ZprávyNovozélandská premiérka se omluvila za "razie za úsvitu"

Novozélandská premiérka se omluvila za „razie za úsvitu“

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová se v neděli formálně omluvila za takzvané „razie za úsvitu“, které bezpečnostní složky prováděly v polovině 70. let minulého století.

Úřady se tehdy zaměřovaly na lidi z tichomořských ostrovů, jež podezřívali, že v zemi zůstali déle, než jim umožňovalo povolení k pobytu. Omluvu doprovázel obřad, při němž ministři nehybně sedící Ardernové přesunuly přes hlavu bílou rohož a zcela ji zakryly. Zástupci tichomořské ostrovní komunity o chvíli později látku sundali a ministerskou předsedkyni objali.

Ardernová se tak zúčastnila tradičního rituálu ze Samoy, při kterém zakrývaný člověk žádá o odpuštění tím, že se vystaví určitému druhu veřejného ponížení, popsala agentura AP. Záběry z obřadu zveřejnila novozélandská veřejnoprávní televize TVNZ.

„Vláda vyjadřuje smutek, pocit viny a lítost za razie za úsvitu a náhodné policejní kontroly a také za to, že toto řízení bylo někdy považováno za vhodné,“ řekla později premiérka.

Pracovní síla, která se přestala být potřeba

Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů muselo svého času na Novém Zélandu na základě dočasných víz pomoci zaplnit nedostatek pracovních sil v továrnách a na polích. Vláda se však zjevně proti této komunitě obrátila, když zjistila, že už jejich pomoc není nutná, připomíná AP. Lidé, kteří nevypadali jako bílí Novozélanďané, museli mít pak u sebe doklady, aby dokázali, že mají platné povolení k pobytu. Policie je často kontrolovala na ulicích i v kostelech.

Prováděla rovněž zátahy, které se odehrávaly obvykle velmi brzy zrána, nebo pozdě v noci a nezřídka byly agresivní. Policisté a imigrační úředníci při nich pátrali po lidech, které chtěli deportovat. Ačkoliv povolenou délku pobytu překračovaly hlavně Britové nebo Američané, úřady deportace zaměřovaly zejména na obyvatele tichomořských ostrovů, podotkla agentura.

„Zůstává to v živé paměti těch, kterých se to přímo dotklo,“ nechala se nyní slyšet šéfka novozélandské vlády. Podle ní odkaz téměř padesát let starých událostí stále narušuje důvěru v úřady. Premiérka také oznámila, že vláda bude financovat nová studijní stipendia pro tichomořské komunity a podpoří vznik oficiální zprávy o raziích.

Omluvu neprovázejí širší finanční kompenzace či právní změny. Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů ji i tak označilo za důležitý první krok, poznamenala AP.

Doporučujeme

Trump naznačil konec války. Ropa reaguje pádem

Ceny ropy klesly pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel po sobotním prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka je skoro u konce, protože se obě strany blíží k urovnání. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy však upozornil, že mírová dohoda zatím podepsána nebude kvůli pomalým procesům uvnitř íránské vlády.

Izrael v Libanonu zabil další tři lidi, prezident Aún vyzval ke stažení Izraele z jihu

Izraelská armáda navzdory příměří nařídila novou evakuaci deseti jiholibanonských vesnic v okresech Džazín a Nabatíja, uvedla dnes agentura AFP. Podle agentury NNA dnešní izraelské údery zasáhly jedoucí vozidlo v regionu Nabatíja a zabily tři lidi. Brzy ráno izraelské útoky zničily dva obytné domy ve městě Arzún v okrese Súr, několik lidí bylo zraněno. Libanonský prezident Joseph Aún dnes zopakoval, že chce pokračovat v mírových jednáních s Izraelem. Trvá ale na úplném stažení izraelských sil z jihu země.

Chaos v Íránu. Nikdo neví, kde se nejvyšší vůdce skrývá

Íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chámeneí se ukrývá na neznámém místě s omezeným přístupem k vnějšímu světu. Ani americká tajná služba nemá informace o tom, kde se ajatolláh skrývá. Íránští vyjednavači kvůli tomu mají problémy s komunikací uvnitř íránské vládní struktury.

USA a Írán mírní očekávání rychlé dohody

Spojené státy a Írán mírní očekávání, že by v nejbližší době mohl přijít průlom v jednáních o ukončení tři měsíce trvající války. Na stole zůstává hlavně Hormuzský průliv, íránský jaderný program a peníze z íránské ropy zmrazené v zahraničí.

Po pádu budovy na Filipínách pátrají záchranáři po desítkách lidí

Ve filipínském městě Angeles se v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Neštěstí si vyžádalo nejméně jednu oběť a další lidé zůstali pod troskami. Záchranáři několik hodin prohledávali suť pomocí psů, detektorů tepu i těžké techniky.

Ukrajinské útoky si na západě Ruska podle úřadů vyžádaly dva mrtvé

Energetická infrastruktura byla v noci na dnešek poničena při ukrajinském raketovém útoku v západoruské Belgorodské oblasti. Ukrajinský dron jinde v tomto regionu sousedícím s Ukrajinou zabil jednoho člověka a jednoho mrtvého hlásí také Brjanská oblast. Rusko mimo frontu útočilo v ukrajinské Záporožské, Charkovské nebo Dněpropetrovské oblasti, zranění jsou dva lidé. O následcích útoků informovaly úřady v obou zemích.

Při výbuchu vlaku v Pákistánu, k němuž se přihlásili separatističtí ozbrojenci, zahynulo nejméně 24 lidí

Nejméně 24 mrtvých a desítky zraněných si vyžádal nedělní útok na vlak v pákistánské provincii Balúčistán. Vlak převážel příslušníky bezpečnostních složek a jejich rodiny. K útoku se přihlásila separatistická organizace Balúčistánská osvobozenecká armáda, známá pod zkratkou BLA.

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu v ostrovní na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše agentura Reuters.

Při sobotním izraelském úderu na jih Libanonu zahynulo 11 lidí, včetně šesti žen

Při sobotním izraelském úderu na jih Libanonu zahynulo 11 lidí, včetně šesti žen a jednoho dítěte. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to dnes uvedla agentura AFP. Útok na cíl v okrese Nabatíja si vyžádal také devět zraněných.

Čína vyslala na vesmírnou stanici tři astronauty, jeden tam má strávit rok

Čína dnes vyslala na svoji vesmírnou stanici Tchien-kung (Nebeský palác) kosmickou loď Šen-čou 23 s třemi astronauty na palubě. Jeden z nich by měl poprvé strávit na oběžné dráze celý rok, a to kvůli studiu účinků dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Experiment má pomoci Číně připravit se na budoucí pilotované mise k Měsíci a Marsu, uvedla agentura AFP.

Putin obvinil Ukrajinu z vybombardování studentské koleje, slíbil odvetu

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu z útoku na studentskou kolej v okupovaném městě Starobilsk v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Vůdce Kremlu hrozí odvetou.

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.

Střelba u Bílého domu skončila smrtí útočníka

Muž se zbraní začal střílet u bezpečnostního stanoviště nedaleko Bílého domu. Tajná služba palbu opětovala a útočník později zemřel v nemocnici. Incident znovu otevřel otázky kolem bezpečnosti v okolí sídla amerického prezidenta.

Írán a USA se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o prodloužení příměří

Írán a Spojené státy se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o šedesátidenním prodloužení příměří, napsal dnes server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje. Oběma znepřáteleným stranám se diplomatickou cestu z války snaží pomoci najít Pákistán a Katar. Americký prezident Donald Trump mezitím serveru Axios řekl, že šance na uzavření dohody s Íránem vidí půl napůl.

Desítky tisíc lidí v Madridu demonstrovaly proti premiérovi Sánchezovi

Tisíce demonstrantů dnes v Madridu požadovaly demisi socialistického premiéra Pedra Sáncheze kvůli sérii korupčních skandálů. Protestovat přišlo podle organizátorů asi 80.000 lidí, podle úřadů polovina, uvedla agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama