K extrémní vlně veder, která naplnila márnice v oblasti Sahelu a západní Afriky začátkem tohoto měsíce, by nedošlo nebýt klimatických změn způsobených člověkem, ukázala analýza mezinárodního týmu vědců. Jejich práce odhalila, jak nebezpečným zabijákem horko je. Informují o tom The Guardian a CBC.
Na přelomu března a dubna zasáhlo oblast Sahelu a západní Afriky vleklé horko, které udeřilo na státy jako Senegal, Guineia, Mali, Burkina Fasa, Niger, Nigérie a Čad – s maximem 48,5 stupně Celsia v Mali 3. dubna.
Úmorné horko trvalo pět dní a nocí v kuse. Nikdo tak neměl čas na zotavení a nikdo nemohl těmto vysilujícím podmínkám uniknout. Jedinou spásou tak byla klimatizace. Jenomže docházelo k přetížení sítě a výpadkům elektřiny.
The deadly heatwave that hit Africa's Sahel region in early April would not have occurred without human-induced climate change, according to a study by the World Weather Attribution (WWA) group published Thursday.https://t.co/CkmW3fyYU7
— AFP News Agency (@AFP) April 18, 2024
Jinak příjemné domácnosti se měnily v dusivé peklo, napsal list The Guardian. Lidé tou dobou v těchto převážně muslimských oblastech slavili ramadán, což znamenalo, že navíc drželi půst a vodu pili jen brzy ráno nebo v noci.
Márnice se začaly rychle plnit. Nemocnice Gabriela Tourého v Bamaku v Mali zaznamenala v prvních čtyřech dubnových dnech 102 úmrtí. To je téměř tolik mrtvých jako za celý loňský duben. Více než polovina z nich měla nad 60 let.
Podle nemocnice zabíjelo horko. Tým expertů z Mali, Burkina Fasa, Mosambiku, Nizozemska, Švédska, Spojených států a Velké Británie chtěl v rámci projektu World Weather Attribution z těchto úmrtí obvinit lidskou činnost.
Teploty byly abnormální
Vědci došli k závěru, že teploty ve státech Burkina Fasa a Mali překonaly v důsledku klimatických změn způsobených člověkem normál o 1,5 stupně Celsia, upozornila televize CBC. Noční teploty se pak pohybovaly dva stupně nad normálem.
Když se vědci podívali na celou zasaženou oblast, nebýt lidské činnosti, tepoty by během těchto pěti dní byly o 1,5 stupně Celsia nižší. Tým došel k závěru, že klimatické změny změnily pravděpodobnost a intenzitu těchto veder.
Ve státech Burkina Fasa a Mali by k takovým teplotním výkyvům mělo normálně docházet jednou za 200 let, došli k závěrům odborníci. Také uvedli, že v rekordním množství hospitalizací a úmrtí sehrály roli výpadky elektřiny i oslavy ramadánu.
Vyloučili ale klimatický jev El Niño, který v těchto pěti dnech vysvětluje jen 0,2 stupně Celsia. Experti upozornili, že je těžké určit přesný počet obětí vln veder kvůli nedostatku údajů z nemocnic. Podle nich mohly zemřít stovky až tisíce lidí.
Tým varuje, že pokud se globální klima oteplí o dva stupně, takové smrtící vlny veder se stanou desetkrát pravděpodobnějšími. V současnosti je klima v průměru o 1,2 stupně teplejší oproti úrovni v předindustriálním období.
