotníků z jiných oddělení v péči o infekční pacienty. To jsou jen některé atributy doby covidové ve zdravotnických zařízení, ve kterých se v uplynulých třech letech podařilo řadu inovací urychlit.
I přes náročnost přineslo zdravotnictví nejen v péči o pacienty řadu pozitiv. Zejména na poli elektronizace zdravotnictví a telemedicíny a ve skupině AGEL také v péči o její zaměstnance.
