Nová studie provedená na myších ukazuje, že strava s vysokým obsahem tuku umožňuje rakovinným buňkám, aby vyhrály nad imunitními buňkami v boji o látky, které slouží jako palivo. Tím dojde k narušení imunitní funkce a urychlý se růst nádoru. Studie se objevila v Cell, informoval o tom server ScienceDaily.
Obezita je problémem, který ohrožuje lidské zdraví a je spojena se zvýšeným rizikem mnoha onemocnění, a to včetně různých typů rakoviny. Vědcům se již dříve podařilo identifikovat procesy, které řídí růst nádorů a jsou spojené s obezitou, jako jsou například metabolické změny. Hlubší porozumění tohoto propojení mezi obezitou a rakovinou zůstavalo ovšem nepochopené.
Vědci nyní zkoumali účinky obezity na myších a různých typech rakoviny (kolorektálního karcinomu, prsu, melanomu a plic). Myším podávali normální stravu nebo stravu s vysokým obsahem tuku, která vedla ke zvýšení tělesné hmotnosti a dalším změnám souvisejícím s obezitou.
Tým vědců zjistil, že nádory rostly mnohem rychleji u zvířat, která dostávala stravu s vysokým obsahem tuku ve srovnání s těmi, kterým byla podávána normální strava. K tomu však došlo pouze u typů rakoviny, které jsou imunogenní (ty, které pravděpodobněji vyvolají imunitní odpověď).
Jak je to možné?
Ukázalo se, že strava s vysokým obsahem tuků totiž snižuje počet a protinádorovou aktivitu CD8+ T buněk. To je typ buněk, který může cílit a zabíjet rakovinné buňky. Jsou proto hlavní zbraní používanou imunoterapiemi.
Rakovinné buňky toho dosahují tak, že při zvýšené dostupnosti tuků přeprogramují svůj metabolismus, aby lépe pohltily energeticky bohaté molekuly tuku. Tím připraví T buňky vyskytující se uvnitř a kolem nádorů (nádorové mikroprostředí), o palivo. Díky tomu dojde ke snížení jejich aktivity a růst nádoru se urychlí.
„Vložení stejného nádoru do obézního i neobézního prostředí ukazuje, že rakovinné buňky mění svůj metabolismus v reakci na stravu s vysokým obsahem tuku. Toto zjištění naznačuje, že terapie, která by potenciálně fungovala v jednom prostředí, nemusí být v jiném tak účinná, což je třeba lépe pochopit vzhledem k epidemii obezity v naší společnosti,“ uvedla Marcia Haigis, spoluautorka studie a profesorka buněčné biologie v Blavatnik Institute v Harvard Medical School.
Ve chvíli, kdy dojde k blokování tohoto metabolického přeprogramování, velikost nádoru se významně sníží a zvyšuje se protinádorová imunita, ukazují vědci.
Tato zjištění jim umožňují začít přemýšlet o protinádorových imunoterapiích a kombinovaných terapiích novými způsoby.
„Je potřeba, aby T buňky měly dostatek energie k zabíjení rakovinných buněk, ale zároveň nechceme, aby nádory měly palivo k růstu. Nyní máme úžasně komplexní data pro studium těchto dynamických a určujících mechanismů, které zabraňují T buňkám fungovat tak, jak by měly,“ dodává další spoluautorka studie Arlene Sharpe.
