ZprávyNovozélandská premiérka se omluvila za "razie za úsvitu"

Novozélandská premiérka se omluvila za „razie za úsvitu“

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová se v neděli formálně omluvila za takzvané „razie za úsvitu“, které bezpečnostní složky prováděly v polovině 70. let minulého století.

Úřady se tehdy zaměřovaly na lidi z tichomořských ostrovů, jež podezřívali, že v zemi zůstali déle, než jim umožňovalo povolení k pobytu. Omluvu doprovázel obřad, při němž ministři nehybně sedící Ardernové přesunuly přes hlavu bílou rohož a zcela ji zakryly. Zástupci tichomořské ostrovní komunity o chvíli později látku sundali a ministerskou předsedkyni objali.

Ardernová se tak zúčastnila tradičního rituálu ze Samoy, při kterém zakrývaný člověk žádá o odpuštění tím, že se vystaví určitému druhu veřejného ponížení, popsala agentura AP. Záběry z obřadu zveřejnila novozélandská veřejnoprávní televize TVNZ.

„Vláda vyjadřuje smutek, pocit viny a lítost za razie za úsvitu a náhodné policejní kontroly a také za to, že toto řízení bylo někdy považováno za vhodné,“ řekla později premiérka.

Pracovní síla, která se přestala být potřeba

Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů muselo svého času na Novém Zélandu na základě dočasných víz pomoci zaplnit nedostatek pracovních sil v továrnách a na polích. Vláda se však zjevně proti této komunitě obrátila, když zjistila, že už jejich pomoc není nutná, připomíná AP. Lidé, kteří nevypadali jako bílí Novozélanďané, museli mít pak u sebe doklady, aby dokázali, že mají platné povolení k pobytu. Policie je často kontrolovala na ulicích i v kostelech.

Prováděla rovněž zátahy, které se odehrávaly obvykle velmi brzy zrána, nebo pozdě v noci a nezřídka byly agresivní. Policisté a imigrační úředníci při nich pátrali po lidech, které chtěli deportovat. Ačkoliv povolenou délku pobytu překračovaly hlavně Britové nebo Američané, úřady deportace zaměřovaly zejména na obyvatele tichomořských ostrovů, podotkla agentura.

„Zůstává to v živé paměti těch, kterých se to přímo dotklo,“ nechala se nyní slyšet šéfka novozélandské vlády. Podle ní odkaz téměř padesát let starých událostí stále narušuje důvěru v úřady. Premiérka také oznámila, že vláda bude financovat nová studijní stipendia pro tichomořské komunity a podpoří vznik oficiální zprávy o raziích.

Omluvu neprovázejí širší finanční kompenzace či právní změny. Mnoho obyvatel tichomořských ostrovů ji i tak označilo za důležitý první krok, poznamenala AP.

Doporučujeme

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.

Apple se dohodl s Intelem na spolupráci při vývoji a výrobě čipů v USA

Americká technologická společnost Apple se dohodla s polovodičovou firmou Intel na spolupráci při vývoji a výrobě čipů ve Spojených státech. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump. Akcie Intelu na tuto zprávu reagovaly výrazným růstem.

Slovenský parlament začal kvůli vysokému dluhu země jednat o důvěře vládě

Slovenský parlament začal dnes dopoledne jednat o návrhu vlády, aby jí zákonodárný sbor v souvislosti s vysokým zadlužením země vyslovil důvěru. Poslanci by o žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica měli hlasovat ještě dnes. Vládní většina v úvodu schůze prosadila omezení délky rozpravy maximálně na 12,5 hodiny. Fico už ve středu řekl, že hlasování považuje za formalitu, neboť jeho vláda se ve 150členné sněmovně opírá o 78 poslanců, tedy o většinu tří hlasů. Rozpravu už v jejím začátku provázely slovní přestřelky mezi vládním a opozičním táborem.

Nigerijci stále častěji posílají peníze přes stablecoiny

Nigerijci stále častěji využívají stablecoiny navázané na americký dolar k převodům peněz přes hranice. Domácnosti i malé firmy hledají rychlejší a levnější cestu než tradiční platební kanály. Z původně okrajového využití stablecoinů se v zemi stává významný způsob přeshraničních plateb.

Europoslanci schválili zrušení cel na dovoz z USA a další části obchodní dohody

Poslanci Evropského parlamentu schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise dojednala ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Sériový vrah z Gilgo Beach dostal doživotí. Soudce ho označil za „odporného muže“

Rex Heuermann, známý jako sériový vrah z Gilgo Beach, si odpyká maximální trest, rozhodl soud. Dvaašedesátiletý architekt uškrtil osm žen a jejich těla nechal v mokřadech na jižním pobřeží ostrova Long Island. Soudního slyšení se účastnili pozůstalí i dávno dospělé děti obětí. K vraždám došlo v letech 1993 až 2010 a vyšetřování trvalo více než deset let.

Moskva čelila největšímu ukrajinskému útoku za poslední dva roky

Moskva v noci na dnešek čelila největšímu dronovému útoku za dva roky, informuje agentura TASS. Protivzdušná obrana podle starosty Sergeje Sobjanina sestřelila 190 ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášeni jsou zranění, jejich počet se upřesňuje. Provoz všech velkých moskevských letišť byl z bezpečnostních důvodů přerušen. Při útoku ukrajinského dronu v Belgorodské oblasti zahynul jeden člověk, uvedly místní úřady. Některé útoky, včetně zasažení rafinerie v Moskvě, potvrdil na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Označil je za zcela opodstatněné.

Rutte potvrdil omezení amerického příspěvku do sil NATO, změna platí okamžitě

Omezení příspěvku Spojených států do krizových sil NATO vstoupilo v platnost okamžitě, řekl před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu generální tajemník bloku Mark Rutte. Dodal, že ostatní spojenci již zvyšují své příspěvky, aby zaplnili mezery vzniklé po americkém kroku. Rutte zdůraznil, že aliance o amerických plánech věděla dlouho předem. To potvrdil i německý ministr obrany Boris Pistorius, který zároveň uvedl, že proces stažení části amerických sil z Evropy musí být koordinovaný. Bylo by podle něj nebezpečné, kdyby byl příliš rychlý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama