ZprávyNovozélandská premiérka se omluvila za "razie za úsvitu"

Novozélandská premiérka se omluvila za „razie za úsvitu“

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová se v neděli formálně omluvila za takzvané „razie za úsvitu“, které bezpečnostní složky prováděly v polovině 70. let minulého století.

Úřady se tehdy zaměřovaly na lidi z tichomořských ostrovů, jež podezřívali, že v zemi zůstali déle, než jim umožňovalo povolení k pobytu. Omluvu doprovázel obřad, při němž ministři nehybně sedící Ardernové přesunuly přes hlavu bílou rohož a zcela ji zakryly. Zástupci tichomořské ostrovní komunity o chvíli později látku sundali a ministerskou předsedkyni objali.

Ardernová se tak zúčastnila tradičního rituálu ze Samoy, při kterém zakrývaný člověk žádá o odpuštění tím, že se vystaví určitému druhu veřejného ponížení, popsala agentura AP. Záběry z obřadu zveřejnila novozélandská veřejnoprávní televize TVNZ.

„Vláda vyjadřuje smutek, pocit viny a lítost za razie za úsvitu a náhodné policejní kontroly a také za to, že toto řízení bylo někdy považováno za vhodné,“ řekla později premiérka.

Pracovní síla, která se přestala být potřeba

Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů muselo svého času na Novém Zélandu na základě dočasných víz pomoci zaplnit nedostatek pracovních sil v továrnách a na polích. Vláda se však zjevně proti této komunitě obrátila, když zjistila, že už jejich pomoc není nutná, připomíná AP. Lidé, kteří nevypadali jako bílí Novozélanďané, museli mít pak u sebe doklady, aby dokázali, že mají platné povolení k pobytu. Policie je často kontrolovala na ulicích i v kostelech.

Prováděla rovněž zátahy, které se odehrávaly obvykle velmi brzy zrána, nebo pozdě v noci a nezřídka byly agresivní. Policisté a imigrační úředníci při nich pátrali po lidech, které chtěli deportovat. Ačkoliv povolenou délku pobytu překračovaly hlavně Britové nebo Američané, úřady deportace zaměřovaly zejména na obyvatele tichomořských ostrovů, podotkla agentura.

„Zůstává to v živé paměti těch, kterých se to přímo dotklo,“ nechala se nyní slyšet šéfka novozélandské vlády. Podle ní odkaz téměř padesát let starých událostí stále narušuje důvěru v úřady. Premiérka také oznámila, že vláda bude financovat nová studijní stipendia pro tichomořské komunity a podpoří vznik oficiální zprávy o raziích.

Omluvu neprovázejí širší finanční kompenzace či právní změny. Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů ji i tak označilo za důležitý první krok, poznamenala AP.

Doporučujeme

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí, včetně dětí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na svědka neštěstí a místní zdroje. Počty obětí se však podle různých zdrojů liší. Bukavu je pod kontrolou povstalců z aliance AFC/M23, kde AFC představuje politické a M23 ozbrojené křídlo. Příčina požáru není známa.

Ceny amerických výrobců rostou rychleji. Inflace dosáhla 5,4 procenta

Výrobní ceny ve Spojených státech v srpnu znovu výrazně rostly. Meziroční inflace na úrovni výrobců dosáhla 5,4 procenta a proti červenci zrychlila. Za růstem stojí především energie, citelně zdražila například nafta.

Japonsko vyslalo vojáky a vrtulníky na pomoc s požáry v Indonésii

Japonsko se zapojilo do boje s rozsáhlými lesními a rašeliništními požáry v Indonésii. Na západ Bornea dorazila vojenská loď se třemi vrtulníky CH-47 Chinook a personálem, který má pomáhat při hašení ze vzduchu. Kouř z požárů mezitím zasahuje i další země jihovýchodní Asie.

Povstalci Húsíové patrně převzali kontrolu nad významným přístavem

Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to dnes agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě zahájené minulý týden směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab.

Požár na lodi v čínském přístavu si vyžádal nejméně 20 obětí

Minimálně 20 lidí zahynulo při požáru nákladní lodi v čínském přístavu Čching-tao, uvádí místní státní média. Po dalších pěti lidech záchranáři pátrají. Z celkem 42 lidí na palubě se 12 podařilo evakuovat a pět dalších bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Jejich stav je stabilizovaný, píše agentura AFP.

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama