Obvinění ruských vojáků z páchání sexuálního násilí na Ukrajině přibývá, sdělila Radě bezpečnosti OSN zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí během konfliktů Pramila Pattenová podle webu ReliefWeb. Zdaleka ne všechny případy sexuálního násilí jsou nahlášeny a humanitární krize na Ukrajině se mění v „krizi obchodování s lidmi,“ cituje ji agentura AP.
Pattenová uvedla, že ji ukrajinská generální prokurátorka během květnové návštěvy východoevropské země informovala, že na národní horkou linku lidé od začátku ruské invaze 24. února do 12. dubna hlásili tyto formy sexuálního násilí související s konfliktem: „znásilnění, hromadné znásilnění, otěhotnění v důsledku znásilnění, pokus o znásilnění, vyhrožování znásilněním, donucení sledovat sexuální násilí páchané na partnerce nebo dítěti a vynucenou nahotu.“
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) k 3. červnu eviduje 124 obvinění ze sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem – 97 z nich se týká žen a dívek, 19 mužů, sedm chlapců a v jednom případě není pohlaví určeno. Ověřování těchto případů pokračuje, poznamenala AP.
Historie válek podle Pattenové ukazuje, že sexuální násilí je jedním z nejméně nahlašovaných zločinů a proto je nutné posílit prevenci i ochranu lidí a také poskytování asistence jeho obětem hned zkraje jakéhokoliv ozbrojeného konfliktu.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja kategoricky odmítl a odsoudil obvinění ruských vojáků z páchání sexuálního násilí a označil je za „lži“. Ruští vojáci se řídí přísnými pravidly zakazujícími mučení a násilí na civilistech, tvrdil podle AP. Stejná pravidla podle něj prý neplatí pro ukrajinské „nacionalistické prapory“.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja naopak prohlásil, že ukrajinské bezpečnostní složky, média a nevládní organizace hlásí „četné případy sexuálního násilí páchaného ruskými vojáky“. Mezi oběťmi ruských násilníků jsou děti i starší ženy, uvedl Kyslycja, přičemž se odkazoval na informace ministerstva vnitra.
Pattenová, která rovněž navštívila přijímací střediska a hraniční přechody v Polsku a Moldavsku, citovala několik zatím neověřených svědectví ohledně pokusů o obchodování s lidmi, píše AP. Vyjádřila zároveň znepokojení nad „nedostatečně důsledným prověřováním nabídek ubytování a transportu“ pro Ukrajince prchající před boji, z nichž více než 90 procent tvoří ženy a děti.
Ukrajina podle ní zřídila dočasnou pracovní skupinu věnující se obchodování s lidmi a poznamenala, že stejně důležité je zajistit systémy ochrany pro uprchlíky ve všech tranzitních a cílových zemích i na hraničních přechodech.
