Plýtvání jídlem je celosvětovým problémem. Na jedné straně se vyhazují tuny potravin, na druhé v Jemenu hrozí milionům dětí hladomor. Dle nové zprávy Organizace spojených národů byla v roce 2019 celosvětově vyhozena či znehodnocena téměř 1 miliarda metrických tun potravin.
Doposud nejobsáhlejší pohled na celosvětové plýtvání potravinami přináší nyní Organizace spojených národů. Celkem bylo v roce 2019 vyhozeno 931 milionů metrických tun potravin. To dělá průměrně 121 kilogramů na osobu. Dle zprávy OSN je to přibližně 17 % všech dostupných potravin pro spotřebitele v onom roce. Většina odpadu pocházela z domácností.
„Vyhodit jídlo de facto znamená vyhodit zdroje, které šly na jeho výrobu. Pokud potravinový odpad končí na skládkách, neživí lidi, ale živí změnu klimatu,“ řekla během tiskové konference Martina Otto, která vede Program OSN pro životní prostředí týkající se měst.
Přestože se takové množství potravin vyhazuje, kolem 690 milionů lidí je postiženo hladem a více než 3 miliardy si nemohou dovolit zdravou stravu. Vyhozené a nevyužité jídlo navíc odpovídá 8 až 10 procentům celosvětových emisí skleníkových plynů.
Zpráva Food Waste Index Report 2021, která byla zveřejněna 4. března, ukazuje, že snížení plýtvání potravinami by mohlo zmírnit oba dva tyto problémy.
61 % odpadu pochází z domácností.
Analýza plýtvání potravin z 54 zemí ukazuje dle ScienceNews, že většina odpadu, 61 %, pochází z domácností. Pouze 26 % pak představují restaurace a další potravinové služby. Supermarkety tvoří jen 13 % vyhozených potravin.
Plýtvání je dle vědeckého týmu problémem téměř všech zemí, a to bez ohledu na jejich příjem. „Mysleli jsme si, že odpad je převážně problémem v bohatých zemích,“ řekla Otto.
Přestože je tato zpráva velmi obsáhlá, stále zde data chybí. Oněch 54 zemí představuje pouze 75 % světové populace. Navíc pouze 23 zemí poskytlo odhady odpadu potravinářských služeb a maloobchodu.
Zpráva také nerozlišuje mezi potenciálně jedlými vyhozenými potravinami a nepoživatelnými odpady, jako jsou vaječné skořápky nebo kosti.
Martina Otto doporučuje zemím, aby problém plýtvání potravinami začlenily do plánu snižování svých emisí, jelikož to bylo v těchto strategiích přehlíženo.
