V horní části Spencerova zálivu v Jižní Austrálii letos potápěči napočítali jen 44 obřích australských sépií. Ještě loni jich tam bylo více než 63 000 a v některých letech se jejich počet vyšplhal až ke stovkám tisíc. Za mimořádným propadem může stát rozsáhlý toxický vodní květ, který zasáhl tamní mořské prostředí.
Obří australské sépie se každý rok shromažďují u pobřeží města Whyalla, aby se rozmnožily. Jde o jediné místo na světě, kde se tento druh pravidelně soustřeďuje v tak velkém množství. Dlouhodobá měření od roku 1998 ukazují výrazné výkyvy početnosti. Zatímco v roce 2013 bylo zaznamenáno 13 500 jedinců, v roce 2020 jich bylo rekordních 247 000.
Letos zůstaly jen desítky jedinců
Letošní sezona měla být podle očekávání nejslabší v historii. Čtveřice potápěčů z ekologické organizace Eyrelab při červencovém průzkumu napočítala pouhých 44 sépií. Obvykle přitom v oblasti bývají miliony vajíček, tentokrát jich potápěči nalezli jen asi 440.
„Je to zdaleka nejnižší početnost, jakou jsme kdy zaznamenali,“ popsal Manny Katz, potápěč a ředitel Eyrelab. Dodal, že několik desítek nalezených sépií se navíc nechovalo obvyklým způsobem. „Nejsou venku a nepohybují se, schovávají se.“
K výraznému poklesu došlo po rozsáhlém toxickém vodním květu, který se v Jižní Austrálii objevil loni v březnu a některé části pobřeží ovlivňuje dodnes. Jde o největší a nejničivější vodní květ, jaký byl v Austrálii zaznamenán. Jeho působení zasáhlo také oblast Point Lowly, kde se sépie rozmnožují.
Důsledky nemusely být pouze přímé. Odbornice na sépie a chobotnice Zoe Doubleday upozornila, že vodní květ mohl sépie přímo zahubit nebo narušit dostupnost potravy pro ně i jejich predátory.
Oficiální výsledky průzkumu teprve přijdou
Výjimečně nízké počty vedly v červnu k tomu, že provozovatelé potápěčských a turistických služeb ve Whyalle zrušili letošní sezonu. Od 1. července pak vláda Jižní Austrálie dočasně omezila některé rekreační aktivity, například plavání a šnorchlování. Cílem bylo omezit rušení rozmnožujících se sépií a chránit jejich vajíčka a mláďata.
Mořský biolog Mike Steer z Jihoaustralského výzkumného a rozvojového institutu už na konci června informoval, že v oblasti bylo pozorováno „méně než 50 zvířat“. Tehdy ale upozornil, že šlo pouze o přímé počty a k vytvoření populačního odhadu je zapotřebí další monitoring a analýza.
Jihoaustralská vláda nyní dokončila vlastní průzkumy a oficiální odhad početnosti pro rok 2026 má zveřejnit po jejich vyhodnocení. Mluvčí vlády zároveň připomněl, že počty sépií mezi jednotlivými roky přirozeně kolísají. Připustil ale, že vodní květ pravděpodobně jejich letošní početnost ovlivnil a vědci nyní zkoumají, jak výrazně.
Další mořský biolog Stefan Andrews z Great Southern Reef Foundation požaduje, aby vláda zveřejnila výsledky co nejdříve. Podle něj by měl také australský federální stát zvážit zařazení obří australské sépie mezi ohrožené druhy. Populace v horní části Spencerova zálivu je totiž geneticky odlišná od ostatních sépií podél australského pobřeží a vyznačuje se také specifickým chováním.
