EkonomikaObchod mezi Čínou a Spojenými státy dosáhl navzdory rostoucímu napětí nového rekordu

Obchod mezi Čínou a Spojenými státy dosáhl navzdory rostoucímu napětí nového rekordu

Výše dovozu a vývozu mezi Spojenými státy americkými a Čínou vzrostla minulý rok na nový rekord. Vzájemné ekonomické vztahy obou států tak posílily navzdory rostoucímu geopolitickému napětí. Ekonomové proto usuzují, že jsou země nadále více propojené, než často dávají najevo. Informoval o tom server BBC a CNN.

Dvě největší ekonomiky světa spolu vedou obchodní válku od roku 2018. Přesto vzájemný obchod Spojených států amerických (USA) a Číny v roce 2022 dosáhl nového rekordu. Vyšplhal se totiž na 690,6 miliardy dolarů, tedy asi 15,3 bilionu korun. Jedním z důvodů vysokého čísla jsou vysoké životní náklady spojené s trvající inflací. Zároveň se ale jedná o důkaz, že jsou oba státy nadále více propojené, než se může na první pohled zdát.

„Rozhodnutí spotřebitelů jsou silnější než ta vlád obou států,“ okomentoval situaci podle serveru Politico ekonom Ed Gresser. Diplomatické vztahy zemí jsou totiž čím dál více napjaté. Vyostřily se například v uplynulých dnech, když USA objevily balon letící nad jejich územím. Podle nich patřil Číně, která ho využívala pro svou špionáž. Čínská vláda ovšem takové obvinění odmítá. V úterý o tom informoval server BBC.

Poslední nejvyšší rekord obchodu mezi oběma státy z roku 2018 pak činil 658,8 miliardy dolarů, tedy 14,6 bilionu korun. Data zveřejněná Spojenými státy ukazují, že se jejich dovoz z Číny zvedl v roce 2022 na 536,8 miliardy dolarů, tedy 11,9 bilionu korun. Američané od druhé největší ekonomiky světa odkupují mimo jiné především hračky a mobilní telefony. Americké exporty do Číny pak loni vzrostly na 153,8 miliardy dolarů, tedy 3,4 bilionu korun.

Pokud bude Čína ohrožovat naši suverenitu, začneme jednat, vzkázal Biden

Obchodní válka mezi největšími ekonomikami světa začala podle serveru CNN Business v roce 2018, kdy se tehdejší americký prezident Donald Trump rozhodl proti Pekingu zavést nová opatření. Uvalil proto na dovoz čínského zboží cla ve výši 300 miliard dolarů, tedy 6,6 bilionu korun. Čínská vláda následně Spojeným státům krok oplatila a na jejich importy zavedla cla ve výši asi 100 miliard dolarů, tedy 2,2 bilionu korun. Většina z nich přitom platí do dnes.

„Jsem zavázaný spolupracovat s Čínou tam, kde to bude v zájmech Ameriky. Ale nenechte se zmást, pokud bude Čína ohrožovat naši suverenitu, budeme jednat, abychom naši zemi ochránili,“ okomentoval pak nedávné vyostření vztahů americký prezident Joe Biden. Dne 5. a 6. února měl do Pekingu na diplomatickou návštěvu přiletět americký ministr vnitra Antony Blinken. Kvůli incidentu s balonem však své plány odložil na neurčito.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama