Rozsáhlé požáry rašelinišť v Indonésii ohrožují lesy, volně žijící zvířata i lidi. Jejich riziko výrazně roste během období sucha spojených s jevem El Niño. Výzkum nyní ukázal, že obnova poškozených rašelinišť může počet požárních ohnisek výrazně snížit.
Indonésie zažila mimořádně rozsáhlé požáry například v letech 2015, 2019 a 2023. Během požárů v roce 2015 shořelo přibližně 2,6 milionu hektarů půdy. Kouř a znečištění ovzduší tehdy zasáhly miliony lidí v celé jihovýchodní Asii a hospodářské škody přesáhly 16,1 miliardy dolarů. K rozsahu požárů nepřispělo pouze sucho způsobené El Niñem. Významnou roli sehrálo také odlesňování, budování odvodňovacích kanálů a přeměna rašelinišť pro zemědělství a další výstavbu.
Voda pomáhá držet požáry pod kontrolou
Po katastrofální požární sezoně v roce 2015 vznikl indonéský program obnovy rašelinišť. Jeho cílem bylo vrátit do poškozených oblastí vodu a omezit podmínky, které umožňují požárům rychle se šířit. Do roku 2024 se podařilo obnovit přibližně 1,6 milionu hektarů rašelinišť.
Výzkumníci porovnali obnovené a neobnovené oblasti na Sumatře a Kalimantanu. Zaměřili se na dvě hlavní metody. První spočívá v blokování odvodňovacích kanálů, které zadržují vodu v krajině. Druhá využívá hluboké studny. V období sucha se z nich pomocí čerpadel dostává voda zpět na povrch a zvlhčuje vysychající rašelinu. Voda může zároveň pomoci při hašení vznikajících požárů.
Analýza ukázala, že obnova snížila mezi lety 2015 a 2019 počet požárních ohnisek v obnovených oblastech až o 22 procent. Hodnocení se týkalo téměř 4 000 kilometrů čtverečních rašelinišť, kde se podařilo účinně zvýšit vlhkost půdy. Ve srovnání s rokem 2015 se počet požárů v rašeliništích snížil o 38 procent.
Účinnější byly hluboké studny, protože voda z nich může zasáhnout větší plochu a infrastruktura vydrží déle. Blokování kanálů má omezenější dosah, za vhodných podmínek však může fungovat velmi dobře. Rozhodující je především správný výběr míst a dostatečný počet přehrazených kanálů.
Problém představuje údržba. Nedávné hodnocení obnovy rašelinišť v Indonésii mezi lety 2015 a 2024 zjistilo, že bylo poškozeno 70 procent zařízení pro blokování kanálů. Výzkum zároveň ukázal, že účinné bývají především přehrážky staré přibližně jeden rok. Bez pravidelné údržby proto jejich schopnost zadržovat vodu postupně klesá.
Obnova nestačí bez ochrany zachovalých rašelinišť
Přestože se počet požárních ohnisek v obnovených oblastech snížil, riziko nezmizelo. Jejich hustota zůstává až desetkrát vyšší než v původních rašelinných lesích, které nebyly vytěženy ani odvodněny. Celková rozloha vypálených oblastí v rašelinných lesích navíc stále přesahuje 500 000 hektarů.
Další komplikací je změna systému obnovy. V roce 2024 skončil mandát indonéské agentury zaměřené na obnovu rašelinišť a její pravomoci přešly na několik ministerstev. Budoucnost programu se tak stala méně jistou právě v době, kdy se země připravuje na další suché období.
Význam obnovy je aktuální i v roce 2026. El Niño má podle předpovědí dosáhnout vrcholu později během roku a přinést do Indonésie méně srážek. Od ledna do června už vláda zaznamenala více než 100 000 hektarů spálené půdy a stovky požárních ohnisek se objevily také v rašelinných oblastech.
Obnova poškozených rašelinišť může riziko požárů omezit, sama o sobě ale nenahrazuje ochranu zachovalých ekosystémů. Ty zůstávají vůči požárům odolnější než rašeliniště, která byla odvodněna nebo jinak narušena. Vedle obnovy proto zůstává důležitou součástí ochrany krajiny také zachování původních rašelinných lesů.
