ZprávyNovozélandská premiérka se omluvila za "razie za úsvitu"

Novozélandská premiérka se omluvila za „razie za úsvitu“

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová se v neděli formálně omluvila za takzvané „razie za úsvitu“, které bezpečnostní složky prováděly v polovině 70. let minulého století.

Úřady se tehdy zaměřovaly na lidi z tichomořských ostrovů, jež podezřívali, že v zemi zůstali déle, než jim umožňovalo povolení k pobytu. Omluvu doprovázel obřad, při němž ministři nehybně sedící Ardernové přesunuly přes hlavu bílou rohož a zcela ji zakryly. Zástupci tichomořské ostrovní komunity o chvíli později látku sundali a ministerskou předsedkyni objali.

Ardernová se tak zúčastnila tradičního rituálu ze Samoy, při kterém zakrývaný člověk žádá o odpuštění tím, že se vystaví určitému druhu veřejného ponížení, popsala agentura AP. Záběry z obřadu zveřejnila novozélandská veřejnoprávní televize TVNZ.

„Vláda vyjadřuje smutek, pocit viny a lítost za razie za úsvitu a náhodné policejní kontroly a také za to, že toto řízení bylo někdy považováno za vhodné,“ řekla později premiérka.

Pracovní síla, která se přestala být potřeba

Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů muselo svého času na Novém Zélandu na základě dočasných víz pomoci zaplnit nedostatek pracovních sil v továrnách a na polích. Vláda se však zjevně proti této komunitě obrátila, když zjistila, že už jejich pomoc není nutná, připomíná AP. Lidé, kteří nevypadali jako bílí Novozélanďané, museli mít pak u sebe doklady, aby dokázali, že mají platné povolení k pobytu. Policie je často kontrolovala na ulicích i v kostelech.

Prováděla rovněž zátahy, které se odehrávaly obvykle velmi brzy zrána, nebo pozdě v noci a nezřídka byly agresivní. Policisté a imigrační úředníci při nich pátrali po lidech, které chtěli deportovat. Ačkoliv povolenou délku pobytu překračovaly hlavně Britové nebo Američané, úřady deportace zaměřovaly zejména na obyvatele tichomořských ostrovů, podotkla agentura.

„Zůstává to v živé paměti těch, kterých se to přímo dotklo,“ nechala se nyní slyšet šéfka novozélandské vlády. Podle ní odkaz téměř padesát let starých událostí stále narušuje důvěru v úřady. Premiérka také oznámila, že vláda bude financovat nová studijní stipendia pro tichomořské komunity a podpoří vznik oficiální zprávy o raziích.

Omluvu neprovázejí širší finanční kompenzace či právní změny. Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů ji i tak označilo za důležitý první krok, poznamenala AP.

Doporučujeme

Britští vědci hlásí, že vyvíjejí vakcínu proti ebole. Hotovo by měli mít v řádu měsíců

Vědci z Oxfordské univerzity pracují na nové experimentální vakcíně proti vzácnému kmenu eboly Bundibugyo, která by mohla být připravena ke klinickým testům už během dvou až tří měsíců. Vývoj probíhá ve zrychleném režimu kvůli rostoucím obavám z epidemie v Demokratické republice Kongo.

Tisíce Kubánců demonstrují proti USA po obvinění Raúla Castra

Tisíce Kubánců dnes vyrazily v Havaně demonstrovat proti Spojeným státům, které tento týden obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra z vraždy kvůli sestřelení dvou malých letadel kubánskou armádou v únoru 1996. Do protestu se zapojilo i vedení země včetně prezidenta Miguela Díaze-Canela, napsala agentura Reuters. Sám čtyřiadevadesátiletý Castro nedorazil. Havana označila krok amerických úřadů za záminku k invazi na ostrov v době, kdy prezident Donald Trump stupňuje tlak na kubánský komunistický režim.

USA posílají miliardy do technologií, které mohou změnit bezpečnost kryptoměn

Americká vláda chce posílit kvantové technologie a připravuje více než dvě miliardy dolarů na podporu firem, které vyvíjejí nový typ výpočetního hardwaru. Investice zároveň znovu otevírá otázku, jak odolné budou Bitcoin, Ethereum a další digitální systémy ve chvíli, kdy kvantové počítače jednou dorostou do prakticky využitelné síly.

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, aktuální způsob neztěžuje dopravu

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí. Po dnešním jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem to uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Nawrocki poděkoval Trumpovi za oznámené vyslání vojáků do Polska

Polský prezident Karol Nawrocki poděkoval svému americkému protějšku DonalduTrumpovi za vyslání dalších vojáků do Polska, které Trump oznámil ve čtvrtek. Krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA, uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Washington v minulých dnech hovořil o odkladu vyslání nových jednotek do Polska, což vzbudilo obavy v zemi usilující o co největší americkou vojenskou přítomnost v době ruské agrese na Ukrajině.

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.

Air France a Airbus prohrály spor kvůli pádu letu AF447

Pařížský odvolací soud uznal společnosti Air France a Airbus vinnými z neúmyslného zabití v souvislosti s pádem letu AF447 z roku 2009. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií ve francouzské historii zemřelo všech 228 lidí na palubě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama